Rozhovor vedl Boro.
Nedávno jsi začala pracovat v Kanceláři ústředí Junáka jako koordinátorka bezpečného skautingu. Co si pod tím mám představit?
Zabývám se oblastí, která se týká bezpečí, a to jak fyzického, tak psychického, nebo sexuálního. Teď konkrétně připravuji například zavádění Kodexu jednání dospělých, koordinaci Skautské krizové linky nebo osvětu prostřednictvím tvorby článků na Zpravodajství a Křižovatku. V týmu se věnujeme také tematickému vzdělávání skautských dobrovolníků a v budoucnu budeme spouštět Poradnu.
Proč si myslíš, že bezpečný skauting vznikl? Je bezpečí skautů a skautek v ohrožení?
Nemyslím si, že je v ohrožení. Ale podle mě bychom se měli zamýšlet nad tím, zda je činnost, kterou děláme, bezpečná. Zamýšlet se nad riziky, které při ní mohou vznikat, a být připraveni na ně reagovat. Jako skautští vedoucí se dostáváme do situací, na než nejsme připraveni a nevíme, jak je řešit. Mohou to být projevy nějakého duševního onemocnění účastníků tábora, které vyvolala psychicky náročná hra. V takovém případě se můžeme obrátit na lokální podporu, např. na vedoucí střediska. Protože se organizace stále rozrůstá, snažíme se posílit podporu vedoucích i ze strany vedení organizace – třeba právě posílením zázemí Skautské krizové linky nebo vytvořením Kodexu jednání dospělých. Jde tedy hlavně o prevenci a snížení pravděpodobnosti vzniku rizika při naší činnosti na rozumnou míru.
Jakou podporu mohou vedoucí čekat?
Užitečnými podpůrnými nástroji jsou podle mě už zmíněný Kodex jednání dospělých (bit.ly/kodex-jednani-dospelych) a Skautská krizová linka (linka (+420) 737 205 520 nabízí nonstop podporu skautských dobrovolníků a dobrovolnic v řešení krizových situací, pozn. red.). Další podpora bude v budoucnu přibývat. V blízké době například spustíme poradnu pro skautské vedoucí.
Existuje nějaký konkrétní důvod, proč projekt Bezpečný skauting vzniká právě teď?
Ten projekt není tak úplně nový. Skupina ochrany bezpečí dětí, která se tímto tématem zabývá, na ústředí funguje už dlouho. Zároveň se teď ta práce nějak nahromadila, protože se zvyšuje počet lidí v organizaci i počet dětí a dospívajících s duševním onemocněním. Proto cítíme potřebu se na toto téma více soustředit a současné kapacity na to nestačí.
Souvisí to i s tím, že Světová organizace skautského hnutí (WOSM) stanovila v roce 2021 ochranu bezpečí (v angličtině Safe from Harm) jako prioritu pro jednotlivé organizace – každá organizace dostala v podstatě za úkol vydat vlastní kodex, který se bude zabývat tím, jak by se dospělí členové a členky měli chovat vůči svěřeným dětem.
Naznačuješ, že psychické zdraví dětí a dospělých je (nejen) v Junáku – českém skautu čím dál palčivějším problémem. Jaké jsou podle tebe příčiny?
Určitě to může souviset s covidem a izolací dětí, přerušením sociálních vazeb. Negativní důsledky jsou podle mě vidět všude možně, ne jen ve skautu. Jako jednu z výzev vidím současný nedostatek psychologické péče – dnes je hrozně těžké dostat se k psychologovi, obzvlášť pak pokud potřebujeme, aby byla péče hrazená pojišťovnou.
Zmínila jsi Kodex jednání dospělých. Ten je už nějakou dobu na světě – jaké s ním máte další plány?
Jde zatím pouze o návrh kodexu (bit.ly/krizovatka-kodex) – není ještě oficiálně schválený Náčelnictvem. Letošní mimořádný Valný sněm však schválil záměr Kodex dokončit a v organizaci zavést. V tuto chvíli provádíme drobné obsahové úpravy, připravujeme jeho vizuální podobu a tvoříme podpůrné materiály pro ty, kdo s ním budou chtít pracovat.
Další nástroj podpory vedoucích je Skautská krizová linka. Jak přesně funguje?
