Velmi stručně k vývoji krajiny – co nám po sobě předci zanechali?
Člověk okolní prostředí ovlivňuje už desítky tisíc let. Některé historické etapy přinesly takové změny (třeba technologické nebo společenské – jako byla třeba těžba uhlí nebo splavování dřeva z horských oblastí), že jsou v krajině znatelné dodnes. Některé prvky dnes už v krajině, pokud nejsme trochu zkušení, na první pohled neuvidíme. Přesto ale mohly znamenat ve své době přelom, který nastartoval další události (jako některé zaniklé továrny, které umožnily příliv velkého množství lidí do původně malého sídla).
Celý proces utváření krajiny člověkem začíná už v době neolitu – možná si pamatujeme z hodin dějepisu pojem „neo-litická revoluce“. Tehdy se lidé díky zemědělství začali usazovat. V té době také vznikají některé významné obchodní stezky a podél nich další nová sídla (u nás to byla například Zlatá nebo Jantarová stezka, díky nimž vznikla města Prachatice a Opava).
Jak lidí přibývalo, začala se utvářet města. Na našem území to nastalo v období raného středověku. Zkuste se zamyslet nad tím, proč vaše sídlo vzniklo zrovna tam, kde je. Protéká jím řeka? Jaký je v okolí terén? Mělo město plnit nějakou zvláštní funkci (těžilo se tam, bylo duchovně významné)?
Na trasách spojujících nějaká významná místa se pak zakládají další a další sídla. Cestní síť se rozšiřuje dál a je velmi hustá. Hory ještě nejsou obydlené téměř vůbec, znamenají spíše překážku. Co nám po středověku zůstalo? Je to struktura měst (tedy dnešního historického jádra), vesnic a do určité míry právě i síť cest.
Ve středověku funguje největší množství sídel v naší historii. Vlivem převratů, válek a epidemií část z nich zaniká. Úbytek sídel dovršila třicetiletá válka. Jsou ve vašem okolí nějaká zaniklá sídla? Kdy zanikla a proč? Dochoval se po nich nějaký relikt – základy domů, zvláštní shluk ovocných stromů uprostřed lesa nebo třeba místní název?
S odpovědí na hrůzy třicetileté války se snaží přijít baroko. V době baroka se začalo s „komponováním“ krajiny – aby se krajina přiblížila představě ráje. Do naší krajiny se dostávají drobné sakrální stavby – kapličky, kříže a boží muka. Kromě nich i některé aleje.
S průmyslovou revolucí přišly změny, které tím, jak byly radikální a velké, často zakryly to, co bylo před nimi. Vzniká železnice a doprava se zrychluje. Navíc se zvyšují nároky na hygienu, takže na konci 19. století už máme ve většině měst řeku (často plnou odpadů z továren i domácností) svázanou do kamenného koryta. Jaké změny zaznamenalo v této době místo, kde žijeme? Stěhovali se z naší vesnice lidé pryč do nedalekého města, protože tam byly továrny? Nebo do našeho kraje naopak přišli, protože se tu začalo těžit uhlí?
V druhé polovině 20. století zasadila výraznou ránu naší krajině kolektivizace. Na jedné straně jsou ekologické aspekty, během sjednocování pozemků došlo k výraznému snížení biodiverzity, vytratily se druhově bohaté remízky, které například zlepšují kvalitu zemědělské půdy v okolí. Došlo také ke ztrátě mnoha znalostí a vztahu k půdě a především se násilně přerušil kontinuální přirozený vývoj krajiny. Dnes se snažíme některé problémy vzniklé v této době řešit (jako například již zmíněný nedostatek druhové pestrosti nebo nedostatek zadržování vody v krajině).
Příběhů vrytých do krajiny je neskutečně mnoho. Často jsou vzájemně propojené a i zdánlivé maličkosti spolu souvisí. Můžeme se snažit jednotlivé části odkrýt a pospojovat si je do souvislostí. Třeba se dozvíme něco i o nás samotných.
Z čeho při tvorbě programů čerpat?
Hodně věcí zjistíme pozorováním samotné krajiny. Naučme se dívat okolo sebe. A ne jen na stavby, ale i na všechno, co je obklopuje. Už jenom samotné mapování okolí může být zajímavým zážitkem. Zpozornět bychom měli u zvláštních tvarů terénu, monokultur nepůvodních druhů, hospodářských dřevin mimo sídla a u nefunkčních cest.
