Dobře víme, jak je pro skautský program důležité prostředí, kde se odehrává. Tábory proto situujeme do hezkého přírodního prostoru. Učí nás to skromnosti a omezování našich potřeb. V případě kluboven má řada středisek bohužel možnosti výběru omezené. A to i přesto, že ty vytváří prostředí pro celoroční činnost. Na následujících řádcích se podíváme na potenciál, který klubovny skýtají jak v oblasti úspor energií, tak i pro realizaci ekologické části skautského programu.
Na úvod je potřeba říci, že není podstatné, zdali je klubovna umístěna ve staré unimo buňce nebo v nové budově. Důležité je, jak přemýšlíme nad jejím provozem a jak ji využíváme ve svém programu. Ve skautské výchově nejde o dosahování špičkových parametrů ekologického provozu, ale o využití toho, co máme k dispozici pro rozvoj znalostí a dovedností členů oddílu. Sebeekologičtější klubovna bude mít nulový výchovný efekt, pokud z jejího provozu neuděláme programové téma ať už přímo (aktivity během schůzek) nebo nepřímo (dostupné informace o ekologických opatřeních). To, co si členové oddílu vyzkouší na klubovně, mohou posléze aplikovat i doma nebo si zjištění odnášet to dalšího života.
Pojďme se nyní podívat na opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie v klubovně.
Tepelné ztráty
Největší množství energie se spotřebuje na „výrobu tepla“, tedy na vytápění a ohřev teplé vody. Platí to pro domácnost stejně jako pro klubovnu. V domácnosti bez ekologických opatření tyto dvě položky tvoří 80 % celkové spotřeby energie, proto se na ně zaměříme.
V případě vytápění se jednak snažíme minimalizovat množství potřebného tepla a jednak, můžeme-li, vytápět zdrojem, který má co nejmenší dopady na životní prostředí.
Z hlediska tepelných ztrát je nejefektivnějším opatřením zateplení stropu. Nejenom, že tudy uniká nejvíce tepla, ale zateplení vodorovného povrchu je snadné a levné, lze k němu částečně použít i různé zbytkové materiály. Náročnějším zateplováním se zde zabývat nebudeme, snad jenom uvedeme, že v běžném jednopodlažním cihlovém domku má každá koruna investovaná do výměny starých kastlových oken 3–5× nižší úsporný efekt než koruna investovaná do zateplení obvodových zdí a 9× nižší efekt než koruna investovaná do zateplení stropu.
Tepelné ztráty starými okny můžeme snížit izolací škvír, kterými kolem okna fouká. Střešní okna mají podstatně větší tepelné ztráty než okna ve stěnách o srovnatelném zasklení, handicap lze zmírnit zastiňovací roletou, jež zabrání vyzařování tepla oknem.
Vytápění
Regulace vytápění je v klubovnách většinou nejefektivnější investicí. Dnes je možné levně pořídit programovatelné hlavice na ventily radiátorů nebo centrální termostat. Podle místních podmínek je pak nastavíme tak, aby se místnost začala ohřívat v dostatečném předstihu před schůzkou a vytápění skončilo co nejdříve. Neustálé topení „aby nevychladly stěny“ je stejný nesmysl jako dolévání vody do děravé sklenice pro případ, že se budu chtít napít. Teplotu pro temperaci místností v době, kdy zde nikdo není, lze nastavit odstupňovaně. Například pro zimní prázdniny či víkend 10 °C a 15 °C pro dobu mezi schůzkami v týdnu.
Jednoduchým opatřením u nezateplených budov je zamezení přehřívání zdí za radiátory, které zvyšuje tepelné ztráty v těchto místech. Efekt tohoto opatření se obtížně kvantifikuje, ale půjčíte-li si termokameru a vyfotíte stěnu s radiátory s tepelně odraznou fólií a bez fólie, uvidíte rozdíl hned.
Pokud máte možnost ovlivnit způsob vytápění a ohřevu vody v klubovně, řešíte trojúhelník mezi náročností obsluhy, cenou a dopadem na životní prostředí. Nejekologičtějším řešením jsou obnovitelné zdroje – v podmínkách kluboven se jedná o dřevo. Pro rychlé zatopení jsou lepší teplovzdušná kamna s menší akumulací o odpovídajícím výkonu (20–60 W na 1m3 místnosti dle zateplení budovy). Zrychlení ohřevu vzduchu v místnosti lze pomoci ventilátorem.
Další kategorií jsou technologie, které využívají fosilních paliv, ale aktuálně nejšetrnějším možným způsobem. V případě elektřiny to jsou tepelná čerpadla, v případě plynu kondenzační kotle.
Elektřina
Nejdražší, a z hlediska spotřeby přírodních zdrojů nejméně příznivé, je vytápění elektřinou. K výrobě 1 kWh elektřiny je totiž potřeba spálit 3–4 kWh primárního paliva (50 % elektřiny v ČR je z uhlí). Proto se její spotřebu snažíme minimalizovat, a to nejenom při vytápění, ale i při ohřevu vody, tím, že nemáme zbytečně velký bojler a čas ohřevu naprogramujeme tak, aby byla teplá voda k dispozici jen když ji potřebujeme. Plýtvání (teplou) vodou u pákových baterií, které vždy otvíráme na plný průtok, lze snížit přiškrcením rohových ventilů pod umyvadlem.
Skrytým žroutem elektřiny jsou starší čerpadla cirkulace vytápění a teplé vody. I jejich provoz můžeme nastavit tak, aby byl v souladu s vytápěním klubovny.
