Naučit někoho kritickému myšlení může znít děsivě. Obzvláště, když si nejsme jistí, jestli sami kriticky přemýšlíme. V takové situaci pomůže uvědomit si, že kritické myšlení je komplexní myšlenkový proces, který se skládá z různých úkonů, musí být vědomý a trvá nějakou dobu, než si ho osvojíme. Hlavním záměrem nás, skautských vedoucích, je podpořit členy oddílu v tom, aby se orientovali v současném světě, dokázali se vyrovnat s jeho složitostí a nejednoznačností, byli odolní vůči manipulaci druhými a byli schopni dělat ve svém životě informovaná rozhodnutí. V předchozím článku bylo podrobněji vysvětleno, co to kritické myšlení vlastně je, a nyní se podíváme na to, jak můžeme podpořit jeho rozvoj v oddílech.
Užitečnou pomůckou je seznam dovedností podporujících kritické myšlení (najdete v tabulce). Když si je postupně projdeme, můžeme si u každé dovednosti zkoušet představit, zda členové oddílu tuto dovednost ovládají a jak se to případně projevuje. Je vhodné nějakou dobu věnovat pozorování a zapisování poznámek, abychom později věděli, na co se potřebujeme nejvíce zaměřit. Např. v případě první dovednosti „naslouchání“ můžu zjistit, že si světlušky hodně skáčou do řeči. Rozhodnu se posílit jejich trpělivost v naslouchání a začnu to cvičit během schůzek pomocí níže zmíněných technik, např. dyád nebo třífázového rozhovoru, při němž vždy jeden člověk mluví zcela bez přerušování ostatními. Jednotlivé dovednosti lze ještě dále drobit do menších kroků a ty využít při plánování činnosti oddílu, když si stanovujeme dlouhodobé a krátkodobé cíle.
Pochopitelně u každého jednotlivce můžeme zjistit různou úroveň v různých dovednostech a podporovat rozvoj dovedností i více individualizovaně. Velké rozdíly pak budou mezi dětmi na základě věku, protože různé typy myšlení se rozvíjí postupně, např. abstraktní přemýšlení, které potřebujeme pro odhalování předpokladů nebo metakognici, začíná až kolem 12 let věku.
V tabulce jsou dovednosti seřazené ve volné hierarchii – řekněme, že je dobré začít na začátku a postupně pokračovat směrem dolů, od jednodušších směrem ke složitějším. Rozdělení do tří částí také odpovídá odlišné složitosti myšlenkových operací, které jsou za dovednostmi schované. V prvním oddíle najdeme základní dovednosti, bez nichž se těžko dělají činnosti z druhého oddílu. Ve třetím oddíle se pak schovává něco, čemu říkáme metakognice, pod kterou rozumíme „přemýšlení o vlastním myšlení, poznávání“. Obvykle k ní dochází v okamžicích, kdy zpětně reflektujeme, proč jsme se nějak rozhodli, co nám pomohlo něco pochopit, jaké podmínky nám umožňují se něco naučit nebo co ovlivňuje to, jak přemýšlíme. Schopnost myslet kriticky tedy není jednoduchá záležitost a je potřeba se ji postupně učit, ale její zvládnutí pomáhá k tomu, abychom se dokázali učit celý život – protože víme, jak na to.
| NASLOUCHÁNÍ | sobě, druhému, skupině, včetně naslouchání vlastním emocím a uvědomování si, jak vstupují do procesu myšlení a jednání |
| OTEVŘENOST | k různým perspektivám a pohledům, k přetváření svých názorů |
| KLADENÍ OTÁZEK | k textu i za text, po informacích v textu i k přemýšlení o textu, kladení otázek sobě, skupině, autorovi/ce |
| SHRNOVÁNÍ | vytažení a formulování toho podstatného |
| TŘÍDĚNÍ INFORMACÍ | nové/staré, podstatné/nepodstatné, dle různých kritérií |
| PROPOJOVÁNÍ | starých informací s novými, informací se zážitky a zkušenostmi, hlasy expertů s názory a myšlenkami ze skupiny, médií apod. → myšlení v souvislostech |
| FORMULOVÁNÍ NÁZORŮ A ARGUMENTŮ | podkládání důkazy, přehodnocování, reagování na slyšené |
| ODHALOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ PŘEDPOKLADŮ | přemýšlení nad tím, na základě jakých přesvědčení se rozhoduji, jednám, utvářím si názory a postoje, co mě ovlivňuje |
| HLEDÁNÍ JINÝCH PERSPEKTIV | aktivní vyhledávání pohledů, které nejsou zastoupeny, a hlasů, které nejsou slyšet |
| REFLEXE VLASTNÍHO MYŠLENÍ A JEDNÁNÍ | metakognice – přemýšlení o myšlení; ohlížení se za svými rozhodnutími a činy a uvažování nad jejich vlivem na okolí a svět; uvědomění si podmínek pro své učení |
Kritické myšlení – součást oddílového života
Zmíněné dovednosti lze rozvíjet různými způsoby. Na všechny se dají najít jednodušší i složitější aktivity a ve všech jsme vzorem i my, kdo působíme ve vedení. Umět pozorně naslouchat, doptávat se, vyslechnout v klidu jiný úhel pohledu, změnit názor, když si ve světle nových argumentů či informací ověříme, že ten náš není platný, to všechno bychom měli ovládat a v komunikaci s ostatními běžně používat, pokud chceme, aby to dělali i naši svěřenci.
