Soužití holek a kluků může být v každém oddíle jiné. Na následujících řádcích představujeme, jak může genderová koedukace v praxi vypadat – přinášíme pohled do oddílu koedukovaného a do dvou oddílů chlapeckých, z nichž jeden se rozhodl přerodit na koedukovaný a druhý úzce spolupracuje s oddílem opačného pohlaví. 

1

Bezpečné prostředí pro vzájemný kontakt kluků a holek

Jak váš oddíl funguje, jak s koedukací pracujete? 

Náš oddíl vždy fungoval jako smíšený. Družinové týdenní schůzky sice probíhají zvlášť holky/kluci, a družiny tedy koedukované nejsou, ale oddílové schůzky, výpravy, oddílové akce a tábory probíhají společně. S koedukací pravidelně pracujeme jak při vymýšlení programu, tak při jeho realizaci. 

Jaké vnímáš výhody v tom, že je váš oddíl koedukovaný?

V minulosti jsme uvažovali o rozdělení oddílu na dívčí a chlapecký, ale pro vzájemný kontakt dětí a možnost vyzkoušet si chování kluci/holky v bezpečném prostředí (se supervizí starších) jsme se rozhodli tak neučinit. Velkou přidanou hodnotu vidím také v inspiraci mezi vedoucími a ve větší pestrosti programu na základě různých přístupů k vedení oddílu. 

Vyplývají z toho, jak oddíl teď koedukovaně funguje, nějaká úskalí pro děti a pro vedoucí?

Určitě jsme v minulosti narazili na rozdílné názory v přístupu ke vzdělávání a výchově. Když to budu generalizovat, jednalo se o klasické holky to braly moc měkce, kluci chtěli pořádnou vojnu. Ovšem když se ohlédnu zpět, vidím v tom naopak příležitost, výzvu a možný prostor pro vzájemné rozšíření obzorů a vytvoření unikátního programu, který kombinuje to nejlepší z obou světů. Oddílová rada se skládá ze všech rádců, podrádců, oddílových rádců a vedení a tím pádem je možné se vzájemně učit, inspirovat a přinášet dětem kvalitnější program, který zohledňuje všechny jejich potřeby. Určité riziko vidím v nějakých povečerkových činnostech u starších členů oddílu v rámci přespávání a tábora. Věřím, že je možné tohle riziko snížit dobrou sexuální výchovou a současně i debatou o vztazích v oddíle (jaké je chceme a nechceme mít) a případným nastavením obecných a všemi schválených pravidel na základě výstupů z této diskuze.

Můžeš uvést konkrétní příklad toho, jak spolu holky a kluci u vás v oddíle fungují? 

Družiny nejsou koedukované, ale schůzky probíhají ve stejný čas, tudíž je vždy možné si například společně zahrát hru, nebo se setkat před schůzkou nebo po schůzce. 

Na tábory a výpravy jsme družiny vždy promíchali a vytvořili nové, koedukované, které poté fungovaly celou akci společně v rámci etapovky i všech dalších činností, třeba jako služba v kuchyni. Rádci těchto nově vzniklých družin mají zodpovědnost za přidělené členy oddílu, nehledě na to, jestli jsou to holky nebo kluci. To přináší dětem nové podněty a vliv na jejich rozvoj a vedoucím zase nové výzvy a větší transparentnost pro budoucí funkce v pedagogice. 

2

Užít si ryze klukovskou partu

Jak ve vašem oddíle s koedukací pracujete? 

V období, které popisuji, jsme s koedukací pracovali tím způsobem, že jsme byli chlapeckým oddílem, ale měli jsme spřátelený dívčí oddíl, se kterým jsme podnikali společné akce (zejména výpravy, tábory). Oddíl funguje podobně dodnes, protože už ale nejsem v jeho vedení, píšu v minulém čase.

Vnímáš nějaké výhody v tom, že váš oddíl nebyl koedukovaný? Jaké? 

Vnímám. 🙂 Byli jsme chlapecký oddíl a naproti fungování v koedukovaném oddíle jsem viděl jako výhodu větší jednoduchost v plánování i uskutečňování vymyšleného obsahu. V čistě chlapeckém kolektivu jsem pozoroval snadnější domluvu a při realizaci například her a programů pro nás většinou bylo výrazně jednodušší kluky nadchnout a vtáhnout je do děje a dosáhnout plánovaných cílů programů. Jako velkou výhodu jsem také vnímal možnost užít si tu ryze klukovskou partu – její atmosféru, svobodu, závažnost i srandu, kterou to s sebou neslo. Příliš mnoho možností, jak tohle zažít, už společenský systém, ve kterém žijeme, nenabízí (snad kromě sportů, v rámci nichž ale není tak velký prostor pro osobnostní rozvoj). 

Jaká úskalí podle tebe pro děti a vedoucí vyplývala z toho, že jste byli čistě chlapecký oddíl? 

