Už ses dnes podíval na nebe?

Člověk je zvláštní tvor. Jako dítěti je pro něj přirozené prožívat přírodu a sebe v ní, ale pokud v něm tato schopnost není živena, postupně otupí a ztrácí ji. Bez prožívání není vztah, bez vztahu nastává pocit vykořeněnosti, mizí zodpovědnost. A fotka východu slunce na Instagramu to opravdu nezachrání. Přesně si vybavuji chvíli, kdy jsem poprvé listovala novými stezkami a objevila oddíl „Vnímání přírody“. Pozorovat mraky, všímat si zásahů zubu času do krajiny, zdokumentovat něco jednoduše „krásného“ – z takových úkolů jsem byla nadšená. Vztah je přece pouto tvořené milionem vlákének. Tak pojďme nějaká utkat, třeba pomocí metod tvůrčího psaní.

Tvůrčí psaní je vhodný prostředek, jak podpořit vnímání přírody, prožívání krásy, schopnost sebevyjádření, rozvoj fantazie a kreativity. Bez ohledu na věk.

Cílem tvůrčího psaní není naučit se, jak vytvořit nějaké pozoruhodné dílo, které se následně stane bestsellerem. Jedná se o cestu, důležitý je proces tvoření, který výrazným způsobem rozvíjí různé složky osobnosti. Akt vyjádření vjemu, pocitu, nálady, prožitku, (…) z přírody jasně člověku pomáhá uvědomit si, že vůbec nějaký pocit či prožitek má.

Co takhle začít u sebe?

Úkol pro tebe. Představ si, že jsi zavřený/á ve vězení. Už rok jsi nebyl/a venku, skoro jsi zapomněl/a, jak chutná vzduch a voní tráva. Jen čtyři temné, neomítnuté zdi a malé zamřížované okénko. Co z živé či neživé přírody ti nejvíc chybí? Podívej se z okna. Kam by ses nejraději rozběhl/a? Ze zamyšlení tě vytrhne zvuk kroků a chřestění klíče v zámku. Žalářník ti právě přinesl propouštěcí listinu. Jsi volný/á! Můžeš ven z cely. Běž na vzduch. (Konec představy. Vážně běž!) Oběhni dům nebo alespoň vyjdi na balkón. Prostě proto, že můžeš. Než se vrátíš ke čtení, nezapomeň si ze svého malého výletu přinést suvenýr – kámen, list, pírko, větvičku, rampouch… Hotovo? Na papír si poznamenej několik asociací s daným předmětem (např. třpytí se, studí, za chvíli roztaje, dal by se použít jako sofistikovaná vražedná zbraň…). Teď si název přírodniny napiš do sloupce, na každý řádek jedno písmeno. Každé z nich se stane základem pro jeden verš krátké básně, v níž se snaž rozvinout některou svou asociaci. Na řádku může být jedno či více slov, vždy ale s daným počátečním písmenem.

Roztaješ

Antarktis

Milujíce

Pláčeš

Osud

Už

CHvátá

Literárně se tento útvar nazývá akrostich. Především antičtí a renesanční básníci tak do své poezie skrývali např. jméno toho, komu byla věnována, případně klíč k porozumění.

Metodika

Na vlastní kůži sis vyzkoušel/a, jak takové malé tvůrčí okénko může vypadat. Psaní na základě vjemu z přírody lze věnovat celý komponovaný program, může ale třeba tvořit jen intermezzo mezi jinými aktivitami. Postup přípravy, realizace a zhodnocení je ale zobecnitelný.

