Téma: rozhovor

A co když není jen vybíravý*á?

Všimli jste si někdy u nějakého člena zvláštního chování ohledně jídla? Přemýšleli jste, zda některý z vašich členů náhodou netrpí poruchou příjmu potravy? Nejste si jistí, jestli problém odhalíte, než bude pozdě? Výskyt případů PPP v Česku za posledních deset let vzrostl o 15 procent. Je hodně pravděpodobné, že člověka trpícího PPP známe ze svého (nejen) skautského okolí. Společně s Ayou, která se tematikou zabývá ve své skautské praxi, zkusíme přijít na odpovědi na otázky, které by vás mohly napadat
Ilustrace: Kateřina Volková

Upozornění: Následující text se věnuje tématu poruch příjmu potravy. Jedná se o osobní zkušenosti z oddílu. Poruchy příjmu potravy mohou mít u každého své vlastní projevy, proto v případě vysledování výkyvů ve stravovacích návycích svých členů*ek kontaktujte odborníka.

Rozhovor vedla Atlantida.

Co tě přivedlo k řešení poruch příjmu potravy s členy oddílu?

Osobní zkušenost. V průběhu toho, co vedu, se na mě s problémem obrátilo několik členů*ek. Cítila jsem potřebu je podpořit a v této situaci podat pomocnou ruku.

Jaké preventivní opatření by mohlo být pro oddíl přínosné? Máš zkušenosti s programem zaměřeným na téma PPP?

Každý problém jsem řešila individuálně s konkrétním členem. V rámci prevence jsme začleňovali programy na obecnější témata. Ty se zaměřovaly na sebepřijetí nebo ošemetnost kultu krásy. Probírali jsme zejména sílu mediálního tlaku a vnímání vlastního vzhledu i osobnosti. Programy byly šité na míru nejvíce zasažené věkové kategorii, tedy přibližně mladistvým od 13 do 18 let. Dobře si pamatuji program, v rámci něhož jsme si v klubovně vytvořili galerii dnešních ideálů krásy a pak je porovnávali s realitou.

Jak se dá nemoc odhalit? Jak ji lze vyčíst z chování?

Má situace byla o poznání jednodušší v tom, že za mnou členové s problémem sami přišli a svěřili se mi. Příznaků, které nám mohou napovědět, je více. Díky své praxi a znalostem mohu říct, že sledovat každého člena zvlášť je velmi náročné. Častým znakem může být přehnaný zájem o vzhled těla a nepřirozeně velké začleňování sportu (cvičení několikrát týdně). Vyskytují se také značné změny postoje k jídlu – postupné vynechávání potravin, jejichž okruh se časem značně zužuje. Může se jednat například o konzumaci pouze příloh, nebo naopak jejich odpírání. Jedním z indikátorů, které jsem na členech poznala, je také vyhýbání se společným jídlům. Třeba se opakovaně neúčastní svačin. To lze někdy poznat až posléze, když třeba nabydeme dojmu, že jsme nadsadili množství jablek. Tyto jevy se však opakují, a když si daná osoba nechá na večeři naložit zanedbatelnou porci nebo různě od jídla odbíhá, začne to být postupně nápadné.

Jak s poznatky z pozorování chování člena naložit při konverzaci s rodiči?

Postup se liší podle věku daného člověka. Když se bude jednat například o osmnáctiletého rádce, je pro mě lepší to probrat rovnou s ním a rodiče nekontaktovat. Pokud by se jednalo o člena*ku pod osmnáct, rodiče bych kontaktovala. Myslím si, že tento problém nejde podcenit. Nejpodstatnější je, aby se osoba pořád cítila být součástí skupiny. Pokud zjistím, že něčím takovým opravdu trpí a je si vědom situace, šetrně mu sdělím, že je důležité, abych to dala vědět jeho rodičům. Jde nám v této situaci o důvěru, proto je základ mluvit jako první se členem*kou. Každopádně, vedoucí by neměl zastupovat roli rodiče. Osvědčilo se mi nejprve poskytnout podporu a doprovodit člena*ku na první sezení v poradně. A z této pozice to předat rodičům. Řešila jsem to tak, že jsme se setkali a já jsem jim ze své pozice popsala to, co jsem vysledovala.

