Přemýšlím v poslední době o tom, jak se nám daří a co všechno v sobě tohle konstatování skrývá. Tak například: Máme pro svou činnost množství skautských, dobře vybavených základen, kluboven, majetku. Daří se nám získávat nemalé množství financí, investujeme, rekonstruujeme, obnovujeme. A to je jistě dobře!
Ale… Začínal jsem skautovat hned na začátku 90. let. Naše středisko, stejně jako mnohá jiná, shromáždilo táborový majetek z různých darů nebo od místních organizací. Když na to vzpomínám, ani nás tehdy nenapadlo řešit, jestli je to nový stan, plachta, celta či várnice nebo jestli je to stará vojenská umývárna, hangár, fotbalový míč, vzduchovka nebo hrnec. Museli jsme si se vším poradit, museli jsme opravitelné opravit, nahraditelné nahradit, resp. vymyslet, jak to na táboře, v lese, na louce udělat jinak – tak aby nám to fungovalo, aby nám to vyhovovalo, aby nám nepršelo na hlavu v jídelně nebo v posteli, aby stan stál rovně, měl kolíky, aby hrnec byl umytý, kárka měla nafouknutá kola a nevrzala, aby tekla voda nebo ji bylo kde skladovat. Nikdo to za nás, tehdy za kluky a holky, neudělal. A nás vlastně ani nenapadlo, že by se to mělo nebo mohlo udělat i jinak. Naši vedoucí nás vedli k tomu, abychom si poradili. Až postupem času mi došlo, že je to vše samozřejmě i o financích, ale také o šetrnosti, o manuální zručnosti, o schopnosti si poradit, něco dokázat postavit, opravit, společně tvořit a myslet. Umět vzít do ruky kladivo, sekyru, pilu, ale i jehlu s nití, šídlo.
Dnes mi připadá, že se nám pomalu vytrácí schopnost otáčet každou minci a zvažovat, zda nutně potřebuji tu nebo jinou věc nahradit novou. Je snažší koupit stan nový, než aby se opravil ten starší. A mnohdy mu přitom chybí jen kolíky nebo skládací tyčky. Podsada se koupí hotová, místo aby se nakoupila prkna a hřebíky. Chybí nám tvořivost: pomůcky pro hry kupujeme, kartičky do Aktivit tiskneme v copycentrech, koupíme si kde co, nepřemýšlíme spořivě.
Určitě nechci vracet začátky 90. let. Jsem rád, že se nám daří získávat dostatek finanční podpory jak z grantů na dotacích, tak mnohdy v podobě významné podpory od rodičů, sponzorů a obcí. Nerozporuji situace, kdy se bez nového neobejdeme. Přesto, přál bych nám všem umět nahlédnout situace, kdy můžeme lákavou jednoduchost zaklikání nákupu v e-shopu vyměnit za společně strávený čas s kluky a holkami, kdy se naučíme obrousit staré tonetky z půdy a novou barvou jim dáme lesk výstavních kousků naší klubovny i bez diskontního velkoobchodu překližkového nábytku.
