Téma: trendy

Rozumíme reflexi (?)

Pracujeme v oddílech cíleně s reflexí? Dokážeme zužitkovat potenciál programů, porad, plánovaných i nenadálých situací?
Foto: Lucie Horáková – Basa

„Životu se dá rozumět jenom zpětně – ale musí se žít dopředu.“

Søren Kierkegaard

Díváme-li se zpět za dnešním dnem, za prací, za vztahy a přikládáme jim význam, reflektujeme. Krom toho, že nám „čistí hlavu“, nám tento proces pomáhá se v situacích vyznat, zařadit nové informace a dát naší činnosti smysl. Reflexe je přirozeným procesem.

I ve skautu reflektujeme. Noční výsadek, bojovku, oddílovou poradu, hádku i další zážitky. Cílenou prací s prožitky můžeme „vytáhnout“ to podstatné. V tomto článku na reflexi krátce nahlédneme.

Reflexe je nástrojem vedoucího

Své uplatnění najde reflexe při vzdělávacích, zážitkových programech, při práci s týmem i jednotlivci. K prožitkům se můžeme cíleně vracet a reflexi vést směrem ke stanovenému pedagogickému cíli či k tomu, co se událo v průběhu činnosti. Ne vždy a vše je třeba reflektovat. Aby se reflexe nestala pouhou formalitou, je dobré přemýšlet nad jejím smyslem ve vztahu k aktivitě, situaci. Při otázce, zdali reflektovat, nebo ne, je záhodno zapojit krom čistého rozumu i cit a vnímavost.

Reflexe nemusí být vždy jen o slovech

Reflexe je dialogem mezi lidmi, který stojí na respektu k druhým i sobě. Stojí na aktivním naslouchání a otevřenosti. I tak tento dialog nemusí být jen o slovech. Místo nás může promlouvat:

Prostor, který můžeme ohraničit, zabírat, formovat Zvuk pro vyjádření libosti, nelibosti, melodičnosti, hlasitosti, kontrastu Obraz, ve kterém můžeme pracovat s barvami, ostrostí, hloubkou, čárami i grafy Předmět, který lze pojmenovat, zkoumat, konstelovat s jinými, tvořit, ničit Tělo nám může pomoci se vyjádřit mimikou, pozicí, počty prstů.

Reflexe je o otázkách

V reflexi by to měli být účastníci aktivity, kdo mluví. Facilitátor reflexe může reflexi směrovat žádaným směrem, není ale třeba, aby mluvil nejvíce. V tom mohou pomoci dobře formulované otázky. 

Kterým otázkám dát prostor: Popisné: „Mohli byste říci, co se stalo?“ Konstrukční: „Jaké byly důvody změny vaší strategie?“ Výzkumné: „Chcete něco z toho sdílet?“ Zobecňující: „Proč si myslíte, že jste se tak zachovali?“ Vyhodnocující: „Kdybyste měli hrát hru ještě jednou, udělali byste něco jinak?“

Kterým se vyhnout: Přehnaně empatické: „Dokáži si představit, že to byla pořádná výzva. Je to tak?“ Manipulativní: „Chtěli jste se zachovat jinak?“ Návodné: „Jak velká to pro vás byla výzva?“ Uzavřené: „Měli jste v tu chvíli radost?“

Tipy: Hledej pro reflexi příjemné prostředí; drž diskusi v kruhu; měj v hlavě cíl aktivity; buď tady a teď, zvědomuj své pocity při reflexi.

Upozornění: Reflexe není dialogem dvou nebo tří lidí; vedoucí reflexe mluví minimálně; pozor na prekoncepty, stereotypy, manipulativní i návodné otázky; vždy sleduj stanovené pedagogické cíle, pokud se neobjeví nosnější téma; reflexe není zpětnou vazbou toho, jak se účastníkům líbil program.

Reflexe je výzva

Drahý čtenáři, čtenářko. Co s přečteným článkem? Co takhle si jej „zreflektovat“?!

  • Které informace pro tebe byly nové, které byly známé?
  • Bylo v článku něco v rozporu či pro tebe nepochopitelné, nesrozumitelné? Pokud ano, tak co?
  • Jak s novými informacemi naložíš ve své praxi?
  • Vzkázal(a) bys něco autorovi článku? Pokud ano, co?

📖

Instruktorský slabikář (Hanušovi Radek a Milan a kolektiv; Grada, 2016)

Lidé v pohybu (E. Malířová, P. Frühbaerová, K. Hrubanová, Džestr; Junák, 2016)

Psychologie prožitku a dobrodružství pro pedagogiku a psychoterapii (Jiří Kirchner; Computer Press, 2009)

O autorech

Jeho vášní je pedagogika, čaj a spousta rozečtených kn