Jak můžeme vytvořit člověku s PPP příjemné prostředí a zároveň ho nevyčleňovat ze skupiny?

Z mé zkušenosti má kolektiv spíš tendenci daného člověka podpořit, aby na to nebyl sám. To může velmi pomoci. Klíčem je vytvořit prostředí, ve kterém je členům příjemné sdílení. Problém nepojmenováváme konkrétně a připomeneme si, že si všichni neseme nějaké své osobní trápení a můžeme si navzájem poskytnout podporu.

Je dobré být v oddíle transparentní a sdílet si skutečnost, nebo raději udržet tajemství?

Důležité je k situaci přistupovat individuálně. Pro nemocného člověka je hlavní zachovat tajemství. Není vhodné přijít za kolektivem a říct: Máme tento problém, pojďme jej vyřešit. V rámci skupiny se dá situace zohlednit také. Já jsem se zeptala, jestli jsou všichni v pořádku s tím, že na základě zdravotních omezení bude mít tato osoba specifický přístup. Všichni s tím v pořádku byli, nebylo tedy nutné situaci kamkoliv dále rozvádět.

Jak na táboře a výpravách zajistit přívětivé prostředí při jednotlivých jídlech dne?

Když o problému vedoucí ví, je možné být členovi v různých situacích oporou. Společně mohou chodit na jídla, domluvit se na přizpůsobení jídelníčku a klidně se člen*ka může účastnit nákupu surovin i přípravy jídel. Případně se můžete také domluvit, že si člen*ka může vozit vlastní svačiny, pokud se staví mimořádně odmítavě například k tatrance. Zapojení do procesu je vhodné nejen pro osobu s PPP, ale také pro nás, vedoucí. Máme tím větší jistotu, že člen*ka přijme všech pět jídel dne.

Jaká slova odvahy bys ráda předala vedoucím, kteří se s PPP v oddíle vypořádávají?

Nevzdávejte se. Sice toho ze své pozice můžeme dělat relativně málo, ale dokážeme členovi*ce poskytnout oporu, která je nenahraditelná. Když si dotyčných budete všímat a podporovat je, můžete značně pomoci.

Možné druhy PPP:

Nemocný*á nemusí vykazovat známky jen jednoho druhu PPP, seznam níže slouží primárně pro lepší představu některých jevů. Vrchol výskytu anorexie u mladistvých se objevuje mezi 13. a 14. rokem, zatímco u bulimie mezi 17. a 18.

Anorexie

Jedná se o odmítání jídla v rámci úmyslného snižování tělesné hmotnosti. Řadí se mezi nejobvyklejší psychiatrické diagnózy a mezi duševními nemocemi má jednu z nejvyšších úmrtností.

Bulimie

Vyznačuje se především záchvaty přejídání, spojenými s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Na záchvaty přejídání většinou navazuje zvracení. Střídají se stavy přejídání a absurdních diet s omezeným příjmem energie a základních živin.

Ortorexie

Představuje rozsáhlé pole různých diagnóz, jejichž složitost je individuální. U každého nemocného převažuje jiná složka nemoci, jediným společným jevem ortorexie je důrazné a zdraví škodlivé zaměření na zdravý životní styl a s ním spojené složení stravy.

Záchvatovité přejídání

Rozumí se jím konzumace velkého množství jídla během krátkého časového období. Jídlo je zdrojem strachu, protože myšlenky a prožitky se soustředí pouze na něj.

Kam se obrátit?

Centrum Anabell

Nabízí krizovou telefonní linku, několik typů poradenství nebo svépomocnou skupinu. Své sídlo má v Brně a pobočky v Praze a Ostravě.

Aplikace Nepanikař:
Obsahuje část, která pomáhá při akutních těžkostech způsobených PPP. Při nepříjemných myšlenkách v ní lze hrát hry na odreagování nebo si psát afirmace.

Informační zdroje:

Mýty a omyly (Kristýna Galová, Anabell, 2013)

Dětská klinická psychologie (Pavel Říčan, Dana Krejčířová a kolektiv, dotisk 2020)

O autorech

Studuje dějiny umění v Brně. Tam také organizuje autors