Myslet sami za sebe, ale slyšet u toho hlasy druhých

Kritiku nesnášíme vždy snadno. Bývá otravná, dokáže zraňovat a připomíná nám, že nás všechny čeká ještě spousta práce. Když však dáme stranou všechny ty nepříjemnosti spojené s tím, že
nejsme dokonalí, umí být kritika nejen užitečná, ale dokáže také otevírat cestu k okamžikům poznání plných radosti a nadšení. Když přijímáme kritiku od druhých lidí – na sebe nebo na nějaký předmět společného zájmu – dostává se nám možnosti vidět na chvíli svět jinýma očima. A toho sami nikdy schopni nebudeme… nebo snad ano?

Cílem tohoto čísla Skautingu je představit kritické myšlení jako způsob, jakým lze do co největší hloubky a z různých perspektiv poznávat svět okolo nás i sebe samotné, nacházet v něm své místo a na základě toho se v něm chovat. Jestliže se budeme bavit o kritickém myšlení jako o procesu, který se děje v našich hlavách, bude to proces velmi komplexní a složený z několika kroků. Jejich osvojení však vyžaduje čas a trénink.

Jak se to myšlení tedy dělá?

Ze všeho nejdříve je třeba zmínit, že kritické myšlení, jak jej popisuje odborník na vzdělávání Stephen Brookfield ve své knize Teaching for critical thinking, není nijak závislé na našem věku, stupni dosaženého vzdělání nebo hodnotě IQ. Podle Brookfielda kriticky myslíme, když se věnujeme čtyřem následujícím činnostem:

Pátrání po předpokladech

Způsob, jakým přemýšlíme a jednáme, je ovlivňován řadou věcí: našimi znalostmi, názory a hodnotami, které považujeme za správné. Těmto věcem říkáme předpoklady a často si jejich vliv na naše myšlení ani neuvědomujeme. Snaha odhalovat, co nás ovlivňuje, je první krok ke kritickému myšlení. Např. Píšu článek do časopisu o kritickém myšlení. Mým předpokladem je, že člověk tématu lépe porozumí, když se na úvod vybaví teorií.

Přezkoumání předpokladů

Po odhalení toho, co za našimi způsoby chování a uvažování stojí, je načase podrobit tyto předpoklady zkoumání – jsou přesné a platné? Avšak pozor, to se může případ od případu lišit! V různých situacích můžeme například vycházet z předchozích zkušeností a vyvarovat se tak stejných chyb. Ale ve chvíli, kdy se snažíme vlastní zkušenost přenést na situaci někoho jiného a na základě toho mu radit nebo o něm vynášet soudy, bývá často náš předpoklad v novém a neznámém kontextu neplatný. Cílem je tedy přicházet opakovaně na to, zda naše činy stojí na pevných základech.

Klíčem k tomu může podle Brookfielda být posuzování toho, čím jsme zvyklí správnost svých předpokladů zdůvodňovat – co jim dodává váhu. Stavíme vlastní názor na danou situaci nebo problém na tom, co jsme prožili? Je podložený slovy lidí, kterým důvěřujeme? Nebo jej odvozujeme ze samostatného bádání?

Např. Uvědomím si, že začít teorií a potom hledat konkrétní příklady je způsob, jak se já obvykle učím nové věci.

Nahlížení věcí z různých úhlů pohledu

Stává se vám, že něco uděláte nebo řeknete a lidé okolo vás si to vyloží úplně jinak, než jste zamýšleli? V životě se dostáváme do bezpočtu situací, v nichž hrajeme různé role. Předpoklady, na kterých své jednání stavíme, nemohou být platné vždy a za všech okolností. Jedním ze způsobů, jak předem zhodnotit, jestli je naše posouzení situace a od toho odvozené jednání správné, je snaha dívat se sami na sebe tak, jak nás vidí ostatní. Např. Díky zpětné vazbě na článek si uvědomím, že začít teorií vyhovuje těm, kteří upřednostňují deduktivní učení (od obecných závěrů postupuji k jednotlivým faktům, jevům a jejich aplikaci). Pro ty, kdo jsou zvyklí zacházet s informacemi spíše induktivně (nejdřív zkoumám jednotlivé části celku a jejich vztahy), může být srozumitelnější, seznámí‑li se nejdříve s příkladem z praxe a pak jeho zobecnění ukotví v teorii.

Podnikání vědomých a informovaných činů

Smyslem kritického myšlení je v podstatě vyvarovat se chyb. Ty mohou být sice poučné, ale v životě jsou chvíle, kdy je opravdu lepší se jim vyhnout. Schopnost podnikat vědomé a informované činy (slovy českého přísloví dvakrát měřit, jednou řezat) nás chrání před tím, abychom do něčeho v dobré víře vložili své úsilí a poté zjistili, že dopad našeho jednání je úplně jiný, než jsme zamýšleli.

Např. Docházím k tomu, že kromě obecné teorie bude vhodné článek doplnit konkrétními příklady.

