Kruh obnovy

Při řešení dětských lumpáren chceme být spravedliví. V roli soudce, který rozhoduje o tom, co je správné, se nemusíme cítit dobře. Jak řešit konflikty se všemi, kterých se dotýká? Zkuste kruh obnovy – nástroj restorativní spravedlnosti. Zařazování programu promění přístup členů a členek ke konfliktům a stane se normálním otevřeně mezi sebou řešit spory.

Cíl: Účastníci pomocí restorativních otázek prozkoumají konflikt s kamarády a posunou se v možnostech jeho řešení.

Účastníci: Skauti a skautky, vlčata a světlušky + 1–2 vedoucí (záleží na počtu dětí)

Délka: 60 minut

Otevírací kolečko (10 minut)

Představ nebo připomeň pravidla kruhu a použití mluvícího předmětu (mluví jen ten, kdo jej drží v ruce).

1. Mluvme upřímně: o našem názoru, naší zkušenosti, z naší perspektivy.
2. Poslouchejme ušima i srdcem: snažme se slyšet za slovy i to nevyřčené, co je pro druhé důležité.
3. Důvěřujme, že řekneme to, co říct chceme. Není třeba si to v duchu připravovat.

Buďme výstižní: nejsme pod časovým tlakem, ale važme si času ostatních.

Restorativní kruh (čas závisí na počtu rozhovorů)

Ve středu kruhu stojí tři židle, jedna je pro vedoucího, druhá pro dobrovolníka a třetí pro pozvaného.

• Vedoucí vysvětlí záměr kruhu: „V tomto kruhu budeme mít možnost urovnat věci mezi sebou. Účastnit se můžete na pozvání, je na vašem rozhodnutí, zda jej přijmete.“
• Následně vedoucí pozve do středu kruhu účastníků dobrovolníka, který by rád někoho pozval, aby urovnal spor či napětí. Zeptá se ho, koho by chtěl*a pozvat k rozhovoru. Řekne, ať osloví přímo danou osobu a pozve ji. Pokud je pozvání přijato, posadí se třetí osoba na volnou židli. Pokud přijato není, zeptá se, zda je někdo jiný, koho by chtěl*a pozvat.

Restorativní otázky

1. Co se podle tebe stalo?
2. Co sis v tu chvíli myslel/a?
3. Jaký vliv to na tebe a na ostatní mělo?
4. Co by sis přál/a, aby se teď stalo?

Jak se teď cítíš a co je pro tebe teď zásadní?

• Vedoucí položí dobrovolníkovi postupně první čtyři restorativní otázky. I když se ptá vedoucí, odpověď by měla být adresována pozvanému, jako by se ptal sám dobrovolník*ce. Při čtení by se měl vedoucí dívat na plakát, a číst otázky přesně tak, jak jsou formulovány. Důležité je prosté kladení otázek, aby bylo jasné, že se vedoucí nesnaží radit, mediovat ani problém vyřešit. Až dobrovolník otázky odpoví, zeptá se vedoucí: „Je to všechno, co potřebuješ říct?“ Když odpoví „ne“, zeptej se: „A co ještě chybí?“
• Až dobrovolník cítí, že řekl vše, co měl na srdci, vedoucí položí ty samé otázky pozvanému. Odpověď by měl zase směřovat k dobrovolníkovi, jako by otázky kladl on. 
• Potom oběma položí pátou otázku: „Jak se teď cítíte a co je pro vás teď zásadní?“
• Důležité je na závěr položit tajnou šestou otázku: „Jaké to pro vás bylo, účastnit se tohoto rozhovoru?“

Změna účastníků: 

• Po skončení rozhovoru požádá vedoucí dobrovolníka, ať se vrátí do kruhu, a původní pozvaný má možnost pozvat někoho dalšího. Může z toho být řetězec pozvání a rozhovorů.

Uzavírací kruh (10 minut)

• Položte otázku: „Vy, kteří jste měli možnost sedět na obou židlích, jak byste obě role srovnali?“
• Na závěr použijte mluvicí předmět. Všichni účastníci kruhu sdílejí svoje zkušenosti z dnešního kruhu. Otázka může znít: „Co vám tato zkušenost přinesla?“ Kdo nechce, když na něj příjde řada, může mluvicí předmět podat dál a na konci má znovu možnost se vyjádřit.

Přechod od trestajícího pojetí spravedlnosti k restorativním kruhům může být náročný a nepůjde to hned. Je třeba to nevzdávat. Vždy je možné se vrátit k trestající spravedlnosti z rukou vůdců či vůdkyň, a pak se s dětmi bavit, jak oba postupy prožívají a v čem se liší. 

O nakládání s konflikty v oddíle se můžete více dočíst v článku Kdy moc uplatňovat a kdy se o ni dělit? (Adam Čajka, časopis Skauting, prosinec 2016).

Program vychází ze stejnojmenného článku z říjnového čísla Skautingu r. 2015. V něm si můžete přečíst více o restorativní spravedlnosti a jejím použití ve skautské výchově.