Zpráv, názorů a statusů kolem nás během dne projde obrovské množství. Ne všechny máme chuť a čas ověřovat z různých zdrojů a věnovat jim nekonečné množství času. Vodítkem pro základní rozlišení, jestli se jedná o poctivě podané informace, nebo snahu nás zmást, však může být odhalení následujících manipulativních technik.
Najdeme mezi nimi jak celkové podvody, tak velké množství jemných argumentačních klamů. Těch se čas od času dopouštíme všichni, jejich zvýšený výskyt v textu či diskuzi je však varovným signálem ohledně jejich důvěryhodnosti. Jedná se o postupy nenápadně porušující logická pravidla, odvádějící pozornost od problému, očerňující názorové oponenty či hrající na naše emoce. Na první pohled mohou působit přesvědčivě, po hlubším zamyšlení však můžeme jasně vidět, že se o žádné argumenty nejedná.
Určitě přitom neříkáme, že by byly podobné manipulace znakem všech médií. Velká řada novinářů se snaží odvádět poctivou práci, neplatí to ale pro všechny. Důležité je, abychom uměli kvalitní texty či reportáže odlišit od těch manipulativních, ať už se objevují v novinách, televizi, v internetových článcích a videích, v reklamě nebo na zdech sociálních sítí.
Nepodložené výmysly
Nejprostší dezinformací jsou čiré výmysly, bez opory ve faktech. O to však bývají barvitější, aby budily zdání pravdivosti.
Věděli jste, že starosta může kdykoli vyloučit jakéhokoli člena a nikdo s tím nic nezmůže? Říká se tomu poslední právo starosty a zavedl jej už Svojsík.
Obrana není nijak objevná. Stačí nevěřit všemu, co čteme, všímat si podezřelých tvrzení a jsme-li na pochybách, fakta si vyhledat a ověřit.
Fotomontáže a falešná videa
Jednou z nejpodlejších manipulací jsou podvržené obrázky a videa. Při možnostech dnešních technologií přesává být snadné rozeznat, že byly upraveny. Pomalu se dokonce rozvíjí odvětví označované jako deep fakes, založené na počítačově vytvořených videích, ve kterých řečník realisticky pronáší určitý projev, aniž by to kdy opravdu udělal.
Tady je vyfocený vedoucí střediska na nacistickém sjezdu. A netvrďte mi, že je mu 35 let, tady je to vidět černé na bílém!
Je třeba vědět, že možnosti úpravy fotek a videí jsou dnes opravdu velké. Tomu, co vidíme na obrazovce, tak nemůžeme vždy věřit a brát obrazové materiály jako nezlomný důkaz.
Odborníci doporučují
Jednou z možností, jak něčemu dodat váhu, je zaštítit se autoritou předního odborníka. Ovšem ne každý je na dané téma opravdu expert, zvlášť pokud zůstává v anonymitě.
Nové stezky jsou jeden velký nesmysl, potvrdili američtí vědci i Karel Gott.
Sledujme, koho text cituje jako autoritu na dané téma. Na nesrovnalost můžeme přijít logicky (proč se má fotbalista vyjadřovat k migrační politice?), případně si jednotlivá jména vyhledat.
Vytržení z kontextu
Kontext dodává lidské komunikaci smysl. Jeho absence vede k nesmyslným zprávám, jejichž nebezpečí tkví v tom, že podstata sdělení zůstává pravdivá (událost se opravdu stala), ovšem bez kontextu vyvolává značně odlišný dojem.
Vedoucí tábora svůj únos předstíral. Děti po něm přitom musely v noci pátrat a osvobozovat jej.
Zkusme si zprávu ověřit u více zdrojů a zjistit, jaké jsou její širší souvislosti.
Zobecnění na celou skupinu
Od jednoho případu vede nebezpečně rychlá cesta k jeho zobecnění pro celou skupinu, ať už se jedná o něčí názor nebo vlastnost. Budí to větší emoce, svět se zdá jasný jako facka, skutečnost však bývá komplikovanější.
Adam podporuje nové logo a vůbec nenosí kroj. A takhle je to na ústředí se všemi!
Hlídejme si, kdo danou věc opravdu řekl nebo způsobil. Jedná se o vlastnost celé skupiny, nebo o exces jednotlivce? Co víme o jiných případech? Zobecnění na skupinu je varovné, málokdy něco celá skupina (politici, Romové, …) myslí nebo dělá stejně.
