Vedení benjamínků

Výchovná kategorie benjamínků, tedy dětí předškolního věku a žáků 1. třídy, je v Junáku nejméně zastoupenou výchovnou kategorií s poměrně specifickými požadavky na zázemí, pedagogické dovednosti vedoucích a vlastně na celkové pojetí skautské výchovy. Asi nejvýraznějším rozdílem oproti ostatním kategoriím je odlišný způsob a míra naplňování skautské výchovné metody, která je daná potřebami takto malých dětí.

V tomto článku se podíváme na to, zda a za jakých podmínek je vhodné v oddíle či středisku s benjamínky pracovat a jak pro ně najít ty pravé vedoucí.

První krůčky ke skautingu

I když se najdou oddíly, v nichž je skautování již od benjamínkovského věku nutností a jiný způsob, jak se dostat do smečky vlčat nebo roje světlušek v podstatě neexistuje, není to pravidlo všude. V základních ohledech fungování se skupiny benjamínků od ostatních výchovných kategorií zase tolik neliší. Vyžadují stabilní vedení v podobě jednoho až tří vedoucích, kteří zajišťují program – schůzky, jednodenní výpravy apod.

Kdy tedy dává smysl skupinu či oddíl benjamínků zakládat? Pokud bychom se k tomuto kroku měli rozhodnout, je důležité mít jistotu, že máme tým vedoucích, kteří se tomu chtějí sami a především dlouhodobě (v horizontu několika let) věnovat. Zda je tento krok správný, nám může napovědět i celková poptávka po výchovné kategorii benjamínků ze strany veřejnosti, což můžeme zjistit například neformálním dotazníkem mezi rodiči našich stávajících členů.

Rozhodnutí je nutné probrat i s týmem vedoucích, kteří se věnují vyšším výchovným kategoriím. Klíčová je spolupráce a fakt, že naši již odrostlí benjamínci se mají kam posunout a nepřijímáme tak děti, pro něž nejsou ve vyšších výchovných kategoriích dostatečné kapacity, které ke svému dalšímu rozvoji potřebují.

Otevření tématu personálních kapacit u jednotlivých výchovných kategorií na úrovni střediska nabízí možnost lépe rozvrhnout síly jeho členů, kteří by se rádi angažovali. Vyhneme se tak ztrátě členů v průběhu jejich skautského života, jež mnohdy souvisí právě s nedostatečnou kapacitou a motivací vedoucích pro běžnou činnost.

Chcete založit benjamínky, ale nemáte dostatek zkušeností s jejich vedením? Poohlédněte se v okolí, kde mají fungující skupinky benjamínků, nebojte se kontaktovat jejich vedoucí a pokládat otázky nebo se zúčastněte celostátního metodického semináře Sejdeme se na pěšince, který se koná téměř každý rok v květnu.

Hledá se vedoucí!

Benjamínci podobně jako výchovná kategorie vlčat, světlušek a žabiček nemá přirozeně zajištěné nástupnictví vedoucích tak, jako tomu je například u skautů a skautek či roverů a rangers. Proto musíme na pozice vedoucích skupiny benjamínků někoho získat. Může se ale také stát, že přijde někdo, kdo by z vlastní iniciativy benjamínky chtěl vést, nebo dokonce založit. Po zvážení, zda je na tento krok oddíl či středisko připravené, musíme mít na paměti také to, že i když o to někdo projeví zájem, nemusí být vždy vhodným kandidátem.

Kde tedy potenciální vedoucí benjamínků hledat? Možností se nabízí víc, pojďme ty nejčastější rozebrat podrobněji:

Starší členové oddílu

Dospělí členové oddílového vedení už mají mnohé za sebou, často se podíleli na vedení ostatních výchovných kategorií a hledají nové příležitosti, které by je mohly naplňovat a zároveň jim umožnit i nadále zůstat v kontaktu s dětmi. Dobře znají oddíl, vědí, jak s dětmi budou pracovat ve vyšších výchovných kategoriích, a v době, kdy začínají pracovat na plný úvazek nebo zakládají rodinu, mohou ocenit nižší časovou náročnost při vedení benjamínků.

Bývalí členové oddílu

Mají často již své vlastní rodiny, děti a zaměstnání, následkem čehož jsou jejich možnosti v době letního tábora, o víkendech a po večerech značně omezené. Dost možná se jim přesto po jejich působení ve skautském oddíle stýská. Mohou ale mít obavu, že už by nezapadli do týmu mladších vedoucích, kteří se věnují ostatním výchovným kategoriím, a nabýt dojmu, že i ke skautům a skautkám mají dále než dříve. Naopak díky své zkušenosti s vlastními dětmi si jsou poměrně jistí ve výchově dětí předškolního věku, které by potenciálně ve skupině benjamínků mohli vést.

