Taky vám visí ve skříni starý kroj, jehož rukávy vám sahají tak tak do půlky předloktí? Na půdě v krabici odpočívají zánovní pohorky velikosti 37, ze kterých jste vyrostli dřív, než jste je na puťácích stačili prochodit? A v poličce v kuchyni se úplně vzadu tísní tři ešusy a vy čas od času vezmete jeden na výpravu? Možná těmi věcmi nejsou kroj, pohorky a ešusy, ale věřím, že každý máme doma nějaké skautské vybavení, které by ještě mohlo dobře sloužit, ale od nás se mu nedostává zasloužené pozornosti. Představte si, že by vás někdo odložil do starého železa v těch nejlepších letech, kdy máte ještě minimálně polovinu života před sebou! Já vím, ty pohorky na půdě kvůli tomu nebrečí a ešusy v poličce se nezlobí, ale zkusím nabídnout ještě jiný úhel pohledu.
Schválně si zkuste spočítat, kolik peněz by stál nákup základní skautské výbavy, která je pro život dětí ve vašem oddíle nezbytná. Jen tak namátkou: spacák, karimatka, batoh, dobré boty, nepromokavá bunda, čelovka, kroj a spoustu dalšího. Pro někoho takové náklady dokonce mohou být překážkou pro účast na akcích, a to by byla opravdu škoda. Zkusme se tedy více zamýšlet nad tím, jak ve středisku efektivně sdílet skautskou výbavu napříč generacemi. Můžeme tak ulevit peněženkám rodičů dětí, přírodě ale i přeplněným skříním. Navíc takový střediskový „sekáč“ může být skvělou setkávací akcí na začátku nového skautského roku jak pro děti, tak pro rodiče i vedoucí. Co na akci společně s dětmi připravit nějaké malé občerstvení a místo pro příjemné posezení nebo ji třeba spojit s promítáním fotek z tábora? No a pokud bude mít výměnný „sekáč“ ve středisku úspěch, nebojme se z něho vytvořit novou střediskovou tradici nebo ho třeba rozšířit a otevřít i veřejnosti.
