Ve veřejném prostoru často slýcháme, že se svět kolem nás neustále a čím dál rychleji vyvíjí a mění. To s sebou přináší spoustu nezodpovězených otázek a výzev pro různé oblasti lidské činnosti, mimo jiné i pro vzdělávání a výchovu – tedy hlavní činnosti, kterým se v Junáku věnujeme. Jak mám připravovat kluky a holky v oddíle na svět, o kterém moc netuším, jak bude vypadat? Co jsou ty nejlepší dovednosti, které jim můžu pro jejich budoucí život předat? To jsou jen některé z otázek, na které musíme hledat odpovědi. Takových odpovědí se jistě nabízí více. Jednou z nich může být například kritické myšlení, kterému jsme se skrze mediální gramotnost věnovali v minulém čísle. Další možnou cestou, které se věnujeme tentokrát, je kreativita. Kreativita jako tvůrčí a otevřený přístup ke světu a problémům, které k nám přicházejí a přicházet budou. Tomu, jak ji dostat do programu oddílu, se věnuje celé červnové téma. V tomto článku zkusím ukázat cestu k ní pomocí osmi bodů skautské výchovné metody – tedy skrze něco nám důvěrně známého.
Příroda
Těžko si lze představit lepší prostředí pro objevování a tvoření, než je právě příroda. Jeden konkrétní programový námět o zkoumání okolí tábora najdete → zde. Ne všechny výpravy do přírody musí mít jasný cíl a trasu. Nebojme se čas od času zvolit jen přibližný směr a pak se nechat překvapit, co nás po cestě zaujme a co zajímavého objevíme. Dokonce pro uvedení takového programu není ani nutně potřeba, abychom byli sami velcí znalci přírody. Postačí, pokud budeme do objevování sami nadšení a nadšení budeme předávat i klukům a holkám. Pokud narazíme na něco, co nebudeme znát, není nic jednoduššího než to vyfotit a určit až doma či na klubovně nebo přímo na místě pomocí atlasu, případně offline mobilní aplikace.
Další velká příležitost pro členy oddílu od benjamínků až po dospělé je tvoření z přírodnin všeho druhu. Zatímco u těch nejmladších půjde spíše o smyslové seznamování se s blátem, šiškami nebo mechem, u starších členů oddílu můžeme přistoupit k vyráběcím aktivitám s volnějším zadáním, jako je například ta na straně 4 (odkaz). Samostatnou kapitolou je pak land art (vytváření uměleckých děl z přírodnin v přírodě). Pro jasnější představu, co to přesně je, nebo inspiraci, do čeho se pustit, neváhejte propátrat internet.
Slib a zákon
Slib a zákon toho na první pohled mnoho společného s naším tématem nemají. Zvlášť u mladších dětí nám ovšem mohou různé kreativní umělecké metody (pantomima, komiks, natáčení videa, …) pomoci nenásilnou a stravitelnější formou přiblížit obsah našich hodnot.
U starších členů je pak namístě klást důraz na hledání vlastního přístupu a vztahu ke skautským hodnotám, na jejich následné sdílení a diskutování nad nimi s ostatními. Obecně se dá říci, že individuální přístup umožňuje právě hledání rozmanitých možností a cest. V oblasti slibu a zákona může mít tento přístup podobu například vytvořeného a odslibovaného vlastního roverského slibu nebo individuálních rozhovorů před skautským slibem.
Dospělí průvodci
Role vedoucích je při rozvoji kreativity a umožnění hledání vlastních cest klíčová. Přiléhavě ji popisuje právě název průvodce. Při snaze o dosahování těchto cílů je potřeba umět ustoupit do pozadí a dát prostor klukům a holkám, přitom však zůstat dostatečně nablízku a stanovovat bezpečné mantinely těmto méně strukturovaným aktivitám. Pod to spadá i starost o děti, kterým takový typ aktivit není vlastní a příjemný, tak jak to popisuje → tento článek.
Někdy stačí jen malá změna v uvažování nad programem a jeho zadáním, která může zásadně změnit jeho vyznění a dopad. Můžeme si to ukázat například na úkolu pro družiny: uvařit oběd. V jednom případě jim dáme nakoupené suroviny s vytištěným receptem a postupem. Aktivita však získá úplně jiný ráz, když jediným zadáním bude uvařit oběd a družina si sama musí vymyslet, co a jak bude vařit, nakoupit suroviny a improvizovat v průběhu celého procesu. Kromě spolupráce tím můžeme družiny přivést k příležitosti uvařit si netradiční jídlo, které si vymyslí samy, například kombinací jejich oblíbených chutí.
