Téma: příroda

Výprava do zimního lesa

Zimní dny bývají kratší, studenější a krajina může vypadat prázdněji a smutněji než v létě. Nenechte se tím odradit, když zvolíte správnou kombinaci oblečení, programu a prostředí, může vám zimní les ukázat nevšední zážitky
Foto: autoři

Nepodceňte přípravu!

Abyste si všichni výpravu užili, nesmíte podcenit přípravu. Pořádné boty, rukavice, čepice a teplé oblečení jsou základ. Není od věci mít i náhradní svetr, ponožky a rukavice. Ať už jako doplnění vrstvy, nebo na výměnu zmáchaných částí oblečení. Zvláště u vlčat a světlušek předpokládejte rychlejší umokření rukavic, občas i ponožek.

Během dne nezapomeňte na dostatečný příjem energie v podobě jídla a tekutin. Teplé jídlo zahřeje dvojnásob. Do batohu se hodí zabalit také termoska a nějaká rezervní zásoba energie (např. hroznový cukr, čokoláda).

Na zimní výpravu je vhodné přibalit i čelovku, červenou blikačku a pár reflexních pásků. Budou se vám hodit v případě nutnosti jít za tmy po silnici (pokud to nastane, je potřeba, aby první a poslední chodec byl osvětlen a všichni ostatní aby měli připnut reflexní prvek – – zvláště nyní, když je povinnost nosit v noci reflexní prvky ukotvena v zákoně). Při cestě lesem si vašich reflexních prvků také spíše všimnou myslivci a nespletou si vás s lovnou zvěří. Dále je vhodné mít něco, na co si při odpočinku sednete, např. alumatku, stačí třeba i podložky vyrobené ze staré karimatky. Vyrážíte-li s vlčaty či světluškami, nezapomeňte měnit činnost častěji než u starších dětí. Zařazujte aktivity spíše běhavé než sedavé a vyvarujte se hraní her blízko potoka či vody, pokud nechcete sušit boty.

Foto: autoři

Návrhy aktivit do zimního lesa 

Před Vánoci se může cílem stát výprava na jmelí. Jmelí lze popadané hledat na zemi. Pozor, jeho trháním ze stromů člověk porušuje lesní zákon. Jmelí můžete s dětmi zkoumat a klást si následující otázky: Proč roste na jiných organismech (stromech) a jak se tomuto jevu říká? Na jakých stromech roste? Jak probíhají žilky v rostlině či jak narůstají bílé bobule na stonku? Co znamená darovat jmelí, nebo naopak jmelí dostat, líbat se pod jmelím? Co znamená, pokud se vám o něm zdá? S touto „magickou” rostlinou souvisí mnoho pověr a tradic, můžete si o nich vyprávět při cestě.

Kolem krmelců narazíte v zimě na spousty stop. Zvěř vyhledává potravu a založené krmelce jí přijdou vhod. Podle stop lze poznat, která zvířata sem chodívají. Najděte stopu, která vás zaujme, a zaznamenejte si nějakým způsobem její tvar a velikost. Můžete stopu vyfotit (pokud bude ve sněhu, nastane patrně problém s nedostatečným kontrastem snímku), odlít do sádry (stopy se lépe odlévají z bahna, sněhová stopa se rychle zničí) nebo vzít umělohmotnou průhlednou kuchyňskou krabičku (nebo libovolnou průhlednou krabičku, např. od masa), přiložit ji na stopu a lihovou fixou seshora omalovat otisk. Tímto způsobem doma stopu jednoduše přemalujete na papír.

Zkuste v krajině najít čerstvé stopy jednoho zvířete, které se pokusíte sledovat. Poznáte podle rozmístění otisků, kdy šlo, kdy běželo, kdy odpočívalo a kde vyhledávalo potravu? Tímto stopováním se můžete dostat na místa, na která byste po cestách nikdy nedošli. Pokud stopu ztratíte, nezoufejte. Stopa mohla být starší, v některých místech ji mohl zafoukat sníh nebo zvěř šla přes odtáté místo.

Pro opeřené návštěvníky krmítek můžete během schůzek připravit lojové pochoutky ochucené různými druhy semínek a zavěsit je někde v blízkosti krmítka. Máte-li možnost pravidelného pozorování krmítka, podívejte se, jaké druhy na něj i na vámi připravené pochoutky létají, kdo je nejčastějším návštěvníkem, jaké jsou rozdíly v návštěvnosti mezi slunným zimním dnem a dnem se sněžením, jak se ptáci navzájem snášejí (jestli jich je na krmítku/loji více najednou, popř. jaké druhy), jaký druh bude létat na konci zimy nejdéle. Viděli jste ptáka, který u nás přes léto není? Kam se tito ptáci v létě „ztratí“? Pokud budete umisťovat krmítko nové, dejte pozor, aby nebylo v těsné blízkosti místo, kde by mohla jednoduše číhat kočka. Krmítko je vhodnější dát k okraji lesa, kde je větší zastoupení křovinatých porostů a ptáci přilétají z více typů stanovišť.

Zkuste někdy pozorovat padající sněhové vločky pod silnou lupou. Nejlépe nechte vločky za silnějšího mrazu padat na tmavé pozadí. Moc na ně nedýchejte, aby neroztály, a pozorujte jejich tvary. Každá vločka je trochu jiná. Tvar sněhové vločky je určen tvarem molekuly vody. Ve sněhu se tyto molekuly skládají podle šestičetné souměrnosti, proto je každá sněhová vločka šesticípá hvězdička.