Kromě toho ale můžeme sáhnout po různých dalších zdrojích. Můžeme se ptát místních lidí, prarodičů, pamětníků, odborníků nebo si je můžeme na schůzku přímo pozvat. Zmínky o krajině nalezneme také v uměleckých dílech nebo ve starých mapách – může jít o I. nebo II. vojenské mapování, císařské otisky stabilního katastru (bit.ly/mapa-czu) nebo letecké snímky z 50. let 20. století (bit.ly/ortomapa). Mapy budou ideální k získání velmi přesného porovnání se současným stavem.
A jak to všechno využít při přípravě programu? Několik následujících tipů vám může trochu napovědět:
1. Mapování
Projděme si s dětmi okolí a pokusme se to zaznamenat do mapy. Co nás zaujalo? Kam lidé v našem okolí rádi chodí a proč? Co okolo roste? Se staršími dětmi zkusme projít staré mapy a porovnejme je se současným stavem zástavby a krajiny.
Do mapy můžeme zakreslit také cesty v okolí klubovny. Dostane se člověk snadno někam pěšky nebo narazí na bariéru, třeba v podobě pole nebo průmyslové haly? Pokud v místě nějaká taková bariéra je, jaké by mohlo být řešení?
2. Výlet do historie
Zkusme se ponořit do historie našeho okolí. Kdy a proč si lidé vybrali k osídlení toto místo? Co jim umožnilo přežít? Jakou funkci pro ně plnilo jejich okolí a jak se o něj starali? Jak důležitá pro ně byla krása? Znáte o místě nějaké legendy? Proč mají nějaká místa lidové názvy – co se tam odehrávalo? Pomohou nám dostupné mapové zdroje nebo i místní kroniky. Hloubce zkoumání se meze nekladou.
Tady se nabízí zjištěné zajímavosti a souvislosti nějak hezky ztvárnit a předat tak ostatním v oddíle – komiksem, scénkou, výstavkou.
3. Osadníci
Pro všechny věkové kategorie mohou být vděčné různé „osidlovací“ hry, kdy se děti stanou kolonizátory a musejí se postupně naučit potřebné věci, aby založili sídlo. Můžete se tak zamyslet nad tím, kde může být úrodnější půda, kde by byly domy ohrožené povodněmi, kudy
vede nejkratší cesta k surovinám… Děti se u toho mohou vyběhat a zároveň si začít všímat toho, co je okolo nich. Zakládání města může být velká zábava!
4. Drobné sakrální památky
Jsou ve vašem okolí boží muka, kapličky nebo křížky? Proč a kdy je lidé do krajiny umístili? Jakou pro ně tehdy hráli roli? Plní ještě nějakou roli dnes? Zkuste je zmapovat a zjistit jejich stav. Můžete ho nějak zlepšit? Co obnáší obnova božích muk, vyzkoušeli skauti z Kuřimi. (bit.ly/skauting-bozimuka)
5. Místa duchů
Zmizelých obcí je u nás spousta. Nemáte nějaké takové v okolí klubovny či tábořiště? Uspořádejte na místo výlet (a nezapomeňte na bezpečnost). Jak místo působí? Jak dlouho už v místě nikdo nežije? Proč? Co všechno připomíná bývalé osídlení? Jaké jsou tam změny ve vegetaci? Pro inspiraci se můžete podívat na digitální atlas zaniklých krajin (zaniklekrajiny.cz/atlas).
6. Umělecké ztvárnění krajiny
Krajina může mít výraznou estetickou hodnotu. Jak si představujete idylickou krajinu? Je podobná místu, na kterém jste vyrostli? Co ji zkusit zachytit nějakým uměleckým dílem? Můžete také naopak vyhledat umělecká díla ztvárňující vaše okolí a zamyslet se nad rozdíly.
7. Péče o místo
Jsou nějaká místa v našem okolí, která neslouží tak, jak by mohla? Může jít o nefunkční hřiště, neutěšený plácek před klubovnou nebo třeba zapomenuté vyhlídkové místo. Mohli byste je nějak zvelebit? Například v rámci akce skautský dobrý skutek se každý rok uskutečnilo několik takových zlepšení.
Domov nemusí mít čtyři stěny
Místo, kde žijeme, má zásadní vliv na utváření naší identity. Na krásná místa naší domoviny zveme návštěvy odjinud a jsme u toho patřičně pyšní. Dívejme se na společných vycházkách a výpravách okolo sebe a hledejme příčiny toho, proč nám náš kraj tak přirůstá k srdci. Snad se tím prohloubí náš vztah k okolí a objevíme nové způsoby, jak o ně pečovat. Taková péče a poznávání okolí je navíc zábava pro celý oddíl.
Další zdroje
Kniha Krajina nápadů: chaloupky.cz/krajina-napadu
Aktivity od Skautské institutu: skautskyinstitut.cz/krajina-v-nasich-rukou