Kromě jednodušších aktivit, jako jsou třeba dyády (vizte přehled aktivit níže), které rozvíjí naslouchání, lze dovednosti rozvíjet i modelovými situacemi, řešením komplexních problémů v praxi, diskuzemi o složitých otázkách, ke kterým si účastníci nejprve musí získat nové informace, nebo třeba celooddílovým rozhodováním o důležitých záležitostech. Všechny tyto případy lze předem promyslet a nastavit procesně tak, aby měli účastníci v průběhu dostatečnou podporu k tomu dovednosti rozvíjet a využít, aby měli dost času sbírat a porovnávat informace s tím, co už o věci ví, a dělat vlastní závěry a rozhodnutí.
Pro vedoucí je někdy nejtěžší právě ta část procesu, ve které může dojít k tomu, že účastníci přichází k závěrům, které se s těmi jejich neshodují. Nicméně přemýšlení každého je autonomní proces a kritické myšlení potřebuje pro svůj rozvoj vhodné podmínky. Těmi je například respekt ke zmíněné autonomii, prostor experimentovat, dělat chyby a poučit se z nich, otevřenost vůči různým názorům a závěrům, aktivní vyhledávání hlasů, které nejsou slyšet samy od sebe. Kritický myslitel je zvědavý, ptá se, vyhledává nové pohledy, oceňuje rozmanitost, nedělá rychlé závěry a jde do hloubky ve snaze poznat, na jakých předpokladech staví své porozumění světu. Kritický myslitel také bere do hry kromě analytických myšlenkových procesů i své emoce – poznává sám sebe a reflektuje, co na něj jak působí. Emoce pak bere jako parťáky při svém rozhodování, protože mu pomáhají porozumět tomu, co se kolem něj děje. To je rozměr, který jsme ještě nezmínili – kritické myšlení probíhá nejen v naší hlavě, ale i v kontaktu s ostatními, kteří nám poskytují nové podněty, jiné úhly pohledu, odlišné zkušenosti. Tato sociální rovina učení, jejíž zásadní složkou je rozvoj empatie, umožňuje být spolu „lidsky“, tedy i s chybami a emocemi, ne jako myslící stroje.
Konkrétní aktivity
Naše oddíly mohou pro vše výše zmíněné vytvořit bezpečné a respektující prostředí, ve kterém se naši členové rozvíjí v dovednostech podporujících kritické myšlení. Když budeme zvažovat, jak dovednosti rozvíjet, zkusme do svých programů zařadit jednak konstruktivistický přístup (viz článek Myslet sami za sebe, ale slyšet u toho hlasy druhých v tomto čísle), jednak následující techniky, jejichž popis najdete jednoduše na internetu:
- Dyáda je způsob práce ve dvojici, při němž jeden člověk nahlas 3–5 minut přemýšlí a zkoumá navrženou otázku a druhý ho podporuje tím, že mu v tichosti naslouchá. Následně si role vymění.
→ rozvíjí dovednosti: naslouchání, otevřenost - T‑graf je užitečná a jednoduchá grafická pomůcka, která umožňuje promýšlet a zaznamenat protichůdné pohledy, názory a postoje v určitém tématu či problému. Pomáhá zvažovat pro i proti, plusy i minusy, analyzovat problematiku z opačných pozic.
→ rozvíjí dovednosti: otevřenost, třídění informací, propojování, hledání perspektiv
→ více k technice na webu metodiky Lidé v pohybu - Podrobnější analýzu tématu umožňuje technika Kostka, která otázkami navádí k hledání různých perspektiv. Lze ji pojmout jako individuální i kooperativní techniku.
