Evropa mění vedení, co nás čeká?

Tento článek vzniká v týdnech, kdy nás volby teprve čekají. Zatímco vy už znáte výsledky, my text uzavíráme zrovna v hodinách, kdy sami míříme do volebních místností. Potkáváme tam řadu spoluobčanů, zdaleka však ne všechny nebo většinu. U voleb do Evropského parlamentu je u nás dlouhodobě nízká účast. A asi nejen my se ptáme, proč tomu tak je.

Jednou z příčin, které pozorujeme, je, že pro mnohé občany je EU příliš vzdálená instituce, které nerozumí. Mohou mít pocit, že zasahuje do jejich životů, aniž by ji mohli nějak ovlivnit. Jiným je to dokonce lhostejné.

Každý z nás se snaží žít skautský slib, jak nejlépe umí. V posledním bodu slibujeme, že budeme pomáhat vlasti a bližním, jak nejlépe dovedeme. Co to pro tebe, pro nás znamená? 

Naše vlast je již patnáct let součástí Evropské unie, společenství států, které se rozhodly překonat staleté boje a spolupracovat na projektu, který nemá v dějinách obdoby. Abychom se i my mohli podílet na jeho utváření, potřebujeme mu rozumět. Neboť znát místa a osoby, které pověřujeme rozhodováním o našem směřování, je pomyslná startovní čára k aktivnímu a znalému občanství, ke službě vlasti.

Přímé volby jsou první možností, jak se podílet na rozhodnutí, kdo nás bude zastupovat a kam bude Unie směřovat. Na následujících řádcích nabízíme pásmo aktivit přibližujících fungování a budoucnost společenství, ve kterém žijeme. Rádi bychom, abyste mohli diskutovat o svých představách, ať už jsou jakékoliv. Diskuze a sdílení jsou důležité, často zažehnou zájem druhých a právě ten potřebujeme, mají-li naši členové chápat, že volbami to nekončí, ale teprve začíná.

Část 1: Když se řekne EU 

Cíl: Účastníci jsou zaujatí přemýšlením o tématu a my máme představu, co o něm vědí – 15 minut.

Co vlastně účastníci vědí a co je napadne, když se řekne EU? Vyzkoušíme brainstormingem. Postavte se před velký papír a zapisujte slova, která se lidem s Unií pojí. Pište všechno a nechte členy se navzájem inspirovat. Asi po pěti minutách si můžete některé z pojmů společně přiblížit, aby některým nezůstaly úplně neznámé.

Část 2: Jak to vlastně funguje?

Cíl: Účastníci chápou roli hlavních orgánů EU a dělbu moci mezi nimi – 30 minut.

Jednou z výzev EU je dostatečná informovanost občanů o jejím fungování. Když víme, jak se daná věc nazývá, jak funguje či známe konkrétní osoby za ní stojící, je pro nás mnohem jednodušší si k dané problematice vytvořit vztah, pochopit souvislosti. A nezáleží na tom, zda se jedná o rostlinu nebo europoslance. 

Účastníky rozdělte do skupin přibližně po třech. Každé skupině rozdejte sadu 21 kartiček, které jsme pro vás připravili k vytištění – i s dalšími poznámkami je stáhnete → zde. Rozdání kartiček můžete pojmout i formou hry.

Úkolem skupin je, aby k sobě správně přiřadily tři hlavní unijní orgány a jejich charakteristiky. Dle věku a znalostí účastníků můžete nechat sestavování jen na jejich důvtipu, případně je založit na dohledávání informací na internetu. Nemá přitom jít o vědomostní test, charakteristiky jsou vybrány tak, aby je šlo při troše snahy logicky odvodit. Skupiny by proto měly mít na hádanku dost času, nejde o závod na rychlost, nýbrž o pokus opravdu se zamyslet nad tím, co dohromady dává smysl. Nebudou-li si účastníci vědět rady, poraďte jim, že kartičky tvoří tematické trojice, do kterých je mohou rozdělit.

Následně si společně projděte řešení a případně jej zkontrolujte, pokud si jej už účastníci neověřili na internetu. Nechte členy jednou větou pojmenovat, v čem spočívá role jednotlivých orgánů. Snažte se, aby pochopili, že moc je mezi orgány rovnoměrně rozdělená a že Evropská komise (pomyslný Brusel) nemůže státům ukládat nic, na čem se neshodnou samotné státy v Radě EU a zástupci občanů v parlamentu.

Nakonec připomeňte, že nyní proběhly volby, a co to znamená:

• Evropský parlament jsme si zvolili v novém složení na dalších pět let. Zvolení poslanci teď budou vytvářet politické skupiny (frakce), a to nikoli podle států, nýbrž podle společných zájmů.
• Evropská komise v dosavadním složení ukončí svou práci a bude nahrazena novou, která vzejde z výsledků voleb a jednání mezi parlamentem a vládami států. Nová komise se ujme vlády na podzim a bude Unii řídit dalších pět let.
• Rada Evropské unie se po volbách nemění. Jak víme z kartiček, je tvořena ministry jednotlivých států a proměňuje se průběžně podle toho, jak se střídají vlády v jednotlivých zemích.

