Hnutí Brontosaurus
V Hnutí Brontosaurus jde dobrovolnická pomoc přírodě ruku v ruce s aktivizací mládeže i dospělých. Díky tomu lze propojit tradici klasických vandrů a výprav se smysluplnou lokální pomocí a výchovou ke společenské zodpovědnosti. Tak lze v mladých lidech probouzet lásku k přírodě a pomáhat jim v jejich snaze starat se o svět, ve kterém žijeme.
Dobrovolnická činnost, tedy například sázení stromů nebo údržba památek, není jediným cílem Brontosaura. Je i prostředkem k posilování vztahu k přírodě, krajině, vytváření vztahu mezi lidmi a krajinou a mezi lidmi navzájem. Pro brontosaury je důležitý pohled na krajinu, která představuje spolupráci mezi lidmi a přírodou. Kulturní krajinu obdělávanou udržitelným způsobem se snaží vnímat jako vyvážený prostor, který nasytí společnost a současně ponechá dostatek místa pro přírodu a její rozmanitost.
Lukáš Wiesner – Colombo
Lesní školky
Pro děti z lesní školky je „být venku“ přirozené. Chtějí venku dělat všechno, včetně jídla a spánku. Je báječné, že vnímají proměny přírody v průběhu celého roku. Nemůže se jim stát, že by si ani nevšimly, že odkvetly pampelišky nebo opadalo listí. Asi jsem je ještě neslyšela stěžovat si na počasí – déšť oslavují hledáním žížal, vedro zaléváním všeho, co usychá, zimu klouzáním po kalužích.
Jako zázemí pro školku máme malou klubovnu. Hodně mě překvapilo, o kolik snáz se řeší konflikty venku než mezi čtyřmi stěnami. Vztek se dá vyběhat, když chce být někdo chvíli sám, odejde se schovat do křoví.
Třetí věc, která mě zaujala, je silný vztah dětí k okolí školky. Každé dítě si časem najde venku své oblíbené místo a ostatní to respektují. Také společně vymýšlejí, jak okolí školky zvelebit.
Renáta Farkašová
Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání
Lipka opravdu systematicky pracuje s environmentální výchovou v široké škále svých nabízených výukových programů a pobytů pro žáky. Programy Lipky jsou velmi dobře metodicky zvládnuté a opravdu každá hra a aktivita má svůj smysl, v čemž občas ve skautské praxi pokulháváme nejen v environmentální výchově. Inspirovat bychom se také mohli šetrným, ekologickým provozem pracovišť, do kterého je zahrnuto i zdravé a kvalitní stravování dětí na akcích. Inspirovat může Ediční centrum Lipky nabízející spoustu skvěle zpracovaných metodických i výukových materiálů, které se skauti nemusí bát využít. Oproti Lipce trávíme s dětmi v bezprostředním kontaktu s přírodou mnohem více času. Jde jen o to snažit se tento čas smysluplně využívat k rozvíjení vztahu k přírodě a jejímu poznávání.
Ludmila Stašová Macíčková – Liška
Liga lesní moudrosti
Vzah woodcrafterů k přírodě je formován Setonovým vzorem dokonalého indiána a dá se vyjádřit lakotským „Mitakuye oyasin“, což lze přeložit jako „Všichni moji příbuzní“. Hluboce zakořeněná víra v jednotu tohoto světa je to, co nás vede k úctě ke všemu živému. Jsou to každodenní rituály, jako ranní a večerní píseň, nebo obřady, které nám pomáhají upevnit vztah k přírodě.
LLM staví pobyt v přírodě jako jeden z hlavních pilířů woodcrafterské výchovy. Táboření v týpí nám dává možnost každým okamžikem být ve spojení se zemí a měnící se tváří přírody. Každodenní působení živlů nás otužuje a zároveň přibližuje přírodě. Věci, které používáme při táboření, se snažíme vyrábět co nejvíce sami a z přírodních materiálů. Miska na jídlo, lenoška a luk jsou jedny z věcí, které nám zpříjemňují táborové dny. Oheň, který zapalujeme třením dřev nebo křesáním, nás vrací k přírodě. Snažíme se vystačit s minimem věcí.
Plníme orlí pera, tedy zkoušky podle přesně stanovených měřítek. Mnohé jsou zaměřeny na praktické poznávání přírody. To vše nás vrací a přibližuje přírodě. Mitakuye oyasin!
Jan Bejček – Tokhatamani
