Ondřej Prikner – Twist
Před pár lety propadl hokeji s hokejkou v ruce. Taky dělá zástupce šéfredaktora, studuje psychologii a rád vaří.
Ne
SMART jakože chytrý? Aby tomu tak bylo, musíme jej umět také chytře používat. Možná není potřeba v jednom kuse všechno smartovat – když to přeženeme a budeme jen mechanicky plnit písmenka, snadno nás to může otrávit, a dokonce nám může utéct podstata. I zde platí, že dobrý sluha je špatným pánem. Za jednotlivými písmeny se skrývají cenné principy, pojďme se ale podívat, jaká úskalí může přinést jejich neadekvátní užívání v oddílové praxi.
M – měřitelný. Měřitelnost má velký smysl u většiny znalostních nebo dovednostních cílů a také u některých cílů postojových. Při promýšlení programu o zdravovědě nám může být užitečná. Jak ale změříme, že je náš oddíl dobrá parta kamarádů? U těchto velkých cílů je třeba spolehnout se na náš úsudek a netrápit se jejich přesnou nevyčíslitelností. Co když budeme chtít docílit samostatnosti holek a kluků v dospělosti? Tento cíl nezměříme nikdy, ale z našeho uvažování o výchově by kvůli tomu vypadnout neměl. Opravdové riziko meřitelnosti tedy spočívá v zaměření se pouze na lehce měřitelné a kvantifikovatelné cíle, kvůli kterým však ztratíme „big picture“ a skautskou výchovu osekáme o to nejpodstatnější.
T – termínovaný. Termíny cílů jsou bezesporu potřeba a stejně tak je důležité se k cílům pravidelně vracet v rámci plánování činnosti oddílu. Je však zásadní si uvědomit, že naše činnost má dlouhodobé dopady. Proto nesklouzněme k výběru krátkodobých cílů na úkor těch, které se naplno projeví třeba až po konci našeho výchovného působení.
A a R – akceptovatelný a relevantní. Dva principy, které je třeba držet v rovnováze. Polštářová bitva bude pro smečku vlčat vysoce akceptovatelná, relevance vůči cílům skautské výchovy je však znatelně nižší. Stejně tak když si určíme cíl vysoce relevantní vůči našemu poslání, a dokonce u toho vyjdeme z relevantních potřeb našeho oddílu, neakceptovatelnost cíle vlčaty veškerý záměr zhatí. Berme proto vždy v úvahu jak přijatelnost cíle členy oddílu (třeba tak, že budeme cíl vytyčovat společně s nimi), tak i relevanci vůči naší skautské výchově a potřebám oddílu.
S – specifický! Specifičnost cílů je asi tím nejdůležitějším, co bychom si měli odnést. Posouvá nás totiž od „budeme dělat něco“ k systematické činnosti, dává nám ukazatel směru. Rozsvítíme tak maják naší činnost a není už natolik zásadní, zda jsme ve třetině cesty, nebo v polovině, ale že k němu míříme.
Marek Dědič – Mlha
Již několikátým rokem působí jako instruktor na ČLK Odyssea, kde se věnuje metodice, hospodaření a práci se symbolickým rámcem kurzu.
Ano
„Dobrý cíl nemusí být vždy SMART a SMART cíl nemusí být vždy dobrý, ale pokud máte cíl, který není SMART, tak byste si měli být sakra jistí, že víte, proč si to můžete dovolit.“ Nějakou takovou větou zpravidla začínáme představovat metodu SMART u nás na kurzu. A ve stejném duchu většinou i pokračujeme – i když po účastnících SMART striktně nevyžadujeme, většinou u něj stejně skončíme. Pro začátečníky je totiž mnohem přístupnější, když mohou při vymýšlení svých prvních cílů postupovat podle „odškrtávacího seznamu“. To ovšem neznamená, že je tato metoda jen pro „plánovací zelenáče“ – je to dobrý základ, na kterém staví kvalitní cíle i zkušení plánovači.
Právě u těch, kteří již s cíli nějakou dobu pracují, se může stát, že body SMART nejsou na první pohled vidět. Dokonce se vám může stát, že vymyslíte nějaký cíl, napíšete si ho a až potom si vzpomenete na SMART a zjistíte, že jste svůj cíl smartovali, aniž byste to dělali záměrně. Pokud bychom totiž chtěli vymyslet návod, jak sestavit kvalitní cíl, s velkou pravděpodobností bychom došli k něčemu velmi podobnému SMART metodě.
Všechny prvky SMART samozřejmě nemusí být vždy explicitně ve formulaci cíle – cíle většinou nejsou osamocené, ale mají nějaký kontext. Například cíl na schůzku nebo jednodenní výpravu může být termínovaný akcí samotnou. SMART (jako plánování samotné) není jen o formulaci, ale hlavně o významu.
Na druhou stranu existují situace, kdy je i formulace důležitá. Jsem toho názoru, že SMART dále rozvíjí smysl plánování samotného. Jedním z důvodů, proč plánujeme a proč bychom měli i smartovat, je pochopení našich myšlenek ostatními. SMART nám pomáhá být srozumitelnější a konkrétnější v cílech, se kterými poté pracují další členové oddílu. Pomáhá nám mít jednotlivé cíle dobře vymezené a lépe nad nimi přemýšlet a pracovat s nimi.
Jsem přesvědčen, že až na opravdové výjimky je SMART minimem, které by cíle měly splňovat. Pomáhá nám při jejich komunikaci, zvláště pak s méně zkušenými plánovači, zlepšuje přehlednost, strukturovanost cílů a napomáhá práci s nimi. Nelze ho aplikovat bezhlavě jako dogma bez přemýšlení (jako ostatně celé plánování), ale pokud se naučíme SMART chytře využívat, pomůže nám k efektivnějším cílům a tím i k efektivnější práci oddílu, střediska a kdekoli jinde.