Dehonestace a osobní útoky
Shazovat druhého je mnohem snazší než věcně reagovat na jeho argumenty. Smyslem tzv. ad hominem útoku je odvést pozornost od podstaty věci a podpořit předsudky.
S někým, kdo nemá ani čekatelskou zkoušku a na hlavě nosí dredy, se opravdu není o čem bavit!
Dejme si pozor na zprávy a informace, které kritizují vzhled, povahu nebo jakoukoli příslušnost člověka. Vždy se ptejme, jak tahle informace souvisí s tím, co osoba sděluje.
Nálepkování a svalování viny
Jednoduchá nálepka, která pod sebe zdánlivě shrnuje mnoho složitějších aspektů, může vést k častým zkreslením a svalení viny na její nositele.
Venkovští skauti. Žijí v minulém století, vážou ty svoje uzly a vůbec nás jenom brzdí. Vidláci.
Sledujme, do jakých skupin autor článku osoby sdružuje a ptejme se sami sebe, jestli je jím pojmenovaná kategorie dostačující a výstižná.
Falešné dilema a vyostřování
Další manipulativní technikou je snaha vyvolat ve čtenáři dojem, že existují jen dvě hraniční možnosti a každý si musí vybrat svou stranu barikády.
Kdo nejde na demonstraci za růžové šátky, je nepřítelem Obroku!
Zkusme se při čtení zeptat sami sebe, zda opravdu existují jen tato dvě řešení, a jestli se nenabízí také střední nebo úplně jiná cesta.
Falešné metafory, analogie a přirovnání
Metafory dovedou usnadňovat komunikaci, často jsou však zavádějící. Princip platící v jednom případě opravdu nemusí být platný v druhém. Nejrůznější přirovnání tak mohou být silnou manipulací.
S dětmi je to jako se lvy. Buď je naučíte kázni trestáním, nebo vás časem sežerou.
Tam, kde jsou využívány metafory, si dejme pozor, jestli jim opravdu rozumíme a jestli je jejich princip skutečně přenositelný.
Selský rozum zpochybňující data a výzkum
Zdravý rozum je při přístupu k informacím nepochybně potřeba. Zbystřit je však na místě ve chvíli, kdy někdo staví svou zkušenost nad širší výzkum.
Ty šaškárny kolem ochrany dětí se vzpírají zdravému rozumu. Házeli jsme je do řeky vždycky a trauma z toho nikdy nikdo neměl. Číslům nemůžeme až tak věřit.
Sledujme, v jakém kontextu autor na zdravý rozum apeluje a jestli ho nepovyšuje nad jiné a širší zdroje dat.
Šikmá plocha
Další z manipulačních figur reaguje na určitý požadavek a tvrdí nám, že takový krok nutně povede k dalším a dalším ústupkům, jež nakonec vyústí v katastrofu.
Když jim dovolíme krojovou košili venku z kalhot, zítra k ní budou chtít nosit tepláky, pak plavky, a nakonec budou chodit na nástup nazí!
Nenechme se strhnout líbivě děsivým, ovšem vyfabulovaným scénářem budoucnosti. Raději nezávisle přemýšlejme, co ještě je v pořádku a co už ne.
Selektivní výběr faktů
Při psaní zprávy (nebo natáčení reportáže) je vždy na autorovi, aby vybral podstatné informace. Může se stát, že nevědomky či záměrně vybere jen taková fakta, která se hodí na podporu jeho tvrzení, zatímco jiná vynechá. To celou zprávu zkreslí.
Celostátní skautská organizace nikdy nefungovala. Například v roce 1944 nefungovala. A v roce 1957? Také ne. A co teprve 1974? Je to od základů nefunkční koncept.
Selektivní zacházení s fakty nemusí být lehké odhalit. Proto si pamatujme, že málokterá zpráva poskytuje celou pravdu. A ptejme se, zda nechybí podstatné souvislosti, jež by na věc vrhly značně jiné světlo.
Chybné vyvození příčin a důsledků
Vyskytují-li se nějaké jevy souběžně, média se s nimi často nemažou a rovnou uvádí, že jedno je příčinou druhého. Souběh však neznamená příčinnou souvislost. Může být zcela náhodný nebo vycházet z úplně jiného zdroje. Zaměňování korelace s kauzalitou je častou chybou i manipulačním trikem.
Průzkum ukázal, že na táborech s větším počtem ešusů je naskladněno více krupicové kaše. Pokud by jí snad bylo málo, stačí dokoupit ešusy a kaše bude dost.