Evokace, inspirace – nejprve je třeba získat nějaký vjem, něco prožít. Může jít o řízenou představu (jako na začátku naší ukázky), poslech hudby inspirované přírodou, procházku lesem, pozorování mraků, (…) nebo jejich kombinaci. Nechat rozběhnout smysly, pocity a fantazii. Lze také už na úplném začátku prozradit, co se bude dít, aby měl každý možnost si vhodnou inspiraci vybrat. (Např: Budeme přemýšlet o tom, jak vypadá jeden den v životě kamínku – najděte si nějaký, který se vám líbí.) Děti, které nejsou příliš zvyklé cíleně zapojovat pravou hemisféru, budou mít zprvu pravděpodobně problém se soustředit, nebudou vědět, co přesně se po nich chce. Je tedy potřeba je jasně navést pokyny nebo otázkami. (Všimni si, zaměř se, představ si, hledej, pozoruj. / Co tě napadlo, zaujalo? Jak ti to voní? Co všechno slyšíš?)
Instrukce – proces tvoření začíná jakýmsi návodem, který je s mírou pokročilosti tvůrců méně a méně detailní. Každý účastník aktivity (kromě toho, že má samozřejmě tužku a papír a vhodné místo na psaní) by měl vědět, co má čerpat z předchozího vjemu (o čem to bude), jaký je postup (jak na to) a jaký výsledek (co vznikne). Např: Co váš vybraný kamínek dnes zažil? Jak se dostal na místo, kde jste ho našli? Zkuste napsat krátkou povídku – vyprávění kamínku o jeho nejlepším dni v životě. Někdy se přímo nabízí zůstat s inspirací v kontaktu – držet kamínek v ruce, zachovat výhled na kopec, psát v koruně stromu.
Realizace – důležité je hlavně věnovat každému dostatek času. I vedoucí sám by se měl zúčastnit, ale být také připraven k jakýmkoli konzultacím. Nezapomeňte zdůraznit, že nic není špatně, že jde o to vyzkoušet si psát a že nikdo nebude nucen prezentovat své snažení před ostatními. Aktivita je „free“ – každému je dovoleno cokoli, co nebude rušit ostatní (procházet se, tvořit odděleně od skupiny, …).
Reflexe – je pravděpodobné, že děti budou se psaním hotové v různé časy, připravte si proto další úkoly pro rychlopsavce. Na závěr každý ve skupině zhodnotí, jak se mu dařilo, jestli to pro něj byla příjemná aktivita, jaké vjemy jsou pro něj nejsilnější apod. Zájemci svá díla přečtou před ostatními. Pokud vedoucí cítí, že je pro to příznivé klima, může navrhnout výtvory svázat do sešitu, vepsat do kroniky, vystavit v klubovně nebo otisknout v oddílovém časopise.

Vhodné útvary

drabble [drebl] – přesně stoslovný text s výraznou pointou

elegie – báseň vyjadřující žal

haiku – klasická japonská lyrická báseň s pevnou strukturou: tři verše, postupně po 5-7-5 slabikách

kaligram – grafická báseň se slovy uspořádanými do určitého obrazce

ohlas – báseň/píseň s lidovou poetikou, která ale vznikla uměle

óda – oslavná báseň

pásmo – asociativní řazení myšlenek, které dává smysl ve svém celku (vhodné pro pokročilé)

žalm – oslava přírody jako Božího stvoření (vhodné ke křesťanské duchovní výchově)

další – povídka, dialog, píseň, líčení, reportáž, reklama, pověst, pohádka, deníkový zápis, komiks, interview, horor, hádanka, bajka, …

Náměty – fantazii se meze nekladou

příběh inspirovaný objekty z mraků ⚜️ záznam nočního rozhovoru dvou brouků poblíž tábora ⚜️ zachycení proměny určitého místa v průběhu ročních období ⚜️ volný tok myšlenek na základě vyslechnutých lesních zvuků ⚜️ reklama na bosé brouzdání travou ⚜️ báseň o různých odstínech jarní zelené ⚜️ pohádka o obyvatelích starého vykotlaného dubu nedaleko klubovny ⚜️ výčet přírodnin na každé písmeno z abecedy

Další tipy

Při práci se světluškami a vlčaty volte útvary kratší, jim důvěrně známé. Pravidla pro psaní určete spíš formálně (použijte co nejvíce slov na písmeno L) než potřebou emocionálního vyznění.

Inspirujte sebe i účastníky tvorbou autorů silně čerpajících z přírody (Jan Skácel, Bohuslav Reynek, japonští tvůrci haiku, …).

Zkuste tvůrčí psaní spojit s nenásilnou edukací. Dejte dětem k ruce např. atlas rostlin, aby se mohly inspirovat netradičními názvy, zkusit s nimi rýmovat nebo přemýšlet, jak asi jména květin vznikla.