Jedním z témat, které v mnohých v souvislosti s 8. bodem skautské výchovné metody (zapojení se do společnosti) vyvolává otázky, je apolitičnost Junáka. I přesto, že stanovy organizaci určují jako nepolitickou, někteří členové s usnesením nesouhlasí. Proto jsme se v následující polemice rozhodli položit otázku: „Brání nám apolitičnost Junáka ve vytváření lepšího světa?“ Než se dostaneme k odpovědím, pojďme se podívat na Stanovy Junáka a na Usnesení 13 přijaté na Valném sněmu Junáka v roce 2011, ze kterých plyne, jak organizaci ve spojení s apolitičností chápat.

Stanovy Junáka, 1. bod

Junák – český skaut, z. s., stanovy spolku schválené XIV. Valným sněmem Junáka v Litomyšli dne 29. 3. 2014:

Junák – český skaut, z. s. je dobrovolný, nezávislý a nepolitický spolek, jehož posláním a účelem je – v souladu s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského hnutí Robertem Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu A. B. Svojsíkem – podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí; jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k nejvyšší Pravdě a Lásce; sobě samým; bližním, vlasti, celému lidskému společenství a přírodě.

Usnesení XIII. VSJ/13

Valný sněm Junáka

vědom si historické zkušenosti s perzekucí skautů v dobách nesvobody, zvůle a totality ať již nacistické či komunistické;
připomínaje si s vděčností a úctou sestry a bratry, kteří se obětovali v boji proti totalitním režimům, či byli za své občanské postoje perzekvováni;
nezapomínaje na skutečnost, že nacismus i komunismus se vůči skautskému hnutí vymezoval nepřátelsky i v rovině ideové, což vyústilo v zákaz činnosti Junáka vždy, když se tyto ideologie dostaly k moci;
bera na vědomí skutečnosti, že některé politické strany, hnutí či sdružení hlásící se k ideovým kořenům nacistickým, fašistickým či komunistickým jsou na území ČR registrovány a vyvíjejí svou činnost se souhlasem či tolerancí státu;
respektuje skutečnost, že Stanovy Junáka – svazu skautů a skautek ČR v článku 1 zakotvují Junák jako nepolitické občanské sdružení, sdružující své členy a členky mimo jiné i bez rozdílu politického přesvědčení;

Chápe apolitičnost Junáka především jako závazek Junáka nevměšovat se do soutěže politických stran. Tento závazek však není v rozporu s žádoucí snahou skautek a skautů zapojovat se do občanské společnosti, zajímat se o veřejné záležitosti, vytvářet si kultivovaný politický názor. Není ani v rozporu s aktivním zapojením skautek a skautů do legitimního politického života, a to včetně aktivní činnosti politických stran za předpokladu, že tak činí pouze svým jménem a nikoliv jménem Junáka či kterékoliv jeho jednotky.
Prohlašuje, že shora uvedená nepolitičnost skautského hnutí nevyvazuje skautky a skauty z povinnosti zakotvené v článku 21. Stanov Junáka, tedy povinnosti respektovat poslání, principy a metody skautského hnutí; přičemž není každý politický názor možno považovat za slučitelný se skautskou ideou.
Považuje za vyloučené, aby se členové Junáka zapojovali do činnosti nebo propagovali či i jakkoliv jinak podporovali hnutí, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Podpora takových hnutí, jejichž činnost je zakázána i právním řádem České republiky, musí být chápána jako vážné porušení Stanov Junáka.
Vyjadřuje své přesvědčení, že nelze pravdivě zastávat a opravdově přijímat hodnoty skautingu a principy, na nichž je založeno skautské hnutí, a zároveň se hlásit k politickým stranám, hnutím a směrům vycházejícím z komunistické, nacistické či fašistické ideologie, bez ohledu na to, zda vazba na tyto ideologie je výslovně formulována v základních dokumentech, programových prohlášeních nebo označení těchto stran, hnutí a směrů či zda vyplývá z veřejných projevů a činů jejich představitelů či ze skutečnosti, že se hlásí k právnímu nástupnictví či myšlenkovému odkazu takových svých předchůdců.
Ukládá ústředním orgánům Junáka zabývat se touto problematikou legislativně, metodicky i při správě organizace.

Michal Šimek – Dukát

Člen oddílu Ginkgo v ČB a výchovný zpravodaj Waldenu.

Ne

Na tuto otázku lze odpovědět „ne“ mnoha různými způsoby. Mohl bych psát o tom, jak Junák díky apolitičnosti dokáže promlouvat k lidem z obou dvou stran společnosti, protože se nezakopává jen v jednom názorovém táboře. Mohu rozvinout myšlenku, že správce skautského Facebooku nemluví za celé hnutí. Mohu snadno polemizovat o krojích na demonstracích, o tom, jak si někteří mohou brát skautské hnutí jako rukojmí k prosazování vlastních názorů. O tom, že politicky zaměřené výchovné organizace mládeže dost silně připomínají minulý režim. O tom, že „lepší svět“ znamená pro každého z nás něco úplně jiného.

