Téma: mediální gramotnost

Umět číst nestačí

Jak se neztratit ve světě plném informací?

V minulosti mezi nejvzdělanější členy společnosti patřili ti, kteří uměli číst a psát, a mohli tak předávat informace těm, kteří to neuměli. Jak čas letěl, školství se rozvíjelo a technika nabízela nové a nové možnosti, dostali jsme se do doby, které se někdy říká také doba informační. Už dávno nejsme závislí na výkladu jednoho učence a číst a psát umí většina lidí. S tímto pokrokem se ovšem setkáváme s novými výzvami jak pro jednotlivce, který se musí umět ve změti různých informací zorientovat a vybrat ty relevantní, tak pro nás, pedagogy a vychovatele, kteří by měli umět tyto dovednosti rozvíjet. Proto se vyvinul zhruba v 70. letech 20. století nový pojem, totiž informační gramotnost.

Tento pojem ukrývá celý komplex schopností a dovedností. Zahrnuje způsobilost rozpoznat, kdy potřebujeme informace, dále je vyhledat, vyhodnotit, zařadit do systému znalostí a schopnost informace efektivně využít. To ale není vše. Informační gramotnost pokrývá i umění spolupracovat při získávání a zpracovávání informací s ostatními, vhodným způsobem získané informace prezentovat a sdílet, a dokonce neopomíná ani etickou stránku nakládání s informacemi. Informační gramotnost digitální technologie nezatracuje, ale naopak se snaží využívat jejich potenciálu k dosahování námi zvolených, v našem kontextu nejčastěji výchovných, cílů.

Proč rozvíjet gramotnost?

Právě snadný přístup k technologiím je důvodem, proč jsou výše zmíněné dovednosti v současné době naprosto nezbytné. Nikdy nebylo jednodušší na internetu sdílet a šířit vlastní názory, vytvářet uzavřené názorové či zájmové skupiny nebo si založit třeba dezinformační web. Možnosti odborníků kontrolovat relevanci a správnost daných informací rapidně klesly a tyto činnosti tím pádem musí vykonávat každý sám za sebe, pokud se chce v dnešním světě zorientovat. 

Česká vláda před několika lety schválila s tématem informační gramotnosti související Strategii digitální gramotnosti do roku 2020. Ta hned v úvodu zmiňuje, jak důležitá je digitální gramotnost vzhledem k tomu, že počítač už vlastní v současné době více než 98 % domácností, a je tedy nezbytné naučit se využívat jeho potenciálu. Na potřeby rozvoje těchto kompetencí už reagují i rámcové vzdělávací programy, které určují podobu vzdělávání v České republice. Jejich naplňování ale závisí především na schopnostech škol a učitelů sledovat aktuální vývoj a získávat potřebné informace. Proto se výuka informační gramotnosti může redukovat pouze na schopnost ovládat některé funkce počítače. Kromě toho na hlubší práci s informacemi od jejich získání až po prezentaci nezbývá čas, o etické stránce nakládání s informacemi ani nemluvě. 

To vytváří prostor právě pro skautské vedoucí, kteří mohou některou ze schůzek oživit zaměřením se na vyhledávání informací, jejich zpracovávání a nakonec i na jejich prezentaci. Téma může být aktuální i u nejmenších dětí, u nichž můžeme začít rozvíjet také základy bezpečného pohybu na internetu.

Protože velkou část informací získáváme také z médií, je možné téma propojit i s mediální výchovou, která práci s informacemi vztahuje přímo na média a na zkreslení, kterého se média mohou dopouštět. A proč je dobré to všechno ovládat? Schopnost kriticky hodnotit projevy v médiích, ověřovat a zpracovávat informace a vhodným způsobem je sdílet nám pomáhá, abychom se nenechali snadno manipulovat. A také abychom byli schopni prosazovat a hájit demokratické principy, které mohou být šířením dezinformací snadno ohroženy. Je odpovědností každého z nás tyto principy bránit mimo jiné i tím, že budeme vnímaví k manipulacím a dezinformacím, ke kterým v současném světě může docházet. Jsme výchovná organizace, a proto nestačí, že se jimi nenecháme sami ovlivnit, ale je důležité všechny složky informační gramotnosti rozvíjet také u našich svěřenců. 

Tady se na chviličku zastavte. Zaznamenali jste v textu nepravdivou informaci? Pokud ne, zkuste se kousek vrátit a najít ji! 

Na steč!

Jak tedy můžeme všechny ty dovednosti rozvíjet? V první řadě se nebojte na schůzce občas použít počítač. Nechte na něm skauty a skautky vyhledat například stejnou informaci z více různých zdrojů a porovnejte, v čem se texty liší, nebo zkoušejte ověřovat informace, které vás něčím zaujmou. Je jejich obsah správný, nebo vás nachytal poutavý titulek a článek byl o něčem trochu jiném, nebo dokonce vůbec nebyl obsah pravdivý? Podařilo se vám vyložit obsah textu ostatním? 

