„Až budu velká, bude ze mě malířka.“ „Chci být spisovatelem.“ „Založíme kapelu a budeme skládat vlastní písničky.“ Tyto velké sny může mít hodně kluků a holek v našich oddílech a jako vedoucí můžeme těmto dětem pomoci otevřít bránu do světa umění a ukázat cestu, kudy jít Múze naproti.
Umělecká tvorba je způsob sebevyjádření a taky prostor pro komunikaci mezi umělcem a divákem. Umělec chce tvořit, vyjadřovat své myšlenky, pohledy na svět a třeba i upozornit na určité společenské problémy. Pro něj samotného je tvorba prostředek k vyjádření sebe sama. Tímto způsobem ve své tvorbě ukazuje to, jaký je, jak přemýšlí a jak svět vnímá.
Proč je tedy důležité zařazovat umělecké programy i do náplně činnosti našich oddílů? Tvorba vede k rozvoji kreativity a myšlení, zejména fantazie. Slouží jako nástroj psychohygieny a může vést ke zlepšení koncentrace. Schopnosti získané na poli umění, jako je kreativita, jsou v dnešní době velmi žádané v profesích i mimo uměleckou branži. Navíc uměleckých oborů je několik, takže si každý může najít to, co mu po tvořivé stránce vyhovuje. Například obor hudební, výtvarný, dramatická činnost a improvizace, tanec, design, fotografie, film a jiné. V takto pestré škále činností můžeme pomoci dětem objevit, v čem jsou dobří a čemu by se třeba chtěly věnovat celý život.
Na co myslet při přípravě
umělecky tvořivého programu
Typ programu
Je rozdíl, jestli chceme ponouknout děti ke tvořivosti a rozvinutí fantazie (tvořivý typ programu), nebo je naučit správnou techniku a postup práce (řemeslný typ programu). Tvořivost jde ruku v ruce s řemeslem v umělecké činnosti. Mně osobně se však osvědčilo někdy od sebe tyto části oddělovat. Řemeslná práce a její správná technika vyžaduje dodržení postupu práce, narozdíl od tvořivosti a fantazie, kde správný manuál neexistuje.
Charakteristika skupiny
Důležité je uvědomit si, s jakou věkovou kategorií pracuji, abych se jako vedoucí nedopustil tzv. vykrádání programu pro starší věkové kategorie v mladším věku. Vykradení programu se můžete dopustit, například když budete se světluškami/vlčaty natáčet hodinový film, pro který si napíší scénář a celý snímek natočí na kameru atd. Přitom by pro ně bylo vhodnější nacvičit krátkou scénku na deset minut a zahrát ji třeba před rodiči. Více se o vykrádání programu můžete dočíst v článku Haló, policie? Mám podezření na vykradení programu (Skauting, prosinec 2018). Zároveň je důležité vnímat, že vlčata a světlušky nepotřebují přesné zadání, stačí jim k experimentu dobrý podnět a materiál. Postupně však s věkem ztrácí spontaneitu, začínají potřebovat detailnější zadání. Ve skautském věku jsou pak schopny větších výzev a zvládnou setrvat u aktivity delší dobu. Současně se však s rostoucím věkem bojí chybovat, a je dobré tedy dětem připomenout, že v tvořivosti není jeden správný výsledek, tudíž nic, co vytváří, není chyba. Mějte také na paměti, že při zvolení příliš náročného a dlouhého programu, tedy i přecenění sil a schopností účastníků, můžeme vytvořit odpor pro další rozvoj v umělecké oblasti.
Vhodné prostředí
Snažte se přemýšlet nad tím, jak se děti budou cítit v prostředí, ve kterém program proběhne. Hledejte pro děti příjemné místo, kde se budou cítit bezpečně. Může je například svazovat i strach z toho, že ušpiní sebe nebo okolí, či nedostatek místa na aktivitu nebo naopak příliš velké prostory. A pamatujte, že pokud vám klidná hudba pomáhá v soustředění, tak jiné může rozptylovat.