Část 3: Kdo nás bude zastupovat?

Cíl: Účastníci mají představu o českých zástupcích v Evropském parlamentu. – 20 minut.

Česká republika má v Evropském parlamentu 21 poslanců. Nechte účastníky zjistit na internetu, koho jsme si mezi ně zvolili. Jaké strany zvolení poslanci zastupují? A koho by volili účastníci a proč?

Hledat mohou po jednotlivcích nebo skupinkách. Každý si může vybrat jednoho člověka, který jej nějak zaujme, a povědět o něm ostatním pár zajímavostí. Ptejte se, jestli někoho z poslanců znají a jestli si umí představit, jak vypadá jejich práce v Bruselu. Přiblížit si to můžete na příkladu konkrétního tématu, které poslanci řeší a nastavují pro něj celoevropská pravidla, například aktuálně řešená kvalita potravin.

Část 4: Kam naše evropské společenství směřuje? 

Cíl: Účastníci přemýšlejí o možnostech další evropské integrace. – 40 minut.

V posledních letech sílí volání, že Evropská unie nefunguje ideálně a měla by se nějakým způsobem změnit. Názory na možné další směřování se liší napříč politickým spektrem, nyní po volbách však vzniká prostor věc vyjasnit a určitý postoj zaujmout.

Debata se točí kolem samotné otázky evropské integrace, tedy otázky, jak moc má být EU jednotná nebo rozvolněná. Zatímco někteří tvrdí, že dnešní Unie je příliš robustní a měli bychom se vrátit k větší nezávislosti jednotlivých států, jiní volají po silnějším propojování, třeba až směrem budoucího sjednocení do federace, tedy jednoho společného státu. Alternativně pak připadá v úvahu volit silnější propojení jen ve vybraných oblastech nebo jen mezi některými státy.

Otázka to není jednoduchá, přesto má smysl ji s členy oddílu načnout. Není třeba se pouštět do složitých analýz, odpíchnout se můžeme od sdílení, jaké scénáře si vlastně umíme představit a co je pro nás důležité. Má pro nás větší hodnotu nedotknutelná národní suverenita jednotlivých států, nebo spíše vzájemná spolupráce a jednota napříč Evropou? Umíme si představit Spojené státy evropské? Je to pro nás lákavá představa, nebo spíš noční můra? A proč? Pusťte se s členy do diskuze a bavte se o tom, zda je rozumnější udržovat více moci v Praze a české kotlině, nebo věci rozhodovat společně na evropské úrovni. Není určující, k jakému postoji účastníci dojdou, důležité je, aby chápali podstatu problému a že všechny varianty s sebou nesou zřejmé výhody i nevýhody. Dokážou pojmenovat, jaké to jsou? 

Tip: Možné scénáře podrobněji, přesto stručně a srozumitelně, přibližuje Bílá kniha o budoucnosti Evropy, vydaná v roce 2017 Evropskou komisí. Stáhnout si ji můžete na bit.ly/2HB2hP3.

Část 5 – Reflexe: Co to pro nás znamená?

Cíl: Účastníci vnímají Evropskou unii jako srozumitelný příběh, jehož jsou součástí. – 10 minut.

Společně s účastníky zhodnoťte proběhlé aktivity.

Ptejte se zejména na tři věci:

1. Co nového se o EU dozvěděli?
2. V čem se případně změnil jejich pohled na EU?
3. Co to pro ně teď a do budoucna znamená?

Závěrečná reflexe je důležitá tečka za celým programem. Proběhlé aktivity se v ní propojují do výsledku, jejž si členové mohou odnést do dalšího života. Položte na ni patřičný důraz a pokuste se celý program uzavřít zasazením do vědomí, že evropský příběh živě pokračuje a můžeme jej dál sledovat a být jeho součástí.

Po skončení se též ptejte, nakolik dával účastníkům program smysl a zda při něm měli dost času a prostoru se vyjádřit.

Karty pro části 2:

Poznámka pro vedoucí i účastníky: Pozor na záměnu Rady Evropské unie s Evropskou radou a Radou Evropy. Jde o tři odlišná uskupení. Popisovaná Rada Evropské unie sdružuje ministry států a pracuje po celý rok, zatímco Evropská rada sdružuje premiéry a prezidenty států a schází se jen několikrát ročně k řešení nejdůležitějších otázek. Poslední zmiňovaná Rada Evropy je pak platformou mimo EU, zahrnuje téměř všechny evropské země a věnuje se ochraně lidských práv.

+ Tip navíc

Co Čechům dala a vzala Evropa – speciál týdeníku Respekt k výročí 15 let v EU nabízí k tématu českého vztahu k Unii zajímavé rozhovory, eseje a pohledy klíčových osobností (březen 2019).