Co na to skauti a skautky

Několik následujících článků v aktuálním čísle Skautingu se věnuje tomu, jak k výše popsané schopnosti kriticky myslet vést holky a kluky v oddíle. Základní metodiku, na níž články stojí, se tu pokusím shrnout.

Role vedoucích v podpoře kritického myšlení

Naším hlavním úkolem je vytvořit pro osvojování si kritického myšlení (složeného z výše zmíněných čtyř kroků) vhodné podmínky. První z takových podmínek jsou informace – nemůžeme začít myslet s prázdnou hlavou. Potřebujeme čerpat vstupy z různých zdrojů, ať už jde o knihy, filmy, rozhovory s kamarády nebo o výklad vyučující*ho. S těmito vstupy následně pracujeme již popsaným způsobem. K tomu ale potřebujeme lidi, kteří nám vlastní kritické myšlení velmi usnadní novými úhly pohledu. A v neposlední řadě je potřeba čas. Kritické myšlení totiž nevede k hledání jednoznačných odpovědí a snadných řešení. Často naopak dlouho vyvolává jen nové a nové otázky. Těmi je potřeba se zabývat, vyslechnout různé pohledy i tiše přemýšlet a hledat pro svá zjištění důkazy.

Jak konkrétně můžeme být poznávajícím a kriticky myslícím holkám a klukům oporou?

• Klaďme otázky,
• hledejme souvislosti,
• ověřujme platnost našich zjištění a tvrzení.

ČTENÍM A PSANÍM KE KRITICKÉMU MYŠLENÍ
V původním anglickém názvu Reading and writing for critical thinking je vzdělávací program, který se snaží dostávat vzdělávání vedoucí ke schopnosti kriticky myslet do škol. Jeho součástí je celá řada různých výstupů, z nichž je spousta využitelná ve skautské činnosti. Ve zkratce program stojí na práci s textem a informacemi, které z něj buď čtením nebo při jeho vzniku psaním získáváme.

E‑U-R neboli Třífázový model učení

Jedním z výstupů programu RWCT je vzdělávací model
E‑U-R. Ten říká, že naše mozky nejsou prázdné nádoby, ale do procesu učení vstupujeme vždy již ovlivněni předchozími zkušenostmi a znalostmi. Tento systém vědění uložený v hlavě si v rámci třífázového cyklu máme oprášit, protřídit, doplnit o nové poznatky a aktualizovaný uložit zpět.
A to nějak takto:
E: V evokaci dochází k vybavování si a pojmenovávání dosavadních znalostí, zkušeností, asociací spojených s tématem, jemuž se v programu věnujeme, a k formulování otázek a nejasností, kterým ještě potřebujeme přijít na kloub.
U: V druhé fázi – uvědomění si významu informací – konfrontujeme svůj dosavadní pohled na zkoumané téma nebo problém s novými pohledy a informacemi (např. prací s textem, diskuzí, zhlédnutím filmu, prožitím nějaké situace).
R: V reflexi je příležitostí ohlédnout se za prožitou zkušeností nebo bádáním. Během ní třídíme nové informace a propojujeme je s tím, co jsme věděli (nebo si mysleli, že víme) na začátku. Bez reflexe, tj. utřídění a naskládání šuplíků poznání nazpět, by celý předchozí proces postrádal smysl – zbyl by nám z něj jen nepořádek.

Je možné, že jste se s takto postavenými programy již setkali – ve škole, na skautském kurzu nebo v oddílovém programu. Ze začátku to může znít složitě, ale celý proces (např. v rámci hry nebo jiného oddílového programu) může trvat jak několik hodin, tak desítky minut. Pro bližší seznámení s Třífázových modelem učení doporučuji navštívit metodický web RVP nebo nahlédnout do Portfolia globálního vzdělávání od NaZemi do sekce Metodická podpora.

Kritické myšlení je zbraň – do jaké bitvy s ní půjdeme, je na nás

Pozorovat svět z různých úhlů, nahlížet do vlastního způsobu přemýšlení a pečlivě pracovat s informacemi. Díky těmto schopnostem si můžeme být lépe vědomi následků vlastních činů. Je to však proces na celý život – podobně jako hledání nejvyšší Pravdy a Lásky. Pochopitelně se tak během tohoto nikdy nekončícího učení budeme měnit a s námi možná i důvody našeho snažení.

Nalézt odpověď na otázku, k čemu nám je schopnost kriticky myslet, je tak samostatný úkol pro každého z nás. Já jsem asi před rokem došel k tomu, že kritické myšlení je pro mě schopnost, kterou můžu využívat ve snaze vytvářet lepší svět, tedy svět bez zbytečného násilí a nespravedlnosti – ať už se zrovna věnuji vzdělávání, své umělecké tvorbě, nebo pečuji o své blízké. Za pár let možná uvidím svět, svou roli v něm a roli kritického myšlení v mém životě jinak. A určitě bude smyslem kritického myšlení něco trochu jiného pro vás a pro holky a kluky ve vašich oddílech. Stávat se kritickými mysliteli a myslitelkami tak podle mě znamená nejen umět přijímat odlišnosti v našem poznání světa, ale také odlišné přesvědčení o tom, jaký svět chceme utvářet.