Slyšíme-li, že nedostatek zeleniny je zaručenou příčinou agrese, zbystřeme. Věci bývají komplikovanější a zvlášť to platí v oblastech, jako je zdraví nebo lidské chování.
Každý přece dobře ví
Jsou cesty, jak nakazit druhé myšlenkou, které se obtížně zbavují. Tvrdí-li nám autoři, že všichni dobře víme, jak je vláda zkorumpovaná, vytvářejí referenční stav, od kterého odvíjíme své další uvažování.
Všichni přece dávno vědí, že čokoládu na hlídkách ujídají Kamzíci.
Nenechme si vnutit představu, že má každý stejný pohled. Všichni přece víme, že tomu tak není.
Slaměný panák
Rafinovanou manipulační technikou je vzít argument protistrany, vyostřit ho a vymezovat se vůči vyostřené verzi. Vzniká tak fiktivní panák, na něhož se snáze útočí. Manipulátor předstírá, že reaguje na protistranu, ale ve skutečnosti ji posouvá do pozice, ve které nikdy nebyla.
Ekologické mýdlo kupovat nebudeme. Je to jen neustálá snaha stranit konkrétní firmě a politické straně ve všem, co děláme. A ještě do toho snad nutit rodiče! Ale my nejsme divize něčí firmy – a skauting je apolitický. Tahat do toho rodiče je vrchol nevkusu.
Nedovolme, aby článek či člověk odváděl naši pozornost od podstaty věci. Nepřistupujme na jeho hru a držme se tématu v jeho pravé podobě.
Úhybný manévr a protiútok
Je-li argumentace v úzkých, zbývá obvinit protistranu z jejích chyb a selhání a upozornit, že ani ona není dokonalá, tedy nám nemá co vykládat. Kultovní se stala sovětská reakce na americkou kritiku totalitních praktik, nesená v duchu „A vy zase bijete černochy!“.
Maruška nás nebude o metodice poučovat. Nezapomněli jsme, kdo projel ten závod v osmadevadesátém.
Opět zde platí, že bychom neměli médiím dovolit odvést naši pozornost od podstaty věci. Bavíme-li se o určitém problému, není relevantní jej bagatelizovat jenom proto, že jsou na světě i jiné problémy, ve kterých můžeme mít prsty. Často jde jen o pokus zakrýt nedostatek argumentů.
Zdůvodnění tradicí
Tradice je pěkná věc, jako jediné zdůvodnění však neobstojí. Argumentace, že takhle to bylo vždycky, a proto je to dobré, spíše svědčí o nedostatku skutečných důvodů.
Dřív se nad klikováním jako trestem nikdo nepozastavoval. Teď se z toho dělá kdovíjaká aféra, ale trestáme tak už desítky let a není důvod od toho upouštět.
Nenechme se uchlácholit tradicí. Ptejme se proč. Neakceptujme zdůvodnění zvykem jako dostatečný argument.
Vyvolávání strachu
Hra na city dovede zabít veškerou racionální debatu. Emoce jsou důležitou složkou našeho života, avšak zvláště takové jako strach a nenávist by neměly být zneužívány k přesvědčování druhých.
Když dovolíme Slimákům tábořit na vedlejší louce, přijdou a ukradnou nám vlajku. Jedinou, kterou máme. Odkaz našich zakladatelů. Vezmete si to na svědomí?
Sledujme, jak text přechází z věcné roviny do emoční a zda se nesnaží získat příjemce na svou stranu tím, že vyvolá strach z nepřítele a nenávist k němu. To je varovný signál, že zde nebude něco v pořádku.
Rámování
Pod slovem rámování rozumíme celkové nasvícení, kterým je téma uvedeno. Jeho jemné úpravy vedou k úplně odlišnému vnímání téže zprávy. Záleží, které informace jsou zdůrazněny, které upozaděny, která východiska převládají. Ta samá zpráva může být prezentována jako úspěch či selhání.
Sněm zvolil náčelníka 62 procenty hlasů. Ihned po vyhlášení výsledků sklidil staronový náčelník ohlušující potlesk. V konkurenci tolika kandidátů jde o mimořádně silný mandát.
Sněm zvolil náčelníka 62 procenty hlasů. Je to o 103 delegátů méně, než kolik volilo stejného člověka před třemi lety. Jde o jasný vzkaz, že velká část hnutí není s jeho prací spokojena.
