Téma: polemika

Založili byste ve svém oddíle věkovou kategorii benjamínků?

Foto: Karel Šuster

Jan Oujezdský – Janek

Člen týmu VLK Gong.

Ne

Chtěl bych upozornit, že má odpověď se netýká kmenů rodinného skautingu a samostatných benjamínských oddílů. Mluvím o věkově smíšeném oddílu. Osobně jsem k výchovné kategorii benjamínků jako části věkově smíšeného oddílu velmi skeptický. Její fungování je podle mě spojeno se dvěma problémy. Každému se budu věnovat zvlášť.

Prvním problémem je vykrádání programu vlčatům a světluškám a s tím spojené „vyskautování“. Ví se, že kluci, kteří začali ve vlčatech, odcházejí z oddílů častěji, než ti, kteří přišli až do skautů (obdobně i u holek). Má pak smysl přidávat další výchovnou kategorii před vlčata? Jedním z důvodů může být to, že z nedostatku jiných podkladů sáhnou vedoucí benjamínků po vlčáckém/světluškovském programu. I když zjednodušeném. Vedoucí vlčat tedy nemohou udělat nic jiného a zopakují to se skautským programem (a rádci s roverským). Tento proces neposkytuje žádné výchovné kategorii na ni zacílený program a tím vlastně ničí jeho výchovný dopad. (Nevykradeš!, Skauting, 2015). 

Druhým problémem je příchod rodičů do oddílu z důvodu nedůvěry rodičů ve vedení: „Já vím nejlíp, jak to ten náš Pepánek má.“ Děti ve věku benjamínků totiž pomoc rodičů přinejmenším na delších akcích opravdu potřebují. Problémem je ale to, že děti za dva roky nebudou benjamínky, ale vlčaty, kterým naopak k rozvoji pomáhá právě to, že rodiče v oddíle nemají, že jsou samostatní. Rodiče zde ale stále budou, neschopni nekontrolovat nejen svoje děti, ale také i „ty mlaďochy vedoucí“. Kromě nedůvěry v oddílový tým můžou mít rodiče problém s protekcí vlastních dětí na úkor jiných, nebo i naopak, protože zde nastává typický případ konfliktu rolí. Celá skautská výchova má být „sourozenecká“. Tedy ne rodičovská. Působení rodičů přímo v oddíle je jistě někde nutností, ale je potřeba říct, že je to v podstatě jen lepení děr. Mezi vůdcem jako bratrem a vůdcem rodičem je ohromný rozdíl, který dokážou překlenout z pozice rodičů jen nemnozí a těm patří můj obdiv.

Jediným důvodem, proč bych uvažoval o zapojení této kategorie, je stabilní přísun členů, ale vzhledem k tomu, jak vážná jsou rizika, bych se spíš zaměřil na vyřešení tohoto problému jiným způsobem.

Klára Sotonová

Pořadatelka akce Sejdeme se na pěšince. 

Ano

Když si položíme tuto otázku, napadá nás s ní i mnoho dalších. Jsou to otázky typu: Co takové děti zvládnou?/ Nebude je program nudit? / Nebudu vykrádat program pro vlčata a světlušky? – a podobně. Velká nejistota nás přepadá hlavně proto, že nikdo z nás neprožil skauting ve skupině benjamínků a tím pádem nemáme vlastní prožité zkušenosti, ze kterých bychom mohli čerpat pro případnou činnost. 

Jak se tedy poprat s vykrádáním programu? Toho se opravdu nemusíte bát. Znáte hry typu cukr-káva-limonáda-čaj-rum-bum, Honzo, vstávej, na Mrazíka, na jelena a podobně? Nebo vzpomínáte si, jak jste jako malé děti rádi stavěli v lese domečky pro zvířátka či skřítky? Tohle všechno jsou krásné zážitky z našeho dětství a my máme jedinečnou příležitost tyto zážitky zprostředkovat další generaci dětí. Generaci dětí, která zná všemožné hry na tabletech a počítačích, pohádky z celého světa, ale která se nikdy nebrodila potokem, neházela šišku na strom nebo neskákala panáka. Tohle všechno a mnohem víc můžeme dnešním dětem nabídnout. Na důkaz toho, že tyto zážitky jsou pro vývoj zdravých dětí opravdu potřebné, nemusíme čekat několik let, až z nich budou úspěšní jedinci. Stačí se jim podívat do tváře na jejich rozzářené oči a úsměvy roztažené od ucha k uchu.

Nebojte se, benjamínci toho zvládnou hodně a program je opravdu nudit nebude. Největší výhodou této věkové skupiny je, že se dá krásně nadchnout. Vymyslíte třeba příběh o zákeřném drakovi a i obyčejné házení míčem se stane velkolepým dobrodružstvím. Stačí jen pustit fantazii z okovů a děti vás budou milovat.

Dalším nepřehlédnutelným pozitivem je i postupné zvykání dětí na skautský život. Benjamínci, kteří přejdou do vyšší kategorie, už mají náskok oproti dětem „zvenčí“. Už vědí, co znamená jet na víkendový výlet či tábor. Tento fakt u nás opravdu oceňují vedoucí vlčat a světlušek. Stejně tak rodiče si zvyknou posílat děti na výpravy či nám pomoci při stavění tábora. Což ocení celé středisko.

Podle mě je skupina benjamínků krásný start k výchově samostatných a zkušených dětí, které budou mít na co vzpomínat, až jednou vyrostou. Takže za mě ANO, založila bych si znovu skupinu benjamínků.

O autorech

Pořadatelka akce Sejdeme se na pěšince.