Členská základna Junáka – českého skauta se poslední roky vytrvale rozšiřuje. Z růstu naší organizace se stal takový trend, že každý rok po sečtení registrace tipujeme, o kolik nás opět přibylo – a už nás ani nenapadne, že by čísla mohla klesat. Za tento úspěch vděčíme především sami sobě: revizi skautského programu a výchovných nástrojů, kvalitnímu skautskému vzdělávání, srozumitelné komunikaci s veřejností, ale především tisícům dobrovolníků a dobrovolnic, kteří věnují svůj čas výchově dětí a mládeže ve skautských oddílech. To je obrovský úspěch a velký důvod k radosti! Takový triumf českého skautingu nám přece nemůže zhořknout… nebo?
Nekonečný růst, konečné zdroje
Římský klub – globální think‑tank, který od druhé poloviny minulého století sdružuje špičkové vědce a politiky z celého světa (jeho členy byli např. Václav Havel, vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov nebo americký viceprezident Al Gore), na sebe v roce 1972 upozornil svou zprávou nazvanou Meze růstu. V této studii zpracované pro konferenci OSN o životním prostředí členové a členky Římského klubu varovali před blížícím se vyčerpáním přírodních zdrojů. Analýzou hospodářského vývoje od roku 1900 došli k závěru, že světové hospodářství roste exponenciálně, což je z důvodu omezených přírodních zdrojů neudržitelné a pokud situaci nezměníme, bude to mít pro lidské společenství i planetu nedozírné následky.
Pečujme o ty, na kterých naše činnost stojí
Proč to píšu? Logika skautského růstu je v lecčem podobná. Naše zdroje v podobě vedoucích oddílů, kluboven a tábořišť jsou omezené – ano, máme teoreticky stále z čeho čerpat a leckomu či lecčemu můžeme ulevit proměnou způsobu, jakým s těmito zdroji nakládáme. Nicméně pokud má zájem o skauting a nárůst mladších členů pokračovat v podobné míře jako doposud, může se také brzy stát, že se z ohromné radosti a úspěchu stane pro některé z nás noční můra.
Největší břemeno rozrůstajících se oddílů nesou přirozeně jejich vedoucí a ve snaze zvládat překážky, které jim dnešní svět v práci s dětmi klade do cesty, potřebují veškerou podporu. Prvním krokem by tak mělo být přemýšlení o budoucnosti naší organizace takovým způsobem, aby pro ně nebyla děsivou vyhlídkou.
Chopme se příležitosti společně
V červnovém čísle Skautingu se proto tématu růstu naší organizace věnujeme z pohledu skautských oddílů a jejich vedoucích. Snažíme se odhalovat rizika i příležitosti, které zájem o skauting do oddílů a středisek přináší a hledat způsoby, jak se s nimi vyrovnat nebo jich využít. Limity někteří pociťují už dnes – přeplněné oddíly, nedostatečné kapacity kluboven a tábořišť, vyčerpaní vedoucí. Pokud však k výzvě, kterou růst Junáka představuje, přistoupíme s pokorou vůči jejím rizikům a zároveň s odhodláním je překonat, máme se na co těšit: Nové možnosti smysluplné a radostné činnosti pro skautské dobrovolníky a dobrovolnice všeho věku, rozšíření skautingu do míst, kde dosud nebyl a hlavně – nevyčíslitelná radost tisíců dalších holek a kluků z toho, že mohou své dětství prožít ve skautu.
Cesta, která český skauting v následujících letech čeká, nejspíš nebude snadná. Jsem ale přesvědčený, že stejně tak bude plná radosti vedoucích z dobře odvedené a smysluplné práce a nadšení skautek a skautů ze spousty nezapomenutelných zážitků. Přeji nám všem hodně štěstí a odhodlání – a nyní především vydařené tábory!