Spotřeba elektřiny na osvětlení není tak zásadní, jak si většina lidí myslí, a je zbytečné dělat kompromisy mezi intenzitou osvětlení a spotřebou. Protože intenzita záření klesá exponenciálně se vzdáleností, má smysl zkrátit vzdálenost mezi zdrojem světla a osvětlovanou plochou (např. spustit zářivky z vysokého stropu). Pokud se vám zdá, že žárovky v klubovně nic nevydrží, zkuste si příště koupit značkové LEDky.
Využití v oddílovém programu
Úspory energie jsou vděčným tématem nejenom pro různé experimenty, ale i pro aplikaci poznatků z fyziky do praktického života.
Nejjednodušší aktivitou je sledování spotřeby energií a případně i vody v průběhu roku. Zjišťování odpovědi na otázku „kolik“ nás totiž záhy přivede k otázce „proč“, která z nás dělá badatele.
Údaje o spotřebě nám v kombinaci se sledováním venkovní teploty vzduchu pomohou získat představu o efektu realizovaných úsporných opatření. K tomu, abychom si udělali obrázek o teplotě vzduchu v klubovně v době, kdy zde nikdo není, nám může pomoci půjčit si z některé domácnosti meteostanici se záznamem teplot vzduchu nebo alespoň interiérový teploměr s pamětí nejnižší hodnoty.
Náročnější je energetický audit klubovny. Tedy celkové zhodnocení hospodaření s energiemi a návrh úsporných opatření. Lze k němu využít materiály dostupné na bit.ly/2Nv5Km9, které pro žákovský audit budovy školy v rámci programu Ekoškola vytvořilo Sdružení TEREZA. Pomocníkem pro rámcový výpočet tepelných ztrát budovy jsou on-line nástroje na portálu tzb-info.cz. Návrhy opatření s vámi jistě rád probere profesionální energetický auditor nebo specializovaný projektant.
Od realizace energetického auditu klubovny je už jen malý krůček ke splnění odborky Zelený Edison. Jejím cílem je získání přehledu o technologiích a postupech šetrných k životnímu prostředí v určité oblasti lidské činnosti. Oblast úspor energie v klubovně a domácnosti přímo navazuje na bod stezky Šetrné chování.
Další vyzkoušené aktivity jsou:
- Měření příkonu a spotřeby jednotlivých elektrických spotřebičů. Měřící přístroj, wattmetr, může kolovat po domácnostech spolu s deníkem, na závěr získáme hezký přehled o rozdílech mezi různými modely stejných spotřebičů. Také můžeme zjistit, kolik stojí nabíjení mobilu za celý rok nebo hodina hraní počítači. Wattmetry půjčují ekologické poradny a některá ekocentra.
- Experimentální výpočet energie spotřebované na ohřev takového množství vody, které vystačí na jedno osprchování. Stačí, když si členové oddílu doma změří teplotu vody, množství vody na osprchování (zašpuntováním vany nebo na vodoměru) a teplotu studené vody, kterou bylo potřeba ohřát. Každý bude překvapen, jak se liší zjištěné hodnoty podle osobních zvyklostí.
- Místa úniků tepla z klubovny nejlépe zjistíme termokamerou. Cena termokamer klesla v posledních letech natolik, že je používají i myslivci k vyhledávání zvěře, a je tím pádem čím dál snadnější si je někde půjčit. Použít lze i infračervený teploměr, pak je ale potřeba si vytvořit nákres klubovny a do něj zaznamenávat hodnoty jednotlivých měřených bodů. Měření provádíme nejlépe v době, kdy je velký rozdíl vnitřních a venkovních teplot a měření nemůže zkreslovat sluneční záření.
- Pokud si půjčíme luxmetr nebo si do smartphonu se senzorem světla nainstalujeme příslušnou aplikaci, můžeme nejenom srovnávat intenzitu osvětlení z různých zdrojů, ale třeba i zjistit snížení prostupu světla přes různé typy oken v závislosti na zasklení.
- Zkusíme si podle některého z mnoha návodů na internetu vyrobit sluneční vařič. Stačí i papírová krabice vyložená odraznou fólií nebo hliníkový reflektor z alumatky za ešusem. Pro snížení tepelných ztrát nádoby je vhodné ji zabalit do sáčku na pečení. Při správné instalaci budete překvapeni rychlostí ohřevu – reflektor o velikost čtvrt čtverečního metru dokáže ohřát půl litru vody na 80 °C za půl hodiny.
- Když víme, kolik energie je potřeba na vytápění a ohřev vody v klubovně, můžeme lehce simulovat, jak by ji pokryly jednotlivé zdroje – kolik by stálo jejich pořízení a provoz. Nesmíme přitom zapomenout vzít v potaz jejich účinnost.
- Zajímavou simulační hru o úsporách energie pro skautský věk nabízí pod názvem Jak vylepšit dům Ekocentrum PALETA, náročnější variantu hry na stejné téma pro rovery vytvořili v Kaprálově mlýně.
Všechny tyto aktivity je možné s oddílem realizovat i na skautské ekozákladně Kaprálův mlýn, kde jsou potřebné pomůcky i k dalším hrátkám s energií, například rotoped, na kterém se šlapáním vyrábí elektřina.
Metodickou inspirací pro využívání budov k výchově a vzdělávání je mezinárodní program Ekoškola, který v ČR vede Sdružení TEREZA. Na webu ekoskola.cz lze nalézt jak tipy na šetření energií, tak i náměty na aktivity pro různé věkové skupiny od benjamínků po rovery. Pro experimentování se slunečním zářením jsou v angličtině materiály projektu WOSM Scouts Go Solar, které lze získat na scout.org/scoutsgosolar.
Článek vznikl v rámci projektu EGO x ECO realizovaném Skautským institutem a podpořeným grantem hlavního města Praha.