Tak jako v jiných oblastech i zde nám může posloužit výchova vzorem. Chceme-li kluky a holky učit být kreativními a otevřenými k hledání nových cest, začněme u sebe. To se může projevit jak v připravovaném programu v podobě netradičních aktivit, tak třeba v řešení problému nebo technických záležitostí na táboře (všelijaké táborové vychytávky).
Učení se zkušeností
Pro získávání autentické zkušenosti je právě prostředí volné hry nebo programů s volným či volnějším zadáním jako dělané. Umožňuje nám v rámci bezpečných mantinelů nechat členy oddílu chybovat a zažívat důsledky jejich rozhodnutí a chování. O co zdrženlivější bychom měli být během programu, o to důležitější je úloha vedoucího při následném ohlédnutí a uvědomnění – reflexi. Právě reflexe je zásadní při učení se zkušeností a v rámci ní máme možnost použít a s účastníky rozebrat všechno, čeho jsme si všimli během pozorování programu.
Zapojení do společnosti
Vlajkovou lodí tohoto bodu je akce s názvem Skautský dobrý skutek. Nejen u něj nám může být dobrým vodítkem žebříček participace (popsaný v metodice ke Skautskému dobrému skutku nebo v článku o → demokracii v družinách z časopisu Skauting (prosinec 2018), který ukazuje, jak se dá odstupňovat míra zapojení dětí do tohoto projektu pro společnost. Buďme dětem partnery a nebojme se jich ptát co, proč a jak chtějí v oddílech dělat. Opět platí: čím více prostoru pro seberealizaci dětem dáme, tím jim poskytneme více možností pro jejich učení a rozvoj.
Další prvky, které můžeme pro budoucí aktivní a tvůrčí zapojení našich členů do společnosti zařadit do programu našich oddílů, jsou demokratická výchova a aktivní občanství, kterým jsme věnovali hlavní témata čísel v → prosinci 2018 a → dubnu 2017.
Družina
Dobře fungující družinový systém přenáší část odpovědnosti za činnost družiny nejen na rádce, ale i na jednotlivé členy. To lze jednoduše podpořit i zařazováním aktivit pro družiny, kde je zadaný konečný výsledek, ale družiny musí hledat cestu k němu, tak jak je to ukázano například v → instantu o stavění katapultů. Na druhou stranu je potřeba dávat si pozor, aby rádce nebo jiný výrazný člen družiny nevymýšlel vše sám, ale nechal prostor i ostatním. To je o hodně náročnější, pokud rádce není se členy družiny vrstevníkem. Prostor pro realizaci jednotlivých členů můžeme vytvořit i zavedením oddílových či družinových funkcí, při jejichž vykonávání mohou kluci a holky plánovat a následně realizovat změny v oddíle podle toho, co jim přijde důležité. Když se potom vyskytne nějaký problém, naše důvěra dětem umožní hledat nové způsoby jeho řešení.
Program osobního rozvoje
Podobně jako u slibu a zákona i u tohoto bodu můžeme na kluky a holky přenést více odpovědnosti za jejich vlastní rozvoj. Můžeme jim tak například nechat větší volnost ve výběru toho, co a jak chtějí plnit. Některé odborky, jako například umělec/umělkyně přírody nebo trosečník/trosečnice, pak přímo vedou své plnitele k rozvoji tvořivosti a řešení různých situací.
Symbolický rámec
Symbolický rámec nabízí řadu příležitostí pro kreativní vyjádření družin i jednotlivých členů oddílu. Může se jednat například o výrobu vlajek, vymýšlení různých názvů či pokřiků nebo umělecké zaměření některé z etap. Vždy je ovšem potřeba zamyslet se nad tím, zda daná aktivita opravdu vede ke svobodnému vyjádření a rozvoji kreativity a neskončíme například jen u toho, že vlajku namaluje z každé družiny ten nejlepší malíř. Ještě větší potenciál nabízí volba symbolického rámce a jeho provedení. Můžeme nechat prostor pro vývoj příběhu dle postupu účastníků a dát jim tak možnost určovat, jakým způsobem se bude vyvíjet.
Nabídka, která se neodmítá?
Možných cest k rozvoji kreativity a tvůrčího přístupu k životu existuje celá řada. Pokud vám tento směr připadá důležitý, ale nemáte chuť či prostor zkoušet k nim prošlapávat své vlastní cesty, můžete se vydat právě po cestě skautské výchovné metody, kterou tak jako tak v oddílech využíváme. Třeba bude stačit jen malá změna při práci s ní. Nenapadá vás už teď nějaká, kterou byste mohli realizovat na svém táboře?
