Sjednocení roverského kmene
Vedoucí roverské družiny Teď poletí kladivo v Brně se před 6 lety rozhodli přejít z dosavadního systému jednotlivých roverských družin na systém jednoho kmene. Změna znamenala mnoho experimentování, při kterém se zejména osvědčilo vnímat potřeby dospívajících. Roverské družiny nakonec zůstaly, vznikají však spojením alespoň dvou odrostlých skautských družin, a to všechny pod hlavičkou nového kmene Sürius. Ten svým členům zajišťuje supervizi a zázemí v podobě střediskových akcí, materiální podpory, stezek či šátků. Řešením problému se tak neukázala být původně zamýšlená cesta roverského kmene bez družin, nýbrž úplně nová forma, která zpočátku nikoho ani nenapadla.
Rozdělení táborů
Oddíl skautů a vlčat Plamen z Břeclavi jezdil 12 let na společné tábory obou sekcí. Postupně však tento formát přestal oddílu vyhovovat. Důvodů bylo několik: velký nárůst počtu vlčat, neochota pořádat tábor jako formálně vedenou zotavovací akci nebo složitější fungování s vícero programovými linkami. Myšlenka změny se neobešla bez obav – plynuly z personálního zajištění obou táborů, kde obzvláště vlčata nejsou schopná obstarat chod tábora vlastními silami. K oddělení nakonec došlo, oddíl zvolil cestu po sobě následujících běhů, letos již potřetí. Vlčácké tábory se podařilo personálně zajistit díky pomoci části vedení skautské sekce, bývalých členů, členů jiných oddílů ze střediska i rodičů.
Placení akcí vedoucími
Kolektiv vedoucích z brněnského střediska Kompas nedávno narazil na téma účastnického poplatku vedoucích na akcích. Většina vedoucích nechtěla za akce platit, neboť už tak věnují přípravě svůj čas a peněz nemají nazbyt. Taková změna by však negativně ovlivnila část oddílů s malým počtem dětí. Aby totiž jejich akce ekonomicky vyšly, museli by je vedoucí významně zdražit. Žádné definitivní jednotné řešení zatím zavedeno nebylo, vedoucí se však učí na věc hledět z více úhlů a především hledat alternativní cesty. Ty se rýsují v nových finančních zdrojích (od dárců a z grantů), které by mohly náklady na pobyt vedoucích pokrýt místo dětí.
Proměny v dřívějších článcích
Respektující přístup – brněnský 28. oddíl vlčat se vydal na velkou cestu. Zažitý systém odměn a trestů v průběhu let nahradil přístupem postaveným na vnitřní motivaci a vlastní odpovědnosti členů. Čtěte strhující svědectví naplněné zkušenostmi s postupnou proměnou. (Aby byl oddíl bezva parta – Daniel Jón, Skauting, listopad 2016)
Putovní tábory – oddíl ze severomoravské Paseky, nesoucí výmluvný název Rebelové, opustil zažitý přístup k táboření a vydal se vstříc putovnímu dobrodružství. (Putovní tábor pro malé i velké – Veronika Richterová, Skauting, únor 2018)
Zrušení bodování a táborové hry – kam vede snaha vyměnit táborový program za nový? Reportáž z vydařeného experimentu oddílu z České Skalice. (Tábor bez bodování a táborové hry – Oldřich Rejl, Skauting, únor 2017)
Táboření jako program – pražský 301. Soví oddíl si uchoval tradiční důraz na táboření, proměnil však způsob zapojení dětí a zapojil je do řízení. Čtěte výpravnou metodickou reportáž. (Den v táboře junáků – Tomáš Čakloš, Skauting, říjen 2019)
Vnitřní motivace – jak vypadala cesta pražského oddílu Záře k rozvoji vnitřní motivace? Bývalá vedoucí Klíště odpovídá v rozhovoru. (Brát život jako nabídku, Anna Hubáčková, Skauting, říjen 2017)
Demokratické zapojení dětí – oddíl z pražského Proseku svěřil vládu nad programem dětem. Jak to dopadlo? (Demokraticky na týdenní výpravu – Jan Kaczor, Skauting, říjen 2017)
Posun ke kvalitnímu vaření – Soví oddíl ještě jednou, tentokrát v rozhovoru s bývalým vedoucím Křečkem o proměně přístupu ke stravování. (Dříve jsme hledali nejrychlejší jídlo. Dnes je vaření programem – Anna Hubáčková, Skauting, prosinec 2017)
Sestavili Tom, Káťa a Učeň.
