Mám v zásobě spoustu námětů pro vedoucí, na co by se mohli zaměřit a co zlepšit. Když k nám do oddílu přijdou nová vlčata, vedoucí by s nimi měli už od začátku pracovat, aby si zvykla, jak to ve smečce chodí. Kdybych byl jejich rádce, plnil bych s nimi Nováčka, aby mohla co nejdříve slibovat. Nejlépe na prvním vlčáckém táboře, protože slibovat před ostatními je nepopsatelně skvělý. S nováčky bych nejprve dělal jednoduché věci. Až se zlepší, mohli by hrát složitější hry. Ale ať nejsou moc dlouhé, stačí když trvají maximálně 10 minut. Také bych nováčkům chystal hry, díky kterým by něco zjistili o skautu, jeho historii a nebo o oddíle.
Na výpravách se mi vždycky líbí. Akorát mě nebaví, když jdeme jen tak do lesa a nic se neděje. Já bych nejraději pořád něco hrál. Sám mám vymyšlenou spoustu her, které bych mohl vedoucím poradit. Ale rozhodně nestačí hrát pořád vybíjenou, to mě nebaví. Navrhuji třeba hru s otráveným jablkem, čarodějkou nebo starou bábou. Teď mě napadla skvělá hra na výpravu. Byli bychom mořeplavci, ale bez lodi a museli bychom si ji obstarat. Navštívili bychom stanoviště, kde by seděl dědeček s babičkou a ti by nám zadávali úkoly. Po jejich splnění bychom dostali peníze, které bychom odevzdali do týmové pokladničky. A za ty bychom si mohli koupit plachtu, stěžeň nebo kormidlo. Já mám totiž nejraději hry na dobrodružství.
Velké výhrady k chování vedoucích nemám. Jsou na nás moc hodní. Doporučil bych jim jen, aby byli přísnější na zlobivce. Kdybych byl na místě vedoucího, první bych zlobivce napomenul a vysvětlil mu, aby nezlobil. Kdyby to nepomohlo, dal bych mu trest deset dřepů. Kdyby to zase nepomohlo, dal bych mu další trest. V případě, že by to bylo pořád blbý, nemá smysl přidávat další tresty, zkusil bych si s ním poradit jinak. Úplně hraniční možností je zavolat rodiče, aby si pro něj přišli. Ale to by se mi moc nechtělo. Kdybych já dostal za trest dělat dřepy, třeba za zapomínání, to je můj nejčastější prohřešek, přestal bych určitě zapomínat. Já totiž dřepy nemám vůbec rád, a proto by to zabralo.
Mám také rady k táboru. Ten poslední se mi moc líbil. Byl bych rád, kdyby nám vedoucí postavili několik hrází za sebou, abychom měli dost vody na koupání. Dále bych jim doporučil podávat dopolední svačinu maximálně hodinu před obědem, aby všichni pořádně jedli. Trochu mě trápí nástupy. Někdy mám málo času se nachystat. A když někdo zaspí nebo se zpozdí s jídlem, už nestíhá. Ještě bych měl návrh na trávení odpoledního klidu. Ne všichni si umí v klidu číst nebo ležet. Zřídil bych proto odpočinkové zóny – třeba v týpí, hangáru nebo u mola. Tam by byly různé hry a další zábava. A nikdo by se nenudil.
Ptala se a s formulací pomohla Emča.