Není na škodu také vyrazit do knihovny, ať už sami v rámci přípravy na schůzku, nebo v rámci oddílového programu. Některé totiž nabízejí přímo kurzy informační gramotnosti nebo alespoň workshopy na související témata. Je totiž důležité si uvědomit, že ačkoliv se to nezdá, stále mnoho informací na internetu nenalezneme. Od toho máme právě knihovny a archivy, které mnohdy ukrývají zajímavé informace. I návštěva takového archivu (třeba toho skautského) tak může být obohacující. Knihovnice vám většinou rády pomohou vámi hledanou informaci najít nebo alespoň nasměrují, kam se máte obrátit. 

Vidím, tedy vím 

Při všem tom probírání se texty a vyhledávání informací bychom málem zapomněli na jeden důležitý zdroj našeho vnímání. Možná už jste si někdy řekli „tomu neuvěřím, dokud to neuvidím!“. To dá rozum, čemu jinému už bychom měli věřit než vlastním očím? Problém je v tom, že mnoho věcí tak úplně na vlastní oči vidět nemůžeme, a tak jsme se naučili využívat fotky a videa. Obojí snáz upoutá naši pozornost než pouhý text. Všimli jste si, o kolik jsou třeba na Facebooku výraznější obrazové příspěvky než ty čistě textové? A to i když jde třeba jen o barevné pozadí s nápisem! To je důvod, proč je drtivá většina článků doplněná alespoň ilustrační fotografií. Článek je potom nejen opticky poutavější a lépe pochopitelný, ale také pro čtenáře nabírá na důvěryhodnosti. 

Jenomže s fotkou, a dokonce i s videem se dá manipulovat, a to velmi zdařile. Vyzkoušet si to můžete i na schůzce. Vyberte společně třeba některou z fotek z výpravy a vytvořte po družinách nebo i po jednotlivcích nové podoby tohoto obrázku. „Přilepíte“ na obrázek někoho, kdo zrovna na výpravě nebyl? Nebo někomu zezelenají vlasy? Řítí se na váš tábor na obrázku tornádo? Zkuste si zkrátka fotku co nejvěrohodněji upravit v některém z programů pro úpravu fotek. Další aktivitou může být vymýšlení a sepsání různých příběhů k téže fotce. S účastníky programu poté reflektujte, jaké dopady můžou mít upravené fotky a co způsobí smyšlené příběhy. 

Právě tento princip – vymýšlení vlastních příběhů k nesouvisejícím fotografiím – používají rádi manipulátoři za různými účely. Není nic jednoduššího než vzít výraznou emotivní fotku a napsat k ní znepokojivý text. Taková informace se potom bez ověřování šíří rychlostí blesku, ačkoliv šokující fotografie vůbec nesouvisí s uvedeným příběhem. Pozor, i obrazové materiály je však možné a nutné ověřovat. Například Google umožňuje obrazové vyhledávání, někdy stačí vyhledat i samotný text. Tento druh dezinformací je často možné ověřit poměrně rychle. Pokud si nejste jisti, můžete využít informačních webů, které najdete na konci článku. 

Nikdy není hotovo

Možností, jak se do rozvoje informační gramotnosti pustit, je spousta a jistě už vás napadají aktivity, které byste mohli do svých schůzek zařadit. Není však na škodu se do práce s informacemi více ponořit, protože schopnosti, které informační gramotnost zahrnuje, můžeme (a měli bychom) rozvíjet celý život. Ne nadarmo se konají příslušné kurzy i v domovech pro seniory. Výhodou je, že si můžete vybrat kteroukoliv složku informační gramotnosti a na tu se zaměřit třeba během schůzky nebo připravit komplexnější program na víkendovou výpravu. Každý krok k lepšímu nakládání s informacemi jistě oceníme nejen my všichni teď, ale i budoucí generace. Pokud byste si však nevěděli rady, zkuste se podívat na následující weby: 

A co ta mylná informace? Naleznete ji v odstavci o vládní Strategii. Ta sice existuje, v úvodu však nepíše nic o rozšířenosti počítačů v českých domácnostech. Zkusili jste si informace ověřit? A jak vám to šlo? Náš příklad by měl být poměrně snadno ověřitelný, stačilo vyhledat zmiňovanou Strategii a přečíst si její úvod, o němž jsme hovořili. Vždy to tak snadné ale nebývá. Proto se učme, odkud je rozumné informace získávat, pokud nemáme čas si všechny sami ověřovat.

O autorech

Studuje psychologii na FF UK. Ráda něco tvoří, momentál