Chtěla bych říct, že si moc cením toho, že si pro nás vedoucí připravují programy a hry a že si s tím dají tu práci každý týden a věnují se tomu ve svém volném čase.
Vlastně to u nás teď funguje vážně skvěle a nemám tolik co vytknout, protože jsme si minulý rok daly různá předsevzetí. Fungovalo to tak, že jsme každá na papírek napsaly, co bychom chtěly změnit, a to včetně vedoucí. Potom jsme vybraly věci, které by šly změnit. Pokusily jsme se to uzpůsobit tak, abychom s tím všechny souhlasily. A nakonec to svým schválením zpečetila vedoucí. Celý rok jsme se to pak obě strany snažily dodržovat. Takže teď se k nám naše vedoucí chová víc jako kamarádka než jako učitelka, za to jsme opravdu rády. Zavedly jsme také svačiny, což je super, když máme schůzky dvě hodiny. A hrajeme víc her a jen se pořád něco neučíme.
Jediné, co mně někdy vadí, je to, že například řeknou, ať na začátku schůzky dojdeme pro dřevo (topíme si totiž v klubovně dřevem) a vedoucí dodají, že to dělat nebudou, protože to je naše práce. Vždyť ony by taky mrzly, kdybychom to neudělaly. Tak by nám alespoň někdy mohly pomoci, pokud nemají zrovna nic na práci.
Starší vedoucí nás občas moc nechápou. Někdy hodnotí věci a situace podle toho, jaký byl skaut dřív, a tím se pak řídí, což je často docela blbé. Je už jiná doba a my už na to nejsme zvyklí. A občas jsou i dost přísní.
