Velké poděkování za zpracování dat a predikce patří Aleši Jelínkovi – Imrahilovi.
Děje se to s železnou pravidelností jako třeba rozbalování dárků pod stromečkem. V průběhu ledna klikáme registraci do skautISu a čteme prosby, ať to nenecháváme na poslední chvíli. V únoru se můžeme zapojit do tipovačky a v březnu se dozvídáme, o kolik je nás v organizaci zase víc. Počet členů Junáka – českého skauta už 16 let setrvale roste (viz obrázek č. 1). Čím to je?
Růst je zapříčiněný kombinací několika faktorů, z nichž jsme se o některé přímo zasadili a jiné jsme ovlivnit nemohli: Zkvalitnění činnosti v oddílech díky novému výchovnému programu a dobrému vzdělávání vedoucích, zlepšení obrazu organizace i skautských myšlenek ve společnosti, demografický vývoj, celkové změny v naší společnosti nebo dorůstání prvních porevolučních skautských generací a skautování jejich dětí.
Čím více dětí projde skautskou výchovou, tím větší dopad máme na naši společnost – lépe se nám daří naplňovat naše poslání. Naší dlouhodobou ambicí by mělo být nabídnout skauting všem dětem, které o něj mají zájem, a umožnit jim skautovat co nejdéle.
Tento článek ale nechce burcovat k překotnému růstu za cenu vyhořelých vedoucích, družin o dvaceti členech a kluboven praskajících ve švech. Náš růst by měl být udržitelný a hlavně takový, aby nám dělal radost – a to jak při pohledu na celou organizaci, tak na naše konkrétní střediska a oddíly. Na lokální úrovni sami dokážeme nejlépe vyhodnotit, jaké máme ještě kapacity a co dokážeme udělat pro to, abychom umožnili skautovat těm klukům a holkám, kteří o to stojí. A nikdo by nás neměl nutit jít za hranice těchto našich kapacit.
Větší členská základna s sebou přináší i spoustu výzev a otázek. Náš rozvoj je například geograficky nerovnoměrný (v okrese Blansko na jihu Moravy skautují skoro 2 % všech obyvatel, zatímco v některých příhraničních regionech je to až desetkrát méně) a naráží na naše kapacity – v některých obcích přijímají oddíly nováčky stále, jinde jsou i přes každodenní nasazení svých vedoucích zcela plné a zakládají čekací listiny. Pojďme se nyní hlouběji ponořit do registračních dat, která nám mohou pomoci pochopit fenomén růstu naší organizace, přemýšlet o něm a diskutovat, jak s ním do budoucna naložit.
Statistika nuda je?
V roce 2023 se nás v Junáku registrovalo 75 650. Podrobnější informace než jen meziroční sledování růstu všech registrovaných získáme při pohledu na vývoj věkového rozložení našich členů. Z obrázků č. 2 a 3 je patrné, jak se každých pět let změnilo věkové složení členů. U dětí a roverů můžeme vidět velké zploštění a rozšíření křivky mezi roky 2017 a 2022. Tuto příčinu můžeme najít v nižším počtu odchodů z organizace oproti předchozím rokům (dříve odcházela z oddílů každoročně asi čtvrtina dětí, dnes je to jen šestina) a ve zvýšení počtu náborů před zhruba deseti lety. Jinými slovy se nám poslední dobou daří působit na naše členy po delší dobu, v důsledku čehož v organizaci znatelně narostlo množství skautů a skautek i roverů a rangers (mezi lety 2017 a 2022 přibylo „jen“ 15 % desetiletých, ale 26 % patnáctiletých a 36 % dvacetiletých). To představuje velkou příležitost, ale i výzvu, protože je naším úkolem i nadále prodlužovat dobu našeho výchovného působení a nabízet mladším roverům a rangers atraktivní program a možnosti dalšího rozvoje. Díky nim si toho více odnesou do svého dalšího života a možná zůstanou v organizaci i v dospělosti a budeme je moci zapojit do činovnických funkcí.
U členů, kteří začali skautovat v prvních letech po obnovení v roce 1989, a jejich vrstevníků můžeme vidět, jak postupně zaplnili mezeru v produktivním věku mezi 30. a 50. rokem, jež vznikla v důsledku komunistického zákazu. Střední generace tak má v Junáku – českém skautu čím dál větší zastoupení, jak postupně dorůstají ročníky, které prošly po obnovení skautskou výchovou. Tento jev však zatím nemá vliv na poměrné zastoupení dospělých v organizaci. Mladších členů je v posledních dvaceti letech stabilně okolo dvou třetin.
Čeho naopak příliš nepřibývá, je počet dětských oddílů (nárůst jen o 4 % mezi roky 2010 –2022). V důsledku toho nám velmi narůstá velikost oddílů – v roce 2010 byl medián počtu dětí v oddíle 16, oproti 27 dětem v roce 2022. Ještě více vypovídající může být nárůst počtu oddílů s více než 40 dětskými členy. Takových oddílů jsme v roce 2022 měli 347 (22 %) oproti 58 (4 %) v roce 2010.
