O vodě, jak koluje ve městě i v přírodě

Voda v krajině potažmo i ve městě je zdrojem života, který je třeba chránit. Porozumění koloběhu vody a jejímu vlivu na životní prostředí je tématem, které bychom v našem oddílovém životě neměli opomíjet. Tento článek vám přináší potřebné informace a aktivity pro oddíl. 

Možná jste se dětskému nápadu pousmáli podobně jako Včelka – jak by se povodňová voda asi dala skladovat? Jenže proč se na jedné straně snažíme, aby voda z krajiny a měst co nejrychleji odtékala a pak se nám jí v suchých měsících nedostává? 

Přišel prudký liják, po táborové louce se valí voda, vedoucí krumpáči kopou odvodňovací kanálky, světlušky si ráchají holínky v nově vzniklých stružkách. 

„Včelko!“ zvolá jedna z nich. „A proč si tu vodu nemůžeme schovat, až bude zase sucho?“ Všichni si z loňského tábora pamatují to sucho, při kterém vyschl táborový potok a nebylo se kde cachtat. „Co?“ pousměje se Včelka a kope dál. 

Abychom lépe porozuměli tomu, co se kolem nás s vodou děje, podívejme se na obrázek na této stránce.  

Voda v krajině 

Obecně je vodní režim v krajině narušován:

• napřimováním toků
• zastavováním půdy (stavby, parkoviště)
• úbytkem mokřadů a odvodňováním
• nevhodným hospodařením 

Jak se tématu věnovat v oddíle? Základem je chodit ven a sledovat prostředí okolo nás. Někdy může být zajímavé podívat se na historické mapy území, kam se chystáme na výpravu, a porovnat původní koryto toku a jeho současný tvar. Pokud narazíte na drn mechu, vyzkoušejte, kolik zadrží vody – výborné na pokusy jsou sivozelené polštáře bělomechu. Zastavte se u studánky. Kde se v ní bere voda? Porovnejte, jak dlouho vydrží voda v loužích na různém povrchu, proč? Zatímco se světluškami si spíše budete hrát s polštáři mechu, na schůzku roverského kmene můžete pozvat např. iniciátora vydařené revitalizace ve vašem okolí a diskutovat více do hloubky, v čem spočívá její význam.

Zahrajte si hru Meandry a povodně, která krásně ilustruje, jak meandrující koryto ovlivní průběh povodňové vlny a vede k uvědomění významu přirozených říčních koryt. Hra se hodí pro všechny věkové kategorie. Lišit se bude hloubka navazující diskuse. 

Na zemi vyznačte 2 říční koryta dlouhá cca 30 m. Děti rozdělíme na 2 týmy (minimálně po 4 členech), pokud je dětí víc (10+), některé mohou dělat překážky v meandrujícím toku (spadlé kmeny, skály apod.). 

Každý tým představuje velkou vodu. Každá prochází jiným korytem. Přírodní koryto je zastoupeno meandrující řekou, zákruty, ukládáním materiálu. Napřímená řeka se vyznačuje korytem, které je technicky upravené, neklade vodě odpor a nezdržuje ji. Týmy se seskupí na začátcích obou koryt a ve stejný okamžik vyrazí na cestu svými řekami. Celou dobu se musí držet (jakkoliv) a nerozpojit se. Účelem je proběhnout řeku co nejrychleji. Hru můžete zopakovat, aby si každý tým vyzkoušel obě situace.

Rozhodně by měla následovat alespoň krátká reflexe, hra je vlastně evokací k tématu, zde je pár námětů do diskuse: 

• Jaké je to být povodňovou vlnou? Jaký byl rozdíl mezi meandrujícím a přímým korytem?
• Nadělá povodňová vlna víc škody v přirozených, nebo lidmi upravených korytech? ⚜️ Upravená koryta jsou konstruována tak, aby rychle odváděla vodu z krajiny. Pokud prší na větším území, po soutoku několika řek se zvyšuje pravděpodobnost, že se jejich povodňové vlny sejdou najednou a tím se zvýší ničivá síla povodně. V přirozených tocích voda teče pomaleji, povodňová vlna roste pomaleji a nemá takovou sílu, povodňové vlny z kratších a delších řek se při soutoku tak často nesetkají. 
• Proč vadí, když je povodňová vlna rychlá? ⚜️ Protože je menší čas se na ni připravit (evakuovat lidi a majetek, postavit hráze z pytlů s pískem apod.) a přijde naráz s větší silou.
• K čemu jsou dobrá narovnaná říční koryta? ⚜️ Prvotním účelem narovnání říčních koryt bylo usnadnění lodní dopravy. V poslední době je spíše důležitá ochrana před záplavami – hodně lidí věří, že město se před povodní ochrání nejlépe pomocí drahých betonových hrází. Částečně to platí (ale ne vždy – občas se objeví povodeň, která se chová jinak, než bylo vypočítáno na základě statistik), ale má to řadu negativních vedlejších jevů způsobených zrychlením povodňové vlny. Dá se říci, že je to trochu sobecké řešení – tím, že svou obec ochráníte vyrovnáním koryta a zdmi okolo, zhoršíte situaci obcím po proudu pod vámi – povodeň na ně udeří rychleji a silněji. 
• Napadá vás, jaké další důsledky má rychlý odtok vody z krajiny? ⚜️ V krajině chybí zásoba podzemní vody. V sušších obdobích po povodních klesá voda ve studních, což způsobuje problémy se zásobováním lidí vodou v zemědělství i v přírodě (usychají stromy, mění se druhová skladba, mizí vzácné druhy).