Linka funguje nonstop, ale trochu jinak než běžné krizové linky, na které zavoláš a operátor tě přepojí na dalšího odborníka, který s tebou řeší konkrétní krizovou situaci. Skautská krizová linka funguje tak, že na ní sedí jeden operátor, který však není odborník na všechno. Operátor s volajícím konzultuje možná řešení krize, případně ho propojí s odborníkem. Ten se s volajícím v průběhu několika hodin až dní spojí a situaci konzultuje. Dalším rozdílem je to, že, oproti běžným krizovým linkám, ta skautská není anonymní. Zapisujeme si jméno volajícího, abychom ho mohli případně odkázat na někoho dalšího, kdo může pomoct.
Napadají tě situace, se kterými bys mi doporučila volat radši na běžnou krizovou linku?
Kdybys potřeboval akutní pomoc v určité osobní krizové situaci, např. měl bys panický záchvat a potřeboval bys zavolat někomu, kdo ti ho pomůže zvládnout, doporučila bych spíš běžnou krizovou linku, třeba Linku bezpečí. V případě sexuálního obtěžování je dobrý Bílý kruh bezpečí.
Krizová linka bývá zpravidla vytížená hlavně v létě, během táborů. Máš představu o tom, kolik hovorů se na ní během léta vyřídí? A s čím nejčastěji vedoucí volají?
Během prvních šesti týdnů léta, kdy je linka nejvytíženější, proběhlo letos 77 rozhovorů. Z toho zhruba polovina se týkala psychického zdraví – případy sebepoškozování dětí na táboře, sebevražedné úmysly, dokonce jsme řešili jeden případ předávkování. Občas se objeví také podezření na domácí násilí. V takovém případě můžeme mít ohlašovací povinnost, tedy povinnost oznámit na policii nebo příslušný orgán (např. OSPOD) podezření, že se nějaký takový trestný čin odehrává. Celá problematika je však poměrně složitá, proto v podobných případech na lince zprostředkováváme konzultaci s odborníky, kteří pomohou posoudit, zda je nahlášení nutné a zda je v zájmu dotčeného dítěte.
Ten záběr témat je velmi široký. Kdo na lince sedí?
V létě se operátoři střídají po několika dnech, jde primárně o pracovníky z Kanceláře ústředí. Do teď měla přes rok na starosti linku Bára Trojak, v budoucnu to budu asi čím dál častěji já. Ještě je dobré zdůraznit, že se jedná o operátory, kteří mohou mít vzdělání v oblasti krizové intervence nebo psychologické pomoci, ale není to pravidlo. Jejich úkolem je hlavně zvednout telefon, zjistit od volajících potřebné informace, aby bylo možné je poté propojit s odborníkem – lékařem, právníkem, psychologem.
Kromě krizové linky budete otevírat i poradnu. S kterými tématy se mohu na poradnu obracet?
Poradnu přebíráme od odboru Skauting pro všechny, který se věnuje práci s dětmi se speciálními potřebami. Poradna však v uplynulé době nebyla moc využívaná, proto ji chceme oživit a zvýšit povědomí o ní. Sloužit by měla k řešení problémů, které si nežádají akutní řešení, ale v nichž vedoucí potřebují spíše dlouhodobější podporu. Poradna je e-mailová a do určité míry může být, narozdíl od linky, anonymní. Dalším jejím přínosem je to, že na ní můžeme s vedoucími řešit specifické situace, které se týkají přímo jejich oddílu a k nimž není snadné najít obecnou podporu třeba na Křižovatce.
Pojďme zpět k tématu bezpečí dětí obecně. Když v oddíle právě neřešíme krizové situace, ale chceme se společně zamýšlet nad tím, jak jim předcházet, kde můžeme hledat podporu?
Na Křižovatce je u tématu vedení oddílu oblast bezpečného skautingu (bit.ly/bezpecny-skauting), kde jsou odkazy na články a externí zdroje k tématu bezpečí – zdroje budeme průběžně aktualizovat. Další možností je Vzdělávání na klíč (bit.ly/vzdelavani-na-klic) – k tématu bezpečí nabízíme semináře a workshopy přímo do oddílů, středisek nebo kurzů. Teď jsou to mimo jiné programy k obecnému i specificky psychickému bezpečí dětí, k sexuální výchově v oddíle nebo ke Kodexu jednání dospělých.
Kamila Novotná – Woody
Studovala psychologii v Olomouci a už několik let se podílí na přípravě Lesních kurzů Velká Morava. Věnuje se organizaci autorských čtení Vy.čítání, háčkuje ve vlacích a poslouchá podcasty o sexualitě. V září se stala koordinátorkou oblasti bezpečného skautingu.