Zajímavé a i poměrně překvapivé informace můžeme vyčíst při pohledu na nábory a počty nováčků. Množství nabraných nových mladších členů roste v čase jen velmi pomalu a neodpovídá tempu celkového růstu organizace (8 945 nováčků průměrně v letech 2014–2016 oproti 10 966 v roce 2023). Dobře to ilustruje podíl nováčků na celkovém počtu mladších členů, který už od roku 2005 osciluje mezi 20 a 26 % (letos podíl nováčků činí 21,4 %). Z toho můžeme vyvodit, že za růstem organizace z posledních let není abnormální nábor nových členů, ale vliv má prodlužování délky členství.
Sto tisíc je strašně moc! Nebo není?
Jak to bude s růstem organizace dál? To samozřejmě nikdo nemůže přesně vědět. Napovědět nám ale může pohled na meziroční změnu počtu členů z posledních let. V tomto ohledu byl rekordní rok 2022, kdy nás po covidu přibylo 4513 (6,56 %). Letos už nárůst počtu členů zbrzdil na 2335 (3,18 %). Na obrázku č. 4 jsou tři možné scénáře vývoje organizace na základě přírůstku z posledních pěti let. Nejrychlejší exponenciální scénář počítá s meziročním přírůstkem 4,58 %, což je průměrný procentuální vzestup za posledních pět let. Prostřední lineární scénář počítá s meziročním zvýšením počtu o 3000 členů, což je průměrný nárůst za posledních pět let. Nejpomalejší a možná i nejrealističtější scénář očekává oproti tomu určité zpomalení, což by mohlo dobře modelovat situaci, kdy nebudeme zvládat dostatečně rychle řešit výzvy s růstem spojené. Z těchto predikcí můžeme usuzovat, že to nebude dlouho trvat a Junák – český skaut bude mít sto tisíc členů. V závislosti na vybrané predikci by k tomu mělo dojít někdy mezi lety 2029–2034.
Challenge accepted?
Rostoucí organizace směřující ke sto tisícům členů před nás klade mnoho výzev. Jednou z nich je průběžné a udržitelné navyšování kapacit materiálních (klubovny, základny, tábořiště) i personálních (dostatek vedoucích oddílů i dalších činovníků). Zvětšující se organizace má dopady na nejrůznější aspekty naší činnosti. Asi nejvíc se to v posledních letech vyjevilo na našem vzdělávacím systému, který přestal zvládat odbavovat zájemce o kvalifikace potřebné k vedení oddílů.
V dalších letech je možné, že bude podobných výzev přibývat – například v podobě skautských závodů, které nebude kvůli velkému počtu hlídek možné pořádat ve stejném formátu jako dnes, nebo v podobě funkčnosti současné organizační struktury. Nebývale rostoucí kategorie roverů a rangers dává velikou příležitost k získání vedoucích pro nové oddíly. Velké oddíly totiž mohou začít být neefektivní a hůře plnit své výchovné poslání – jejich průměrná velikost navíc nemůže růst do nekonečna. Dobrá práce s touto věkovou kategorií by tak měla být v následujících letech naší prioritou.
Pojďme se bavit o růstu
Vypadá to, že Junák – český skaut ještě nějakou dobu poroste. Jak dlouho, jak moc, na jak zdravých základech a za jakou cenu záleží na rozhodnutích, která činíme právě dnes. Jak bude vypadat naše organizace nyní rozmýšlíme i v rámci příprav Strategie 2030. Od dubna do srpna probíhají tzv. strategické besedy, z nichž vyplynou nová strategická témata. Besedy jsou zároveň předsněmovní diskuzí před Valným sněmem, který nás čeká příští rok.
Z předložených diskuzních témat se růstu nejvíce věnují Aktivní šíření skautingu (zda a případně za jakých podmínek se máme snažit o aktivní šíření skautingu do míst a skupin společnosti, kam sám od sebe hůře proniká) a Udržitelný růst (Co růst znamená pro naše oddíly? Co pro celou organizaci? Co musíme změnit, aby se jednalo o udržitelný růst? Jak má být skautský oddíl správně velký?). Dotýkají se ho ale i některá další témata. Jak má v rychle rostoucí organizaci třeba vypadat Vzdělávání činovníků, aby zvládlo všechny potřeby a očekávání, která od něho máme? Jak i přes růst nerezignovat na Kvalitu výchovy? Jak dostatečně rychle zvládat shánět nová Tábořiště, klubovny a základny a pečovat o ty stávající? To všechno jsou otázky, které si v rámci strategických besed můžeme a máme klást.
I když to tak na první pohled nemusí vypadat, růst organizace se dotýká každého oddílu a střediska. Není proto žádoucí ho promýšlet a diskutovat (nejen při strategických besedách) pouze optikou celé organizace, ale je velmi cenné si klást a hledat odpovědi na otázky, které se vás přímo dotýkají. Co jsou největší překážky růstu počtu členů vašeho střediska? Vašeho oddílu? Máte dostatek kvalifikovaných vedoucích? Máte dostatečnou kapacitu klubovny? Pakliže máte oddíly na hranicích kapacity, přemýšleli jste nad jejich dělením? Proč jste zatím k dělení nepřistoupili? Není velikost oddílu překážkou při jeho přebírání nástupci? Neodrazuje to potenciální budoucí vedoucí? Chcete, aby počet členů vašeho oddílu a střediska rostl? Napadá vás nějaká konkrétní obec z vašeho okolí, kde by podle vás byly vhodné podmínky pro založení oddílu?