Voda ve městě 

Ve městě má zadržená voda velký význam pro tvorbu vhodného mikroklimatu. Relativní vlhkost ve městech bývá nízká, naopak teploty vyšší než v okolí mimo ně. To je zejména způsobeno: 

• rychlým odtokem dešťové vody (často rovnou do kanálu)
• malým odparem (není odkud by se voda vypařovala, velká většina jí rychle odtekla)

Jak se dá zpomalit odtok, zvýšit vsak, a tím i odpar? 

• výsadba stromů 
• ozeleněné střechy 
• přírodní vodní prvky (jezírka, mokřiny)
• propustné povrchy (např. parkoviště se zatravňovacími dlaždicemi)

Jak si tyto mechanismy představit? Opět stačí chodit venku s otevřenýma očima. Zkuste dětem na náměstí říct, ať si za horkého letního dne najdou místo, kde je jim příjemně. Nejspíš většina z nich skončí u kašny nebo pod stromy, proč? Je tam chládek. Proč? K ochlazování dochází díky vypařování vody. Můžete teploměrem změřit rozdíl teplot ve stínu pod přístřeškem u zastávky a ve stínu stromu. 

Výborně k otevření tématu pro skautky a skauty, případně rovery, poslouží aktivita Koloběh vody ve městě. Jedná se o pohybovou simulační hru, která ilustruje koloběh vody v různých městských prostředích. Účastníci ve hře vystupují v roli molekuly vody. Všichni začínají v mraku a přes různá města a prostředí se dostávají do moře a zpět. Jejich pohyb je řízen hody kostkou. Pravděpodobnosti vypaření, vsaku, odtoku odpovídají realitě. Po hře následuje diskuse, ve které by si účastníci měli uvědomit, jak se liší rychlost odtoku v různém prostředí a z toho vyplývající důsledky. Nedílnou součástí aktivity je i hledání odpovědi na otázku, čím zlepšit vodní cyklus v blízkosti domova.

Všechny materiály ke hře naleznete na stránkách: skautskyinstitut.cz/prihody-prazske-prirody

Praktický nápadník

Možná vás řada věcí napadla již v průběhu čtení článků, ale na závěr se hodí přiložit pár námětů, co pro zlepšení vodního cyklu můžeme udělat s oddílem, třeba v rámci blížící se kampaně Skautský dobrý skutek… 

1. Nejsnazší může být nějaká pozitivní změna v okolí klubovny. Zkuste vytipovat místa, kde by byla vhodná výsadba zeleně – samozřejmě je vždy třeba zjistit vlastnické vztahy a dohodnout se se všemi, kterých se to týká. 
2. Větší možnosti máte při přestavbě klubovny/základny. Zkuste již ve fázi návrhu zvažovat dopady na vodní cyklus. Pomoci vám mohou následující otázky: Jak nakládat s dešťovou vodou – nedala by se využít na zalévání, případně splachování – jak nejlépe vsakovat na pozemku? Nešlo by udělat ozeleněnou střechu (mají jí třeba nad sálem Kaprálova mlýna)? Budete zpevňovat povrchy? Zvolte řešení, které umožní vsakování. Plánování přestaveb se týká hlavně vedení střediska či oddílů, případně roverů, rozhodně ale má cenu vysvětlovat, proč jste se k některým řešením uchýlili. Příklady jsou důležité, na založení zelené střechy se klidně může podílet celý oddíl. 
3. Další možností je zapojit se do rozhodování na úrovni obce. Nemusí se jednat jen o přímé zapojení formou práce v zastupitelstvu nebo účasti v pracovních skupinách. Co třeba s dětmi vytvořit výstavu o vodě nebo zrealizovat hru Koloběh vody na obecním dětském dni či jiné akci?

Výzva na závěr

Místo závěru máme pro vás jednoduchou výzvu. Zkuste celý následující týden, ať už půjdete kamkoli, sledovat okolí pohledem dešťové vody. Jaká bude její cesta? Kolik vody skončí v rámci malého a velkého cyklu (viz obrázek 1)?