Je dobré sledovat a porovnávat více zdrojů. U všech si můžeme klást stejné otázky: Co jsou fakta, a co interpretace? Proč autor volí právě takový tón? Jakou linii sám reprezentuje? Jak se rozhodneme vnímat zprávu my?
Konspirační teorie a zpochybnění všeho
Je s podivem, kolik lidí je ochotno věřit těm nejpofidérnějším příběhům o mocných skupinách, které ovládají svět. Nejrůznější spiklenecké teorie vytvářejí dojem, že neexistují žádné nezávislé zdroje, a nemá tak cenu věřit ničemu. Jsou hlubokou manipulací, ve které spíš než o konkrétní témata jde o celkové nabourání důvěry v instituce.
Číslo na visačce kroje značí, kolikrát už byl použit a kolik lidí udusil. Vlákna se postupně stahují a najednou ejhle a je s vámi konec. Musí nás takhle redukovat, jinak bychom se dávno vzbouřili. Pomocí knoflíků nás sledují.
Nejlepší obranou je prostá úvaha, zda je takový příběh pravděpodobný. Opravdu je pravděpodobné, že tu někdo drží v tajnosti velké spiknutí? Nebo mají věci spíše jiné vysvětlení?
Zkreslené statistiky a grafy
Jakmile nám zpráva přináší i konkrétní data ve formě čísel a statistik, můžeme mít pocit, že je dostatečně podložená a hodnověrná. Ani čísla však nefungují sama o sobě. Je potřeba vědět, v jakém kontextu byla získána, na jakém vzorku lidí, za jaký čas, jak byla opravdu položená otázka apod. U seriózního výzkumu bude vždy v článku uveden odkaz na celou studii nebo bude dokonce popsáno, jakou formou výzkum probíhal, což může být pro jeho interpretaci důležité.
Z bleskového průzkumu napříč odborkovým týmem vyplynula 94% spokojenost členů organizace s novými odborkami.
Populární a užitečné bývá zobrazovat statistiky formou grafu. Nemusíme potom tolik přemýšlet, jak jsou čísla velká, jednoduše to vidíme. Nebezpečí spočívá právě ve hře s tímto zjednodušením. Snadno lze manipulovat s jednotkami či zobrazovat jen část škály a vytvářet tak dojem větších rozdílů mezi položkami, než jaké jsou doopravdy.
To už snad nemyslí vážně! (Meziroční nárůst členských příspěvků.)
Nespokojme se s tím, že článek obsahuje čísla. Přemýšlejme nad nimi. Ptejme se, co výsledky vyjadřují. Pozorně zkoumejme legendy a škály grafů, bývají zrádné.
Jak s technikami pracovat
Uvedené manipulativní techniky nemusí být zajímavé jen pro vás. Seznámení s nimi může výrazně prospět i dalším členům oddílu. Vzhledem ke složitosti a abstraktní povaze některých konceptů půjde spíš o starší skauty a skautky a zejména rovery a rangers. Můžete jim tyto stránky vytisknout, společně si nejčastější fígle projít a ptát se, zda se s nimi setkávají. Stejně tak se můžete pokusit najít uvedené klamy v konkrétních mediálních sděleních, v reklamě či na sociálních sítích. Záleží na vás. Podstatné je osvojovat si kritický přístup k informacím, založený na znalosti konkrétních zrad a obran proti nim.
Další přehledy manipulací
Bez faulu – web nabízí rozsáhlou databázi argumentačních klamů a zkreslení → bezfaulu.net/argumentacni-fauly.
Argumentační fauly – přehledné materiály k vytištění připravilo Centrum občanského vzdělávání → obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly.
Velká kniha manipulativních technik
Chcete-li se naučit manipulacím v médiích i osobní komunikaci lépe vzdorovat, jejich nejrozsáhlejší přehled nabízejí A. Edmüller a T. Wilhelm ve své knize (2011).
Dvě zásadní knihy, které vás naučí dívat se na svět kritičtěji
Faktomluva
Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět a proč jsou věci lepší než vypadají. Proslulý lékař a statistik Hans Rosling vysvětluje, čím to je, že v nás mediální zprávy zanechávají značně nepřesný obraz reality (2018).
Myšlení, rychlé a pomalé
Proč tak často naše mysl podléhá klamům a selhává v úsudcích? A jak můžeme zkreslením čelit? Souhrnné odpovědi nabízí psycholog Daniel Kahneman, který za své objevy získal Nobelovu cenu (2012).