Ale je tu bohužel prostor rozvinout jen jednu myšlenku. Která je ta opravdu zásadní? Podle mě asi tato: Junák je výchovnou organizací. Ne vzdělávací, ne environmentální, ne politickou. Výchovnou. Vychováváme mládež v duchu skautského slibu a zákona. V duchu Tří principů. Vychováváme k vytváření pevných životních hodnot a postojů. K tomu, aby člověk přemýšlel sám nad sebou, nad svým okolím a nad nejvyšší Pravdou a Láskou – a hlavně k tomu, aby z tohoto přemýšlení vyvodil konkrétní odpovědnost a přijal ji v životě za svou. To je skautská výchova, to je skauting. Přítomnost vzdělávání, diskutování a starosti o přírodu ve skautském programu jsou jen prostředky, jimiž se toho občas snažíme dosáhnout.

Jakže zní otázka? Brání nám apolitičnost organizace Junák ve vytváření lepšího světa? Rozhodně ne. Vlastně si ani nedovedu představit, jak by mi mohla dobrovolná dětská organizace v něčem takovém bránit. Chci uklidit v lese odpadky? Tak jdu. Chci pomoci babičce? Tak jdu. Chci kandidovat do Senátu? Tak jdu. Vytváření lepšího světa je přece nakonec vždy o aktivitě jednotlivce. Nepotřebuji organizaci Junák, aby mi říkala, jak má lepší svět vypadat a co mám dělat, abych ho zajistil. Mám na to vlastní názor a vím, že je to moje odpovědnost. Skauting mě k tomu vychoval.

Libor Brzobohatý – Boro

Redaktor Skautingu a výchovný zpravodaj střediska Mafeking v Brně.

Ano

Skautskou činností a naplňováním skautských ideálů realizujeme určitou představu o tom, jak utvářet svět kolem sebe. Hledáme své místo ve světě a způsob, jak se do něj aktivně zapojit. To, že jsou nějaké společenské otázky předmětem politické diskuze a předvolebních kampaní, neznamená, že to nejsou otázky přirozeně lidské, na které máme sami potřebu hledat odpovědi. A kde jinde tyto odpovědi hledat, než v respektujícím prostředí skautského společenství? Pokud státní politice přiznáme právo formovat svět, pak je i všechno, co děláme ve skautu, politickým aktem – posláním skautingu je pozitivní proměna světa. I v těch oblastech života, nad nimiž by stát rád měl kontrolu. Z podstaty skautské výchovy (která je striktně nestranická – nemá tedy na oficiální politiku vazby), je ale zřejmé, že v mnoha oblastech (především ve vzdělávání, formování mladé generace a v přístupu k její roli ve společnosti) nabízíme alternativu. Navíc takovou, která šla mnohdy přímo proti vůli státní moci.

Skautská výchova má rozšiřovat vnímání světa a prohlubovat vztah k sobě i druhým – a probouzet tak občanské jednání. Ze způsobu, jakým o utváření lepšího světa mluvíme a přemýšlíme v rámci hnutí, však cítím strach. Ať už jde o obavy vedoucích, kteří cítí potřebu mluvit v oddíle o hrozbě klimatických změn, ale bojí se, co by na to řekli rodiče jejich členů. Nebo o obavy (nejspíš z reakce veřejnosti) vrcholných představitelů naší organizace podpořit tisíce mladých lidí z celé republiky ve snaze být slyšet ohledně ochrany života na této planetě (narážím na rozhodnutí Výkonné rady nepodpořit aktivity Fridays for Future, na rozdíl např. od slovenských nebo francouzských skautů).

Tyto obavy jsou pro naplňování našeho poslání podle mě naprosto kontraproduktivní. Je jasné, že s ožehavými společenskými problémy souvisí vášnivé diskuze i snaha o jejich zneužití k získání politické moci. To ale přece neznamená, že rezignujeme na snahu těmto problémům společně čelit! Nelze říct, že nějakou aktivitou nebo stanoviskem, které je v souladu se skautskými ideály, pobouříme veřejnost a odradíme rodiče, aby nám svěřovali své děti. Nemáme naplňovat potřeby rodičů či státu, ale dělat svět lepším, než jaký jsme jej našli. Hlavně ale společnost nemá dva póly. Stejně jako skautské hnutí. Lidé jsou různorodí a všichni by měli mít prostor v rámci skautingu hledat své místo ve světě, ve společném dialogu. Že se ne vždy shodneme na způsobu, jakým naplňujeme své poslání? Nevadí. Ale nebraňme si v tom. Sami sobě, ani navzájem.