Téma: úvaha

Od táboření k počítačové hře a zase zpět

Co je vlastně symbolický rámec?
Foto: David Kolář

V minulém čísle Skautingu radil Jirka Král vedoucím, jak připravit tábory: „Mě na táboře vždycky nejvíc bavily hry, který byly propracovaný a trošku převzatý z internetového světa. Hráli jsme třeba Age of Empires naživo v reálu, bylo to neuvěřitelné. Hodně akční, ale zároveň o přemýšlení, o taktice. Máš nějaký komplexní úkol, ten je rozložený na miniúkoly, pro který se musí víc lidí spojit dohromady… Stejně by k tomu měl přistupovat vedoucí.“ Jirka Král se na táborech nepochybně bavil a v podobném duchu i dnes mnoho vedoucích o táborech přemýšlí. Ze skautských táborů můžeme ale vytěžit ještě víc.

Nedávno vyšla česká počítačová hra Kingdom Come: Deliverance. V úvodu má hlavní hrdina pro otce získat peníze za nezaplacená kladiva od vesničana–potížisty a za ně na trhu obstarat uhlí do výhně, aby otec mohl dokončit meč za mnoho zlatých. Kontext středověké vesnice a potřeby hrdinovy rodiny připadají tvůrcům natolik atraktivní a smysluplné, že je do her zařadí. Není přitom tato scéna podobná táborovému nákupu? Inspirace zde plyne v opačném směru než na Jirkově táboře – počítačová hra čerpá z všedního života.

Tábor jako zapomenutý, přirozený rámec

Symbolický rámec bývá často chápán jako součást her, jako pouhý motivační prvek. Prospěšnější ale je dívat se na symbolický rámec jako na vypravěče podstatných příběhů.

Lze to ilustrovat na známé větě „Chytej rybu na to, co chutná jí, a ne rybářovi“. Někdo v tom vidí do lesa přenesené počítačové hry, jindy se tím myslí třeba skautské stezky ve fantasy hávu. Ovšem to, co podle Baden-Powella rybám chutnalo, bylo vzít život do vlastních rukou. Skauting byl pro tuto touhu atraktivním symbolickým rámcem. My jsme časem zapomněli, k čemu skauting jako rámec odkazoval, pak jsme ho vyhodnotili jako málo atraktivní a nahradili. Třeba Age of Empires.

Postavit stany, pec, Setonův hrnec, uvařit pro 30 lidí, vozit vodu v barelech na dvoukoláku, upéct chléb anebo rybu v jílu, hlídat, podniknout férový skautský přepad, pracovat den na statku, opravit vesnickou kapličku. Tyto opravdové činnosti a zážitky jsou jedinečné pro skautský tábor a nepotřebují další „omáčku“. Mají dopad na skutečný svět. Stačí, když je jako svébytné součásti táboření ponecháme, a udělají z tábora přirozený symbolický rámec. Tímto bychom se měli v přípravách více zabývat. Toto jsou silné a skautingu vlastní zbraně, ne počítačové hry, popkulturní filmy či seriály převedené do hmotného světa. 

Pro ožití takového symbolického rámce je významná i délka tábora. Krátký čas nevytrhne z přeorganizovaných a epizodicky prožívaných dní. Co nezaujme hned, nedostane druhou šanci. Tábor na čtyři týdny plyne úplně jinak než tábor dvoutýdenní – dvoutýdenní je mnohem uspěchanější. Harmonogram je napěchovaný, jedna aktivita střídá druhou, aby si program udržel pestrost, pracuje do „šířky“. Zábava se stane cílem činností, ale nedostane čas stát se prostředkem k jiným prožitkům, které vyžadují dlouhodobější a pomalejší přístup.

Jak vnést do tábora další symbolický rámec

Co když táboříme na chatové základně, nákupy a vodu obstarávají vedoucí, v kuchyni vaří rodiče nebo si myslíme, že je lepší od výše popsaného táboření účastníky odstínit? Pak samozřejmě žádný přirozený příběh táboření nemáme. Stojíme-li o něj, potom se musíme předně zamyslet, jak prvky přirozeného symbolického rámce do tábora vrátit. A k tomu poté vnést symbolický rámec často formou etapové hry, který příběh táboření harmonicky doplní.

Symbol něco zastupuje a něco zprostředkovává. Proto musí etapová hra zamýšlené hodnoty a významy reprezentovat, znovu zpřítomnit. Tyto hodnoty a významy jsou ale určeny účastníkům, oni je musí najít, tedy etapovou hru v souladu s těmito hodnotami interpretovat. Je nutné také přemýšlet, jak se etapová hra s táborem snoubí. Etapová hra může mít coby do tábora vnesený příběh své výhody. Může mířit na cíle a zážitky, které by přirozené příběhy nepřinesly. 

Dívejme se na etapové hry jako na dobré sluhy, ale špatné pány. Mysleme na celkový příběh tábora, vězme, jaké činnosti a v jakém množství tábor tvoří, co etapová hra do tábora vnese a co se naopak jejím zařazením vytratí. Oba druhy symbolických rámců slouží dobře v různých chvílích, k různým cílům a přinášejí různé prožitky. Podstatný je až celkový výsledek. Skauting nemá jen bavit, skauting má i fascinovat.

Pár závěrů

  • Reálné činnosti a zážitky mohou být konkurenční výhodou skautingu, nepřipravujme se o ně.
  • Tábor samotný může být atraktivní symbolický rámec.
  • Etapovka může dobře tábor doladit, pokud z ní ale uděláme hlavní motiv tábora, mnoho jeho silných stránek zničí.
  • Je-li nejdůležitějším cílem jen zábava, je to promarněná příležitost.

O autorech

Vedl 150. oddíl skautů a skautek Stopaři v Praze, teď ku