Za úskalí pro děti i vedoucí bych asi označil určité ochuzení o interakci s lidmi druhého pohlaví. Vzájemné působení je přirozené a pokud by chyběla možnost jej prožívat, určitá důležitá vývojová zkušenost by potom nebyla naplněna. Možná největší úskalí přichází v roverském věku, kdy je přirozené, že vyhledáváme partu spíše koedukovanou, jinak by nás činnost ve skautingu mohla přestat bavit. Může se potom stát, že někdo třeba skautské prostředí opustí, aby si kompenzoval tuto potřebu jinde. 

Proto si nemyslím, že lze jednu z variant (koedukace nebo oddělené oddíly) označit za lepší nebo horší. Každá varianta přináší svůj specifický potenciál. 

Můžeš uvést konkrétní příklad toho,
jak spolu holky a kluci u vás v oddíle fungují? 

Jako nekoedukovaný oddíl jsme vyzkoušeli různé modely společného fungování se spřáteleným dívčím oddílem. Nejintenzivnější zkušenosti jsme získali na společných táborech, kde jsme vyzkoušeli variantu zcela promíchaných oddílových rad i družin dětí, přes variantu, v níž byla část programů oddělena a část společná, až po skoro jen paralelní fungování vedle sebe na louce. Zajímavá a několikrát vyzkoušená byla také varianta, když náš společný tábor trval jen několik dní (např. na konci chlapeckého tábora a na začátku dívčího tábora), kdy si svůj oddělený tábor holky i kluci prožili zvlášť a na sdílenou část byl vymyšlený jiný, společnému táboření na míru šitý obsah (včetně celotáborové hry).

Ani tady neumím (a možná to ani nejde) vybrat nejlepší model společného fungování. 🙂 Vždycky záleží na aktuálních potřebách, přáních a představách všech zúčastněných. 

3

Ke koedukaci založením družiny předškoláků

Jak se z vašeho chlapeckého oddílu stal oddíl koedukovaný? 

Prostě se to tak sešlo a jsme tomu rádi. Když jsem se před lety stal vůdcem oddílu, byli jsme čistě chlapecký oddíl, a že bychom měli být koedukovaní, to mě ani ve snu nenapadlo. Později s námi na tábory párkrát jela vedoucí z jiného oddílu. Ta byla dost nadšená pro vedení předškoláků, tak jsme se rozhodli zkusit založit družinu benjamínků pod jejím vedením. A protože někteří naši dlouholetí členové měli mladší sestry, které by rodiče nejraději zaregistrovali do našeho oddílu, vytvořili jsme koedukovanou družinu předškoláků. 

Jaké kroky jste podnikli k tomu, aby se
z vás stal oddíl koedukovaný? Jak to konkrétně probíhalo? 

Založili jsme koedukovanou družinu předškoláků a řekli jsme členům, že vezmeme do oddílu i jejich mladší sestry. Když už jsme měli v oddíle tři světlušky, postupně se k nám přidávaly jejich kamarádky a světlušek přibývalo. Ty se časem oddělily od předškoláků. Dnes světlušky a skautky tvoří přibližně třetinu oddílu.

Když se na to podívám zpětně, vlastně to nevyžadovalo nic speciálního, jen jsme se museli naučit připravit program vhodný (i) pro holky. Pomohlo nám uvědomění, že světlušky a skautky jsou stejně schopné a samostatné jako vlčata a skauti. 

Můžeš uvést konkrétní příklad toho, jak spolu holky a kluci u vás v oddíle dnes fungují? 

Fungujeme na pohodu jako parta kamarádů bez důrazu na hierarchii. Členové mají vztah zejména k oddílu, všichni se baví se všemi podle zájmu a potřeby. Koedukace do tohoto fungování příliš změn nepřinesla.

Oddíl je rozdělený do družin na základě výchovných kategorií. Vlčata a světlušky obvykle mají na schůzce část programu dohromady, skauti a skautky se schází ve stejnou dobu, ale obvykle fungují samostatně. Družiny světlušek a skautek vedou třicetiletí hoši a holky jsou nadšené. Některé skautky se snaží pomáhat rádcům světlušek a vlčat, ale koronavirus nám s tím dost zamíchal… 

Výpravy dělíme na ty, které jsou určené pro malé, pro zdatné nebo pro všechny a každý se rozhodne podle svých sil, na kterou výpravu pojede. Družiny na výpravách příliš neřešíme. Na táboře máme zvlášť celotáborovou hru pro malé a zvlášť pro velké. 

Co vám koedukace přinesla pozitivního? Co bylo naopak překážkou, kterou jste museli překonat?

Koedukace je pouze jeden z několika faktorů, které ovlivnily vývoj našeho oddílu. Určitý přínos koedukace bude určitě pragmatický – sourozenci jsou členy jednoho oddílu, což usnadňuje rodičům koordinaci aktivit a nám to usnadňuje získávání nových členů z řad sourozenců. Mně osobně koedukace oddílu přinesla mnoho zkušeností a nových podnětů a také novou motivaci k vedení družiny. Při vedení koedukovaného oddílu je třeba si stále uvědomovat, že světlušky a skautky nejsou kluci. Většina činností není klučičí nebo holčičí. Některé skautky byly na táboře skoro pořád v kovárně a vyráběly nože. Pletení z bavlnek zaměstnalo všechny skauty a půlku roverů. Dokonce se skautky na schůzkách chtějí učit bojovat s mečem.