Posledních sto let píšeme v tomto časopise v různých obměnách totéž. Jak by mohla vypadat skautská výchova, co všechno by měla odrážet a zahrnout, co všechno by měli vedoucí oddílů a středisek dělat…
Jen posledních pár ročníků ve vás mohlo snadno vzbudit dojem, že abyste byli co k čemu, měli byste přinejmenším:
- Poctivě pečovat o vztahy všech členů.
- Vést děti k hlubokému vztahu k přírodě.
- Upustit od odměn a trestů.
- Zlepšit úroveň jídla a vaření na akcích.
- Pracovat s digitálními technologiemi.
- Neohroženě tábořit, aspoň tak čtyři týdny.
- Zapojovat děti do oddílové demokracie.
- Rozvíjet u členů mediální gramotnost.
Možná jste za tu dobu zjistili, že ne všechno z toho se vám daří, ba dokonce, že možná ne všechno z toho je ve vašich silách. Možná jste si pomysleli, že to zní všechno hezky, ale opravdu nevíte, jak byste takových ideálů mohli v praxi dosáhnout.
Je tomu právě sto let, kdy poprvé, tehdy ještě pod názvem Vůdce, vyšel tento časopis. Jeho první šéfredaktor, strůjce českého skautingu A. B. Svojsík, jej založil se záměrem nabízet skautským vedoucím metodickou podporu a nové rozhledy, díky kterým budou skautskou výchovu posouvat dál.
Rozhodli jsme se ke stoletému výročí připravit toto speciální číslo, věnované nikoli další dílčí oblasti skautské činnosti, nýbrž otázce, jak se v těchto oblastech posouvat kupředu.
Šance ke změně
Rozvoj našich oddílů, středisek a celé skautské výchovy často naráží na obtížnost změny. Můžeme si tisíckrát přát být lepší, ale je nám to k ničemu, nedokážeme-li změnu uskutečnit.
Naštěstí existují vodítka, která nám s posunem vpřed mohou pomoci. Ukazují nám, že abychom uspěli, musíme v prvé řadě volit dobré priority, neboť všechno naráz vyhrát nelze. Učí nás, že úskalí změn zpravidla leží v chování lidí – že bez podpory členů jsou naše záměry ztracené. A také nás učí se učit – počítat s nezdary a setrvale si z nich odnášet zkušenosti a povzbuzení.
Rozvinutí těchto poznatků přinášíme na následujících dvaceti stranách. Celý proces rozvoje začínáme u výběru vhodné výzvy ke změně. Následně ukazujeme, jak se do ní vrhnout, abychom nakonec představili reálné příběhy změn a nasvítili celé téma z několika dalších podstatných úhlů.
Ničím z toho nechceme vyvolávat falešný dojem, že jsme právě vyřešili všechny problémy. Změny si budou nadále žádat mnoho odhodlání. Ode dneška za rok nebudeme žít v dokonalých oddílech, snáze se jim však můžeme o něco přiblížit.
Naše mise a výzva k rozvoji
Do svého druhého století vstupujeme jako časopis s posláním stejně aktuálním jako na počátku. Přijímáme jako misi propojovat myšlenky všech, kdo chtějí svými znalostmi a zkušenostmi proměňovat skauting a svět k lepšímu.
Přejeme si, abychom se na fungování svých oddílů, na zažité tradice i populární novoty dovedli dívat kriticky. Věříme, že jedině ustavičné učení a otevřenost změnám udrží naše myšlenky svěží a smysluplné. Schopnost se učit je pro nás všechny klíčová – snažme se proto pojímat oddíly, střediska i celou organizaci jako učící se komunitu vytrvale pracující na svém rozvoji. Mějme smělé vize a běžme za nimi. Nesnažme se napodobit sto let starý ideál – tvořme skauting lepší než kdy dřív.