Motivace
Vytvořte program tak, aby si účastníci hráli, zkoušeli a experimentovali. Jak píše Austin Kleon ve své knize o kreativitě Jeď dál (Jan Melvil Publishing, 2019): „Hra je prací dítěte a je také prací umělce. Umění i umělec nejvíc trpí tehdy, když je umělec příliš náročný, příliš se zaměří na výsledky.“
Náš přístup
Mysleme i na to, že pokud chceme u dětí rozvíjet tvořivost a vytvářet tvořivý program (a to nejen umělecký), vyžaduje to určitou míru kreativity i od nás. Ať už je to naše kreativita při vymýšlení programu, či jako pro děti osobní vzor, který dokáže využívat tvořivost i během různých situací v životě.
Jak pracovat s dynamikou tvořivého programu
Rozehřívák
Krátké aktivity před hlavní hrou, kdy účastníci programu popustí uzdu fantazii a uvolní se. Můžete si ho představit jako brainstorming, kde jde nejen o vyjádření myšlenek slovy, ale i pomocí pohybu a zvuků. Stejně jako se rozcvičuje sportovec před výkonem, rozcvičte se před tvořivou činností. Pokud se tedy na schůzce budete věnovat například dramatické činnosti, zařaďte rozehřívák jak pohybový (např. hry, kde se střídá rychlý a pomalý pohyb), tak slovní (např. hry na asociace, disociace).
Hlavní aktivita
Strukturujte hru tak, aby se daná činnost během hry několikrát zopakovala. Když pak účastník porovná svoje výtvory ze začátku a konce programu, uvidí svůj posun a vývoj. Zároveň zjistí, že s každým dalším opakováním je tvoření snazší. Využíváme tak učení se zkušeností.
Zkuste si představit, že se dva lidé učí vyrobit hrnek na hrnčířském kruhu. První hrnčíř se neustále snaží vylepšovat jeden a ten samý hrnek. Druhý hrnčíř za tu dobu vyrobí deset hrnků. Kdo si myslíte, že bude mít ve výsledku lepší hrnek? Druhý hrnčíř, který jich zvládl deset, se učil zkušeností z každého dalšího hrnku, a proto na konci vytvořil lepší a kvalitnější výtvor než ten, který zůstal u svého prvního hrnku. Toto platí jak v řemeslné, ze své zkušenosti si dovolím tvrdit, i v kreativní tvorbě. Je to opakování, díky kterému se vyvíjíme a posouváme dopředu. Děti jsou v dnešní době chybou často paralyzované. Ukažme jim tedy, jak se mohou z chyb poučit a neustrnout na místě. Jsou to pro ně opravdu cenné zkušenosti.
Reflexe
Zkusme to udělat tak, aby se každý účastník programu zvládl za danou aktivitu pochválit sám a říct, co se mu povedlo. Ať už je to výběr barev, netradiční nápad či to, že se prvně úkolu bál, ale svůj strach překonal. Dalšími oblastmi, které lze reflektovat, je ocenění práce ostatních a v případě skupinové práce pak hodnocení toho, jak se nám spolupracovalo. Zajímavé je také využít pro reflexi činnosti z jednoho uměleckého oboru činnost z jiného. Například po tvorbě dramatického představení ji reflektovat pomocí výtvarných prostředků.
Příklad programu na schůzku
Program pro V&S
| Cíl | Každý účastník dokáže říct, která z jeho ilustrací se mu líbí a proč. |
| Pomůcky | barevné kartičky, tempery, vodovky, štětce, papíry, fixy, tužky |
| Symbolický rámec | Kreslíři tvoří ilustrace do pohádkové knihy. |
Rozehřívák 1: Na stůl rozprostřete barevné kartičky a u každé nechte děti říct jedním slovem, k čemu se ta barva váže. Co se jim při pohledu na ni vybaví. Například zelená barva může asociovat trávu, plíseň, zeleninu, zahradu, …
Rozehřívák 2: Říkejte jednotlivá prostředí a obecné pojmy jako například škola, domov, náměstí, ovoce, hudební nástroj, pohádková postava… Účastníci nakreslí vždy první věc, která je napadne.
