Jsme sice malý nový vesnický oddíl, ale naším cílem je dělat věci jinak a lépe. V našem oddílu máme asi dvanáct dětí, nesnažíme se o velkou členskou základnu, zaměřujeme se především na kvalitu a smysluplnost programu.
Na rozdíl od klasického „sezení“ v tábořišti jsme chtěli změnu a dobrodružství. Myšlenku putovního tábora jsem přednesla naší oddílové radě, která však namítla: „To nejde, to děti neujdou! Neunesou batohy ani do auta! To je příliš náročné!“ Nesouhlas rady byl oprávněný, těžké batohy by dětem způsobily zbytečné zatížení. My však mohli putování přizpůsobit. Denně bychom ušli jen tolik, kolik by děti zvládly, zbytek cesty bychom se přepravili např. vlakem. Batohy bychom naložili do auta a děti by sebou nesly jen to nejnutnější. Nakonec jsme se usnesli, že příprava netradičního tábora bude výbornou a kolektivní prací.
Plánování trasy
Rozhodli jsme se pro putování podél řeky Moravy. Načrtli jsme cestu z Kralického Sněžníku do Olomouce. Největší výhodou putování od pramene bylo pozorování jednak samotné bystřiny, která každý den sílila, až se z ní stala veliká a krásná řeka, ale také proměny krajiny, která je s ní spojená. Nahoře začínáte putování v borovicové kleči a borůvčí a končíte v lužních lesích doširoka rozlité řeky, která meandruje mezi poli. Najednou máte možnost si všechny své dosavadní teoretické znalosti dát do souvislostí a vytvořit si skutečný vztah k přírodě a řece.
Při plánování jsme trasu rozdělili na úseky, které je možno zvládnout za jeden den. Předem jsme tedy navrhli místa vhodná k provizornímu táboření a domlouvali turistické základny. Tyto základny sice odporují myšlence souznění s přírodou, ale bylo nutné jich využít pro zajištění koupání teplou vodou, zvláště pro naše dospívající dívky. Spaní v přírodě jsme si ale užili také dost, samozřejmě na místech k tomu určených, nebo alespoň tolerovaných. Například v CHKO Litovelské Pomoraví jsme využili vodáckého tábořiště nebo jsme spali u zříceniny Raškovského hradu, kde není nocování žádnou neobvyklou situací. Dalším problémem bylo zajištění pitné vody. Doprovodné vozidlo vezlo zásobu pitné vody na dva dny. Vodu jsme doplňovali na základnách nebo ze studánek a léčivých pramenů, kterých je v nedotčených jesenických horách dostatek.
Táborový program
Většinu času na táboře jsme trávili pěším putováním a běžnými činnostmi, jako je třeba vaření na ohni. Vedoucí si ve dvojicích přesto nachystali výzvy a menší hry pro zlepšení nálady a zabavení se na dlouhé cestě.
Výhodou takového programu byla hlavně flexibilita. Takto jsme například pro nepřízeň počasí a celkovou vyčerpanost všech zúčastněných využili autobusové dopravy a přesunuli se na domluvenou základnu, kde jsme se věnovali duchovnímu programu, namísto sportovnímu.
Motivem našeho tábora se stalo žití dle skautských zákonů, a protože se každý zaměřuje na něco jiného, byla náplň tábora různorodá. K jednotlivým zákonům jsme vytvořili výzvy, jejichž splnění symbolizovala nálepka v podobě kapky vody. Naší nosnou myšlenkou bylo, že ne vždy můžeme dokonale naplňovat všechny zákony. Měli bychom se však pokusit podle nich žít co nejlépe, a tuto snahu symbolizovaly právě kapky. Jedna kapka se možná zdá nicotná, ale když se jich spojí více, mohou dokázat velké věci. A tak jsme na vrcholu Kralického Sněžníku psali přátelský dopis pro člověka dobré vůle, obcházeli Hanušovice s jehlou na výměnu a dostali stovku jako kapesné, se kterým jsme měli hospodárně vyžít celý den.
Jak jsem již zmiňovala, hlavní náplní dne každého z nás byla starost o každodenní věci jako stavba stanu, vaření oběda a zajištění vlastní hygieny (praní, koupání, uklízení kufru). Každý jsme tedy měli stejné starosti, které vedly k utužení vztahů mezi dospělými a dětmi. Najednou nebyl vedoucí člověk, který vše zajišťuje, a dítě jen ten, kdo si hraje, místo toho jsme byli jeden tým.
Do takového náročného programu je potřeba přidat i nějaké zpestření. Těžko říci, jestli naše nadšení sdíleli i diváci kina v Šumperku, vedle kterých jsme seděli, a vodáci na trase Postřelmov – Moravičany, vedle kterých jsme se plavili na raftech. Tato změna činnosti byla velmi důležitá pro uvolnění napětí a relaxaci, proto jsme ji zařadili asi na každý třetí den tábora, který bývá označován jako kritický.
Výhody putovního tábora
- hlubší poznání přírody v souvislostech
- každý den poznávání nových míst
- dostatek pohybu
- rozvíjení samostatnosti a praktických dovedností
Nevýhody putovního tábora
- náročné na čas i fyzičku
- náročné na logistiku
- omezené možnosti pro nástupy a některé rituály
- nemožnost cestovat ve velkých skupinách (optimálně do 20 osob)
Na co určitě nezapomenout aneb závěrečné shrnutí
- nastudovat cestu a vybrat nocoviště (kemp, chata, louka)
- dostatek vedoucích (v našem případě 8 dospělých 9 dětí)
- záložní plán (např. z důvodu špatného počasí) a vyhledané spoje
- vozidlo na přepravu zavazadel a materiálu
- kvalitní a chutné jídlo (větší výdej energie)
- zážitkově-odpočinkový program (kino, bazén, …)
- předem zjistit fyzickou zdatnost členů, a případně se zaměřit na její zlepšení (v našem případě 10–12 km/den)
