Vůdci středisek (či oddílů, vyšších OJ a kurzů) se často potýkají s nedostatkem lidí, nevědí, jak je motivovat a udržet u OJ nebo jak se s nimi „rozloučit“. Ocitají se tak v nepříjemné situaci, kdy rozdělují mnoho činností mezi malý počet dobrovolníků, což není dlouho udržitelné. Jak z toho ale ven? Může pomoct cyklus skautského dobrovolníka!
Proč je to důležité?
Práce s lidmi je náročný úkol vedoucích, jelikož nemá přímý dopad na výsledek činnosti středisek a jiných OJ. Dlouhodobá systematická práce s lidmi se nám ale dříve nebo později vrátí.
Musíme si uvědomit, že naprostá většina lidí v Junáku jsou dobrovolníci. Práce s nimi má různá specifika. Dobrovolníci nemají danou pracovní dobu, ale musejí hospodařit se svým volným časem. Následkem toho se často nemohou rozhodnout, co je jejich prioritou, dostávají se do časové tísně a mohou být pod velkým psychickým tlakem. Také fluktuace dobrovolníků je mnohem vyšší než u běžných placených pracovníků. Tady hrozí nebezpečí tak rychlého střídání v jedné funkci, že se dobrovolník nestihne naučit vše potřebné a zároveň to pak předat svému nástupci. My nemáme s dobrovolníky pracovní smlouvu a nemůžeme jim nabídnout peníze za odměnu, ale máme něco jiného – jejich vnitřní motivaci, a ta je mnohem cennější. A proto je o ně potřeba pečovat. Jakmile totiž začneme brát jejich práci jako samozřejmost, můžeme o ně rychle přijít.
Při práci s dobrovolníky se některé činnosti opakují, proto používáme pojem Cyklus skautského dobrovolníka, který názorně vystihuje tento obrázek.
(převzato z knihy Dospělí pro skauting)
Ukažme si v praxi, jak Cyklus funguje. Prvním krokem cyklu je hledání nových lidí. Potřebovali jsme najít někoho, kdo se bude starat o táborovou základnu. V chlapeckém oddíle byl rover, který se staral „jen“ o technické zázemí oddílu, tak jsme ho oslovili. Souhlasil. (Již dříve měl pár dílčích úkolů na starost – nabroušení seker, impregnace plachet, …)
Máme tedy nového dobrovolníka – a co s ním? Uzavřeme společnou dohodu. Ta zajistí vyjasnění kompetencí a očekávání naše i dobrovolníkovo. Dobrovolník tak opravdu bude dělat jen to, co skutečně chce a na co se cítí, a my s tím od začátku budeme počítat. Dohoda by měla být uzavřena na určitou dobu (např. jeden rok), nicméně během té doby je dobré se k ní vracet a případně ji můžeme upravovat, je-li potřeba. Sepsali jsme, co všechno bude náplň jeho činnosti (starost o nářadí, impregnace plachet, vyrobení nových podsad, …), jak často se tyto činnosti provádí, kde budou věci uloženy, co má k dispozici apod. Dohoda by měla být uzavřena s každým členem vedení našeho střediska. Předejdete tím oboustranné nespokojenosti.
V tuto chvíli máte oba jasno. Co ostatní členové vašeho týmu? Dobrovolníka byste jim měli představit, informovat je o tom, proč tam je a co bude mít na starost. Vaším cílem je nového člověka začlenit mezi ostatní. Středisková rada ho již znala, jen jsme ji informovali o nové dohodě, s čím se na něj nyní mohou obrátit a jak jej kontaktovat. Hlavně jsme jej ale chtěli znovu přivítat ve svém středu.
Poté nic nebrání samotnému „výkonu“ dohodnuté práce. Avšak někdy dobrovolníkovi chybí potřebné know-how a chce získat více zkušeností. V tom mu můžeme pomoct a nabídnout mi možnost dalšího vzdělávání. Ať už se jedná o vzdělávání nezbytně nutné k vykonávání domluvené práce, tak o vzdělávání vedoucí k dalšímu osobnímu růstu spoludobrovolníka. Zkušenosti měl z praxe, speciální vzdělání nebylo potřeba, ale třeba by se mu hodilo zjistit, jak to řeší v jiném středisku či na skautské základně. Sejdu se s ním a probereme to.
