Nic nezkazí na táboře začátek dne více než vlčata a světlušky při nástupu v neupraveném kroji s chybějícím šátkem a se znuděnými výrazy. Proto jsme si loni před vlčáckým táborem s vedením řekli, že chceme ty otrávené obličeje nadobro proměnit. Rozhodli jsme se, že z tradičních záležitostí uděláme zábavu. Společně jsme se zamysleli nad tím, co nám tradiční prvky dávají a k čemu je potřebujeme. Náš postup a smýšlení ilustruji níže na změnách u nástupů a přístupu ke krojům. My jsme na táboře ještě pozměnili systémy služeb v kuchyni nebo přístup k nočním hlídkám.
Zapomeňte na útvary
Tradiční skautské prvky jsou pouze prostředky k dosažení vytyčených cílů. Nemusíme je tedy slepě následovat. Například zmíněné nástupy. I sebevychovanější vlče nezvládne stát dvacet minut a poslouchat instrukce pro celý den. Na vyrovnané útvary do čtverců děti nemají dostatek abstraktního myšlení. Pro začátek je tedy dobré uvědomit si, co je cílem nástupů. Pokud jsou jím perfektní útvary s přesnými mezerami, nejspíš se nevyhnete nutným nácvikům a otráveným obličejům jak při nich, tak při dalším nastupování během tábora.
Pro naši smečku nástupy rozhodně mají význam. Jedná se o společný začátek dne, kdy se po uspěchaném ránu všichni potkáme a večer zase rozloučíme. Také je to okamžik pro vyvěšování nebo spouštění státní vlajky. Nejdůležitější funkcí nástupů je všechny účastníky najednou informovat, co se bude dít nebo se odehrálo. Po odhalení smyslu nástupů nastala fáze zjednodušování.
Slevili jsme ze čtvercového útvaru a rozhodli se pro intuitivnější kruh kolem stožáru. Vlčata si mohla stoupnout kdekoliv beze stresu. Pár kroků od kruhu již stála vlajková četa připravená kdykoliv vykročit ke stožáru a vlajku vyvěsit. Zkrátili jsme také délku nástupu. Omezili jsme se jen na nejdůležitější sdělení, která si vlčata zapamatují. Nástupy jsme následně oživili zábavným prvkem. Vybrané vlče ráno z krabičky vylosovalo výzvu, kterou jsme plnili. O nic složitého nešlo. Vybrali jsme aktivity ze seznamu, které by děti měly stihnout do 12 let (bit.ly/50VeciDo12Let).
Krojové košile bez nucení
U pozměněných nástupů jsme neskončili a pokračovali dál. Na řadu přišly kroje. Jsou přece součástí všech slavnostních okamžiků. Jenže když jste osmileté vlče, není zábavné ani příliš snadné se pravidelně několikrát denně převlékat a soukat do (často vlhké) krojové košile. Občas se stane, že nenajdete svůj šátek a jste na to neustále upozorňováni. Společné chvíle s ostatními na nástupu jsou pro vás utrpením. Těšíte se, až si kroj sundáte a vydáte se prozkoumat divočinu okolo tábora. Děti mají být rády, že kroje nosí, košile pro ně nemají být nutným zlem.
Rozhodli jsme se z krojů slevit a u vlčat jsme je přestali vyžadovat. Jejich nošení je ve smečce zcela na dobrovolné bázi. Při důležitých událostech si vystačíme s oddílovými triky. My vedoucí nemusíme tolik na vlčata dohlížet a kontrolovat je a ona nejsou z neustálého převlékání otrávená. Příprava se zúžila na nalezení žlutého šátku a turbánku. Oddílová trika preferujeme u vlčat i kvůli nižší finanční zátěži. Kluci rostou rychle a investice do kroje může být pro nejednoho rodiče náročná. Od nošení kroje nikoho neodrazujeme. Pokud jej vlče chce a rodič mu jej koupí, je kroj vítán. Samo vedení smečky vlčat si také může vybrat, jestli chce chodit na nástupy v kroji, nebo oddílovém triku. Poté, co vlčata jednou smečku opustí, je potřeba si kroj pro pobyt ve skautské družině pořídit. Částečně to u nás funguje jako dělicí čára mezi věkem vlčat a skautů. Vztah ke kroji se vyvíjí postupně, jak si bývalé vlče uvědomuje symboliku skautingu a ovlivňují jej ostatní členové oddílu.
Není to rouhání?
Podobné úvahy můžeme vést i o dalších tradičních skautských prvcích. Není potřeba po vlčatech a světluškách ihned vyžadovat plné nasazení v kuchyni, dlouhé noční hlídky a kupy nasekaného dřeva. To nechejme starším – skautům a skautkám. Smečky a roje si přijely tábor především užít a prozkoumat vše neprobádané. Zkusme děti co nejméně svazovat pro ně často nepochopitelnými povinnostmi a příkazy. Více jim vysvětlujme, proč různé věci děláme, a zbytečně je nezatěžujme tím, že po nich budeme vyžadovat dodržování tradic bez úprav úměrných jejich věku. Nejprve se ptejme po smyslu tradičních skautských prvků a nebojme se zjednodušovat. Uleví se všem a budeme mít více energie a chuti dělat to, co má pro nás opravdu smysl.