Roveři, rangers a nováčci ve vedení

Jak už bylo zmíněno výše, práce s benjamínky je velice specifická. Tito mladší vedoucí mají většinou zkušenost pouze s rádcováním skautské družiny, které byli sami členy. Budou tedy nejspíš potřebovat podporu od zkušenějších vedoucích. Tu jim může poskytnout také skautské vzdělávání, které je do velké míry teprve čeká.

U roverů a rangers musíme být velmi obezřetní a při jejich práci s benjamínky se jim věnovat. Důležité je, abychom pro ně zajistili právě ty příležitosti, které by rádi dostávali, a prostor, v němž mohou zužitkovat nabyté znalosti a inspiraci ze vzdělávacích kurzů.

V porovnání s ostatními skupinami vyžadují vedoucí z řad roverů a rangers více péče a pozornosti, jelikož se často bude jednat o jejich první zkušenost s vedením mladších dětí.

Dospělí nováčci jako vedoucí benjamínků

Výchovná kategorie benjamínků nabízí skvělou příležitost pro zapojení dospělých nováčků. Neklade na ně totiž tak vysoké nároky při práci se skautskou výchovnou metodou, kterou ještě nemají tolik zažitou, nebo s výchovnými nástroji, které jsou u benjamínků jednodušší a je jich méně. Duchovní rozměr skautingu dospělé nováčky často velmi oslovuje a přináší k němu čerstvé postřehy, ale mohou tápat v tom, jak jej přiblížit nejmladším členům. I v tom je práce s benjamínky vhodnou první zkušeností (o duchovním rozvoji benjamínků se dočtete v článku na str. 8). Naopak jim je umožněno začít svoji cestu ve skautském oddíle u dětí, s nimiž mohou do tajů skautingu pronikat společně a postupně získávat motivaci například pro účast na skautských vzdělávacích kurzech, aniž by byli pod neustálým tlakem a obavou, že jejich schopnosti jsou pro skautskou výchovu nedostatečné.

Předávání vedení u skupiny benjamínků

Rozhodnutí pustit se do práce s novou výchovnou kategorií s sebou vždy nese spoustu neznámých, překážek a prvních chyb. Ty mohou obzvlášť méně zkušené vedoucí odradit. Naším cílem (z role vedoucího oddílu či střediska) je proto nabídnout jim v jejich snažení maximální možnou podporu a společně se na různé těžké chvíle připravit. K tomu nám může velmi dobře posloužit tzv. dobrovolnická dohoda – tedy dohoda s daným vedoucím o tom, co bude náplní jeho činnosti, na jak dlouho se jí ujímá a jakým způsobem jej může zbytek oddílu či střediska podpořit. To nám umožní dopředu plánovat a ve správný čas se poohlédnout po novém vedoucím, kterého může ten dosavadní řádně zaučit a benjamínky mu předat. Možná si pod dobrovolnickou dohodou na první pohled představíte komplikovanou smlouvu psanou právnickým žargonem. V takovém případě se nebojte, forma dohody je čistě na vás – klidně může být pouze ústní.

Důležité je, že oba víte, co práce vedoucího benjamínků obnáší, kolik času zhruba zabere a že v tom není vedoucí sám a může tuto dohodu po ukončení obnovit nebo upravit. Více se o dobrovolnické dohodě dočtete na Křižovatce. Tuto situaci nám může velmi ulehčit i vedení skupin benjamínků ve dvojici.

Pár tipů na závěr

Podpora vedoucích benjamínků má sice svá specifika, avšak v mnohém se neliší od té, kterou potřebují vedoucí jiných výchovných kategorií. Pokud se tímto tématem v oddíle či středisku chceme zabývat, položme si pár základních otázek, jež nás mohou nasměrovat k ideálnímu řešení:

• „Co je tvojí motivací pro vedení benjamínků?“
• „Je něco, co ti chybělo, když jsi vedl/a naposledy?“
• „Máš z tohoto úkolu nějaké obavy? Co by ti pomohlo se jich zbavit?“
• „Brání ti něco v tom, abys tuto činnost vykonával/a?“
• „Co by se muselo stát, aby ses cítil/a v této roli komfortně?“

Pro každého z nás je jakákoli funkce jistým závazkem, proto se snažme, aby celá tato diskuze probíhala v uvolněném prostředí bez pocitu nátlaku a s vidinou, že se celá situace vyvíjí ke spokojenosti všech.

Nezapomínejme se nad otázkami personalistiky zamyslet z více pohledů. Mnohdy může být pohled člena střediskové rady, který vnímá problém na úrovni oddílů, jiný než pohled vedoucího skupinky benjamínků v oddíle.

Personalistika je v běžné skautské praxi často opomíjeným tématem a analýza kapacit našeho oddílu nám může pomoci odhalit jak blížící se hrozby, tak i nové příležitosti pro naše nejmenší i pro dospělé, kteří zrovna prahnou po nové výzvě.