Současně je na místě ho podporovat. Kromě jeho vnitřní motivace může dobrovolníka potěšit i určitá forma vnější motivace. Nicméně je dobré přemýšlet, kdy a jak ji používáme. Hnacím motorem by měla být především vnitřní motivace, o kterou můžeme pečovat např. zpětnou vazbou nebo osobním poděkováním. Uvědomte si, že každého motivuje něco jiného – zajímejte se o jeho potřeby.
Dříve či později dojde k tomu, že buď vyprší čas, na který jste uzavřeli dohodu, nebo jsou splněny všechny úkoly, na kterých jste se dohodli. Také se může stát, že to dobrovolníka přestane bavit nebo v tom nemůže pokračovat dál. To k dobrovolnické činnosti patří.
V takovém případě může nastat jedna ze tří variant: ukončení spolupráce, obnovení dohody, nebo změna dohody. U posledních dvou dochází k sepsání nové dohody, případně úpravy a aktualizace té stávající. V každém případě se dostáváme v cyklu skautského dobrovolníka na konec, resp. na začátek, a dostáváme tak novou příležitost – někdy začít znovu a lépe, jindy dobře navázat! Dohoda byla na rok, oba jsme byli spokojeni a dohodu jsme obnovili na další rok v podobném znění. Základna se stále rozšiřuje
Všechny fáze dohromady mohou zabrat poměrně hodně času, dělají-li se opravdu pořádně. Není tedy špatně, když si k sobě vezmete dalšího dobrovolníka, který vám s tím pomůže (zástupce vůdce, výchovného zpravodaje, …).
Na tento cyklus je vhodné myslet zejména tehdy, máme-li v týmu úplně nového dobrovolníka (z jiné jednotky, rodiče, známého, spolužáka, …), ale také u stávajících členů týmu vedení. I když máte první krok už za sebou, zkuste s každým ve vedení projít, co od něj očekáváte a jak to vidí on – revidujte dohody. I přesto, že je znáte a jsou začleněni, pracujte na jejich podpoře (kdy naposledy jste zjišťovali jejich potřeby?) a nabízejte jim stále další vzdělávání. Tento cyklus probíhá u každého dobrovolníka, který přišel pro skauty odvést nějakou práci. Cyklus skautského dobrovolníka v sobě skrývá řadu postupných kroků, které když se vynechají, přinášejí nám do skautského života řadu komplikací. Například v běžném životě taky nejdříve studujeme, než nastoupíme do práce. A bez toho by to nešlo, ne? 🙂
Není potřeba se toho bát. Když se zamyslíte, tak i ve vašem středisku (či jiné OJ) něco podobného pravděpodobně děláte, jen tomu neříkáte Cyklus skautského dobrovolníka. Uvědomění těchto fází by vám mělo pomoci dělat všechno ještě o něco líp, než to děláte doteď. 🙂 Bude se vám snáz pracovat s jednotlivými fázemi a hezky vám to do sebe zapadne.
Dospělí pro skauting (Tomáš Řehák – Špalek, Junák, 2000)
Kniha o skautské personalistice.
Odbor pro personalistiku
Posláním odboru je vytvářet a spravovat personalistické nástroje podporující činovníky v jejich činnosti a kontinuálně přemýšlet nad daným tématem jakožto strategickou prioritou Junáka. Potřebuješ-li poradit s některou fází Cyklu skautského dobrovolníka či jakýmkoli dalším tématem souvisejícím s personalistikou, neváhej se na nás obrátit, pokusíme se najít vhodné řešení.
Zároveň se snažíme koncentrovat další odborníky a dobrovolníky z oblasti personalistiky. V současné době hledáme pomocnou ruku na projekty, které připravujeme – mentoring, závěrečné balíčky, Helpdesk pro vedení středisek, podpora dobrovolníků, ztvárnění cyklu a metodiky, přehled kompetencí a jejich automatické zapracování do životopisu.
Láká tě personalistika a máš zájem o některé z témat? Kontaktuj nás na . Můžeme se domluvit na případné spolupráci a možná i uzavřít společnou dohodu.