Aktivita: Děti si vymyslí vlastní pohádku nebo budou ztvárňovat tu, kterou znají. Nejprve si temperami a vodovkami vymalují abstraktně celý papír (pozadí obrázku), kterým vyjádříme dané prostředí. Například les může být v barvách zelená, hnědá, oranžová. Po uschnutí dokreslujeme postavy a situaci fixami, tužkou, voskovkami, tuší. Na závěr děti doplní na papír název pohádky.
Reflexe: Projděte s dětmi společně všechny ilustrace a zkuste, aby se každý sám ocenil, co se mu na jeho práci líbí (výběr barev, vydařená kresba, název pohádky a jiné). Potom ostatní vyjádří svůj názor, co se jim na obrázku líbí. Na konci programu ilustrace svažte do knihy, například pomocí děrovačky a provázků.
Program pro S&S
| Cíl | Každý účastník je schopen říct, jakou emocí na něho daná nahrávka působí a proč. |
| Pomůcky | mobil/diktafon na nahrávání, hudební nástroje, improvizované nástroje (poklička, sklenička a jiné) |
| Symbolický rámec | Domorodý kmen se schází, aby svým rituálem hudby uctil bohy. |
Rozehřívák 1: Vytvářejte kontrastní zvuky svým hlasem. Když někdo před vámi udělá krátký hlasitý zvuk, vy udělejte dlouhý tichý zvuk.
Rozehřívák 2: Vytvářejte zvuky za pomoci svého těla – šoupání nohou, dupání, tleskání, šustění rukama atd.
Aktivita: Udělejte 3 nahrávací kola, kde se každý rozhodne, jak bude v daném kole zapojen. Jestli bude vytvářet zvuky a tóny hlasem, bude hrát na hudební nástroj, nebo bude hrát na improvizovaný nástroj, jako je hrnec, poklička a jiné. Na každé kolo si můžete nástroje prohodit. Jeden člověk ze skupiny začne a ostatní se přidávají. Nahrávejte v délce 30 sekund až 1 minutu. V každém kole se snažte vytvořit jinou hudbu (rytmicky, tempem, hlasitostí, …).
Reflexe: Dohromady si poslechněte každou nahrávku a zkuste si říct, pro jakého boha je určena. Jaké ten bůh má emoce, do jakých barev je oděn, jak se chová a čemu je zasvěcen. Po všech 3 nahrávkách se každý vyjádří k tomu, která nahrávka se mu nejvíc líbila a proč, a jak se mu ve skupině spolupracovalo.
Jak se s oddílem věnovat umění
Výlet za kulturou
Vydejte se s družinou či oddílem do kina, divadla či na výstavu. Nechte vybrat členy, kam se chtějí podívat.
Oddílová výstava, oddílové divadlo
Uspořádejte se svým oddílem výstavu děl jeho členů či nacvičte divadelní představení. Akci můžete pojmout jako charitativní a výtěžek ze vstupného věnovat na dobrou věc.
Skautské umělecké soutěže
Můžete se vypravit například na Uměleckou šestku (divadlo, tanec, zpěv, výtvarno), Skautský muzikál, Příborskou klapku (film) nebo Polibek múzy (fotografie, hudba, literatura, výtvarno, film).
Skautské nástroje
- Časopis Skauting – Dáváme dětem prostor svobodně tvořit? (červen 2019)
- Skautské odborky – výtvarník/výtvarnice, spisovatel/spisovatelka, divadelník/divadelnice, muzikant/muzikantka
- Skautské stezky – podoblast Tvořivost a zručnost
Další zdroje, kde se inspirovat
- Povídkář – online nástroj pro rozvoj psaní a vyprávění
- Kreativní zápisník – cvičení na rozvoj kreativity, hlavně slovesné (René Nekuda, 2017)
- Destrukční deník – úkoly kreativní destrukce (Keri Smith, 2014)
- Hry pro šest smyslů – náměty na dramatické aktivity (Hana Budínská, 2008)