Pokud není sníh a mráz, upoutají vás v zimním lese sytě zelené koberce mechů. Některé mechy mají raději mírnou zimu a jaro než léto, protože v létě je na ně příliš sucho – mechy nejsou schopné udržet v sobě vodu a uschnou. Zajímavé je, že toto vyschnutí mechům nevadí, uschlé mechy po dešti ožijí a zazelenají se. V zimě mechy tolik nevysychají a řada z nich přesunula na zimu nebo časné jaro i období rozmnožování. To na mechové rostlince vyroste tenké vlákno nazývané štět, na jehož konci je tobolka s výtrusy. Pozorujte štěty a tobolky na různých mechových rostlinkách a pokuste se rozlišit dva základní typy – štěty a tobolky vyrůstají buď na vrcholech mechových rostlinek, nebo na jejich boku.

Všimněte si na zimní výpravě pupenů stromů nebo keřů. Dobře si pupeny prohlédněte, zkuste jich několik rozříznout a řez pozorujte lupou. Už během podzimu se rostlina připravuje na nadcházející jaro. Uvnitř pupenu najdete připravené budoucí listy nového výhonku, dobře ukryté pod šupinami na povrchu pupenu. Ty jsou obvykle pevné a silné, často mají na povrchu různé chloupky, čímž zvyšují ochrannou a izolační funkci. Vzpomeňte si na své pozorování na jaře při rašení. Nové výhonky rostou velmi rychle; tento rychlý růst je umožněn právě tím, že jejich základy jsou už dlouho předem připravené uvnitř pupenů.

Každý strom má jiné pupeny, liší se velikostí, barvou, tvarem i postavením na stonku. Pupeny, kůra a celkový vzhled stromů jsou jejich poznávacími znaky v zimě. Naučte se podle těchto znaků poznat alespoň některé druhy.

Pro zvídavější tu máme ještě jednu zajímavost. Pupeny na větvičce rostou buď střídavě (např. u buku, břízy nebo třešně), nebo vstřícně (tj. vždy dvojice pupenů proti sobě jako např. u javoru). Pozorně si prohlédněte větvičku se střídavými pupeny a zjistíte, že pupeny nerostou proti sobě, ale obrůstají větvičku kolem dokola ve šroubovici. Zkuste spočítat, kolik pupenů tvoří jeden závit šroubovice, tj. kolik pupenů je mezi dvěma pupeny přesně nad sebou.

Velmi vděčný námět na pozorování, fotografování, případně i kreslení jsou siluety listnatých stromů. Když opadá listí a najednou se objeví skryté koruny stromů, může nás až překvapit, kolik různých tvarů stromy mohou mít. Vydejte se na výpravu s fotoaparátem (ti odolnější a trpělivější můžou zkusit stromy nakreslit), pořiďte snímky pěkných exemplářů a vystavte si fotografie v klubovně nebo na webu. Stromy se pokuste určit – podle celkového vzhledu, kůry nebo pupenů.

Vyprávíte si se světluškami pohádky? Nezapomněli jste na Werichovské Fimfárum, konkrétně na pohádku „Až opadá listí z dubu“? Jak to s těmi duby je doopravdy? Z našich dvou běžně se vyskytujících dubů, dubu letního a dubu zimního, to platí spíše u dubu zimního, letní opadává skoro celý. Ačkoli netypické opadávání dubových stromů nemá v našich zeměpisných podmínkách v podstatě žádný význam, je to zajímavá skutečnost, na kterou stojí za to na výpravě upozornit.

K roverskému věku patří putování. Výzvou se může stát vícedenní výprava na vysočinu či do hor, kde můžete očekávat sníh (teplá zimní výbava je předpokladem pro zdárné zvládnutí a užití si celé akce). Alternativou může být výlet na sněžnicích či na běžkách. V každém případě je vhodné vydávat se na podobnou výpravu ve skupině – v případě problému si můžete vzájemně pomoci. Vždy je také potřeba informovat někoho o zamýšleném směru, cíli a předpokládaném návratu z vaší výpravy.

Další aktivity do zimního lesa

Nezapomínejte program prokládat pohybovými aktivitami. Stopovačka v zarostlém zimním lese, kdy se prchající může po svých stopách vracet, chodit do kruhu, lézt po kládách, „mizet” na vytátých plochách či chodit pozadu, je vhodným zpestřením výpravy. Po chycení můžete debatovat, jakých úhybných manévrů prchajícího si stopovači všimli.

Kdo nastřílí sněhovými koulemi jako první „semafor“ na kmen stromu? Sněhovými koulemi se snažte zasáhnout strom v pravidelných intervalech pod sebou. Čí zásahy jsou nejpravidelnější?

Postavte sochy zvířat ze sněhu a dalšího materiálu (větve, kamínky, na polích zbylá zelenina, listí), co najdete v okolí.

Závěr

Už si balíte batoh a vyrážíte vstříc dalším zážitkům? Nebo se zimy stále ještě obáváte? Nebojte, jedno přísloví říká, že neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečení lidé ;). Na co si dát pozor již víte a pár nápadů k programů jste také mohli načerpat. Tak šupito rychle ven!

📖

Co přinést zvěři do krmelců (Bára Pelclová – Brčko, Světýlko, listopad 2016) 

Les v zimě (Bára Pelclová – Brčko,Skaut-Junák, listopad 2016)

O autorech

Členka Ekoodboru a čerstvá maminka, zároveň instruktork
Kdysi vedl oddíl v Praze-Malešicích, aktuálně člen Eko