Téma: výchovná poradna

Jak si poradit s problémovými či agresivními dětmi

První díl střípků z výchovné poradny
Foto: Zuzana Havlínová – Pipla

Každou první středu v měsíci od 20.00 otevíráme online výchovnou poradnu, kam mohou výchovní zpravodajové či vedoucí oddílů přinést své otázky, inspirovat se zkušenostmi jiných i poradit. Připoj se i ty na tomto odkazu. Na stránkách Skautingu se můžeš setkat s vybranými tématy, které jsme na poradně řešili.

Trpělivě hledejme různá řešení

Nesmělí nováčci už se otrkali a někteří z nich se možná pěkně vybarvili. Dříve bezproblémový kluk (nebo holka) se přes prázdniny hodně proměnil a najednou si s ním nevíme rady, narušuje nám disciplínu na schůzkách a kazí morálku. Říkejme mu třeba Kraken.

Zkusme se dobrat kořenů problému. Někdo si možná nevhodnost svého chování neuvědomuje, protože má z jiných prostředí posunuté zvyklosti a hranice. Pokud porušuje pravidla záměrně, může si říkat o pozornost nebo maskovat nedostatek sebevědomí. Může být citlivý na konkrétní projevy chování nebo situace, s nimiž si neumí poradit. Někdy pomůže konzultace s rodiči, jindy naopak upřímný rozhovor s Krakenem. Většinou si pravou příčinu svého jednání neuvědomuje, musíme k ní dojít obratně kladenými otázkami. Pokud se na takový rozhovor necítíte, poproste o pomoc výchovného zpravodaje či zkušenější vedoucí.

Hledejme různé strategie řešení. Poskytněme všem větší prostor k vybití přebytečné energie pohybem – hrami zaměřenými na rychlost, obratnost, mrštnost či sílu. Co nejvíc programu realizujme venku (jde to i v zimě a ve tmě). Zařaďme úpolové hry (to jsou např. různé formy přetahování, přetlačování či zápasu), při nichž dojde k fyzickému střetu v rámci jasně stanovených pravidel. Překračování těchto pravidel důsledně podchycujme, pomáhá to pojmenovat hranice přijatelného jednání. Více k diferencování programu najdete v červnovém čísle Skautingu v článku Jiná mysl, stejný skauting.

Zdroj: FB Dvojka Praha

Nastavme si společná pravidla. Zaveďme aktivity, v nichž může každý pojmenovat problematické chování a navrhnout řešení (např. kruh obnovy). Když můžeme ovlivnit podobu společných pravidel, snáze je přijmeme za své. Inspiraci pro takové aktivity najdete například ve starších článcích Aby byl oddíl bezva parta, Porušované pravidlo je třeba změnit či Táborová agora. Kruhy obnovy (či jinou formu společné reflexe dění v oddíle) opakujme a ke společným pravidlům se vracejme, tím se ukotví.

Pracujme se soutěžními hrami. Možná jich máme příliš mnoho, nebo naopak příliš málo. Spousta dětí má potřebu se srovnávat a soutěžit. Řízené aktivity s jasně stanovenými pravidly jim umožní najít si své místo v hierarchii smečky. Ale současně je třeba vyslat signál, že ten, kdo doběhl první, se díky tomu nestává nejlepším vlčetem – že naše skutečná hodnota je nezávislá na tom, kolik lidí předběhneme a kolik jich přepereme.

Rozvíjejme kulturu spolupráce namísto konfrontace. Nevýhoda soutěžních disciplín je v tom, že se po nich raduje jeden výherce, ale smutní celá smečka poražených. Zařazujme proto také aktivity, v nichž může uspět každý. Třeba když musejí všichni společně uniknout zlému Šér Chánovi nebo se zachránit uvázáním toho správného uzlu, s nimiž si ale mohou navzájem pomoci.

Jak poznáme, že pohár trpělivosti už přetéká?

Může se stát, že jsme už vyzkoušeli všechny možnosti a navzdory vší vynalézavosti a trpělivosti se situace nezlepšila. Nedávejme si to za vinu: ne každý oříšek dokážeme rozlousknout, ne každému vyhovuje náš styl vedení a ne každé vlče nám sedne. To je zcela v pořádku. Pak zbývá si odpovědět na tři otázky, nejlépe s celou oddílovou radou:

  • Ohrožuje Kraken fyzické či psychické bezpečí jiných členů oddílu, ubližuje jim?
  • Narušuje Kraken morálku oddílu natolik, že za jeho přítomnosti nemůžeme standardním způsobem realizovat skautskou činnost?
  • Skutečně v Krakenovi nepozorujeme upřímnou snahu o zlepšení a touhu stát se správným skautem?

Pokud jsme alespoň jednou odpověděli ano, přišel čas se rozloučit. V takovém případě doporučuji udělat to rychle, ale upřímně a transparentně. Jak problematický člen, tak jeho rodiče mají právo vědět, jak jste k rozhodnutí došli. A je dobré dát najevo, že to není konec světa, třeba takto: „V současné chvíli nedokážeme najít způsob, jak s Krakenem fungovat. Třeba to dokážeme za rok či za dva nebo to dokážou v jiném oddílu.“

O autorech

Akéla dvou smeček, kterému prošlo rukama bezpočet vlča