→ rozvíjí dovednosti: otevřenost, shrnování, propojování, formulování argumentů, hledání perspektiv
→ více k technice na webu pedagoga Libora Kyncla - Třífázový rozhovor je rozhovor ve trojici, při němž má v jednotlivých kolech každý postupně jinou roli a soustředí se tak na jinou činnost – vyjadřování názoru, naslouchání a kladení otázek nebo naslouchání a shrnování řečeného.
→ rozvíjí dovednosti: naslouchání, otevřenost, kladení otázek, shrnování, formulování názoru
→ více k technice na webu - Poslední slovo patří mně je technika, která pracuje s úryvky textu, které si účastníci vyberou jako nejzásadnější, zahrnuje diskuzi skupiny a zajišťuje, že každý je vyslechnut.
→ rozvíjí dovednosti: naslouchání, otevřenost, propojování, formulování názoru, reflexe vlastního myšlení, hledání jiných perspektiv
→ více k technice na webu pedagoga Libora Kyncla - Různé techniky řízené diskuze umožňují účastníkům postupně si osvojovat dovednosti kultivované diskuze, například tím, že jim přidělíme různé role a sami diskuzi facilitujeme tak, aby každý dostal hlas apod. Při diskuzi modelujte aktivní doptávání a podporujte účastníky v tom, aby svoje názory doplňovali argumenty.
→ diskuze rozvíjí drtivou většinu dovedností kritického myšlení, je to taková královská disciplína. K dobré diskuzi potřebujeme spoustu dalších dovedností, mezi nimi i ty facilitační. Lze je rozvíjet postupně, zkuste třeba „kolečko“, „tygra“, „tichou debatu“.
→ více k diskuzním technikám najdete na webu metodiky Lidé v pohybu
→ obecně k vedení diskuzí tamtéž.
- Pomocí Stromu problému lze přehledně znázornit širší souvislosti nějakého problému, zachycuje příčiny a následky a pomáhá ujasnit cestu k řešení.
→ rozvíjí dovednosti: otevřenost, kladení otázek, formulování názorů a argumentů
→ popis Stromu problému najdete na webu Lidé v pohybu - Názory vs. fakta a popis vs. hodnocení učí účastníky uvědomit si významné rozdíly ve sděleních. Hodí se např. pro rozbor nějakého mediálního výstupu (zpravodajství, názorového videa…). Papír rozdělte na dvě poloviny. Do jedné budou psát účastníci a účastnice věci, které považují za názor, do druhé fakta a data. Které názory jsou podložené fakty? Z kterých zdrojů máme fakta? Technika napomáhá rozlišit fakta a názory. Další variantou aktivity je rozlišovat popis (co jsme viděli, slyšeli) a hodnocení (co si o tom myslíme).
- O práci s otázkami se dozvíte více v článku Filosofie pro skauty
- Mapování vlastního učení je dlouhodobá aktivita, během které si vybraným způsobem na jedno místo zaznamenáváme poznatky o tom, co jsme se naučili a co nám k tomu pomohlo, analyzujeme tedy podmínky, které našemu učení prospívají. Tato aktivita směřuje k osvojení metakognice. Dovednost mapování hodně posunuje to, když člověk s někým své poznatky může sdílet a diskutovat o nich.
→ rozvíjí dovednosti: shrnování, třídění informací, propojování, reflexe vlastního myšlení a jednání - Pozvěte si na besedu hosta, který do vašeho oddílu přinese jinou životní zkušenost, než mají vaši členové, a podpořte vzájemnou diskuzi.
- Klaďte otázky, které účastníkům pomohou nahlédnout témata z jiné perspektivy, budujete v nich tak empatii k jiné zkušenosti a oceňování rozmanitosti.
- Jedna z možných technik je Řetězec proč.
→ Více technik a další čtení hledejte pod zkratkou RWCT – Reading and writing for critical thinking, česky Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Jde o komplexní program shrnující spoustu technik k rozvoji čtenářských a psacích dovedností, stejně jako naslouchacích a diskuzních.
→ Na webu Kritické myšlení najdete archiv časopisu Kritické listy a lze u nich objednat kompletní balík Příruček RWCT:
Steelová, J. L., Meredith, K. S., Temple, Ch., Walter, S.: Příručky RWCT, 1–8, Kritické myšlení, Praha 2007.
