Téma: editorial

Proč táboříme

A proč o tom píšeme v říjnu
Foto: Zuzana Havlínová – Pipla

V létě jsme uspořádali 1108 táborů v celkové délce 15 435 dní. Desítky tisíc dětí a dospělých na nich dohromady strávily celé jedno tisíciletí, nemluvě o času věnovaném přípravám. Je to jako 15 lidských životů, řečí průměrné mzdy čas oceněný na 1‚5 miliardy korun. Proč to děláme?

Tábor je vrchol roku, intuitivně jej vnímáme jako něco důležitého, jedinečného. Prožíváme na něm kouzelné chvíle a věříme, že se propisují do dětí, jimž jsou určeny. Malí i velcí se tady učí samostatnosti, vztahu k přírodě, odpovědnosti za sebe i druhé. Všechno je, jak má být, nebo ne?

Léto je za námi, příští daleko. Jestli je někdy vhodná příležitost se na chvíli zastavit a prozkoumat naše táboření kritickým okem, je to teď. Na táborech děláme všechno možné, samotné táboření (ve smyslu stavby, provozu a zvelebování tábořiště) ale často suneme do pozadí. Představte si, že má váš tábor den navíc, čemu byste jej věnovali? Stavěli byste s dětmi věž, nebo jim připravili další etapu v kostýmech? A naopak – kdybyste jeden den museli zrušit, který by to byl?

Nadšení pro všechen táborový program v nás chvílemi probouzí dojem, že práce v kuchyni a stavba stanů je jen provozní nutnost, kterou chceme mít rychle z krku a vůbec není efektivní svěřovat ji dětem. Jenomže možná právě tyto přirozené aktivity pomáhají dětem se nejvíc rozvíjet.

Tohle není číslo o táborech, tohle je číslo o táboření. Přinášíme vám v něm nabídku toho, jak na táboře, vedle jiného programu, také tábořit.

Je říjen. Dost času připravit na příští rok něco nového. Hned na následující oddílové radě si můžete položit otázku – co je pro vás a pro děti na táboře důležité? A zvážit případnou revizi svého přístupu.

Každý skautský tábor je dětem bohatstvím, vůbec o tom nepochybuji. Pro mnohé z nás je zapojení dětí do táboření samozřejmostí, jiní se mu z různých důvodů víc či míň vyhýbají. Za necelý rok nabídneme dětem a dospělým dalších v součtu tisíc let táborového programu. Čím je naplníme? Máme šanci udělat z nich ještě větší dobrodružství než letos. Kotlíky, kladiva a všechny další nástroje skautské výchovné metody již čekají…

 ——————

Závěrem bych vás rád upozornil na dvě nové rubriky, jež letos spouštíme. Jsme v redakci přesvědčení, že jedním z hlavních úkolů, které jako skauti a skautky máme, je zprostředkovávat mladým lidem hodnoty, na nichž stojí demokratická společnost. Platilo to vždy a platí to zvlášť dnes, kdy jsou tyto hodnoty čím dál častěji zpochybňovány. Byly časy, kdy pro ně lidé trpěli a umírali. Zdeněk Zelený, skautskou přezdívkou Káďa, bojoval proti oběma minulým totalitám a dlouhá léta strávil v celkem osmnácti komunistických věznicích a lágrech. Tyranské režimy jej nikdy nezlomily a Káďa ve své misi pokračoval až do svých 93 let, ve kterých letos v únoru zemřel. Jeho příběh nyní můžeme vyprávět dál. Ve spolupráci s organizací Post Bellum a projektem Paměť národa jsme pro vás připravili seriál pěti dechberoucích vyprávění ze životů zasvěcených boji za svobodu. Odehrály se nedávno a dnešní mládeži mohou být stále živým průvodcem skautskými ideály. Ke každému příběhu jsme zároveň připravili program umožňující tyto hodnoty společně hledat a pojmenovávat.

Aby nezůstalo jen u ohlížení do minulosti, zavádíme současně rubriku Společnost. Hodláme v ní nabízet programové náměty k aktuálním společenským tématům, spojeným s výzvami naší demokracie. Věříme, že je třeba o otázkách, které hýbou českou zemí, mluvit také v oddíle. Velkou příležitostí k reflexi směřování naší republiky je nynější stoleté výročí jejího založení. V připraveném programu nabízíme skautům a skautkám zamyšlení nad platností někdejších masarykovských hodnot pro 21. století. Masaryk s oblibou říkal, že demokracie potřebuje především demokraty. V oddíle je máme příležitost vychovat.

O autorech

Zabývá se výchovou a vzděláváním. Působí v roversk