Nehodili by se vám náhodou šestníci?

Šestník není rádce

V příručce Družinový systém se dočteme: „Rádce by měl být přirozenou autoritou party, šéfem, kterého ostatní uznávají a respektují. Zároveň má ale zosobňovat čestnost, obětavost a skautské ideály, které si ostatní osvojí i díky síle jeho vlivu.“

Vedoucí světlušek a vlčat si mohou v klidu oddechnout, protože tohle všechno šestnice ani šestník (dále jen dohromady jako „šestník“) splňovat nemusí. Může – to když máme v oddíle výjimečné desetileté dítě, které je přirozeným lídrem. Nemáte-li takového jedince v oddíle, není to žádná tragédie a není potřeba do této pozice někoho tlačit. Jste-li vlče nebo světluška, je vaší přirozenou potřebou si hrát, zažívat dobrodružství, žít příběhy. Na schůzku jdete, protože se nemůžete dočkat, co skvělého si pro vás tentokrát vedoucí připravili. Chceš jako starší průvodce nakládat na rozpustilou dětskou mysl břímě starosti o ostatní, břímě vymýšlení a přípravy programu na schůzky? Odpovím za tebe – nechceš. Naším vrcholným výchovným cílem v oblasti týmových kompetencí světlušky a vlčete budiž umožnit jim vyzkoušet si co nejvíc rolí v kolektivu (jednou můžu být vedoucí stavby přístřešku, jindy zase chodit do potoka pro kameny nebo svazovat větvičky kořínky) a umožnit jim zažít radost z přirozeně fungujícího dětského kolektivu. Budování dětských autorit a pevných hierarchií nechme na skautský věk.

Přes to všechno bychom neměli na práci s šestníky rezignovat. Je důležité, aby si na ně smečka a roj zvykly a aby se děti učily, byť skrze drobné úkoly, přebírat kousek odpovědnosti za společný výsledek a společný prožitek. Úkolem vedoucího je citlivě vybírat, které úkoly by dětem měl svěřit a kterými je už nepatřičně přetíží.

Jak správně vybrat / zvolit?

Ale začněme od začátku. Kdo je vlastně vhodným šestníkem? Je to ten nejstarší, nejzkušenější, nejtolerantnější, nejdéle sloužící nebo snad nejvyšší a nejsilnější? Bylo by fajn, kdyby náš šestník byl tím členem dětského kolektivu, za kým ostatní sami od sebe běží s prosbou o radu a pomoc. Zkus se na chvíli vžít do role sedmiletého nováčka, který pochopil, že se má obracet na šestníka, není-li nablízku dospělý vedoucí. Chceš, aby tě tvůj šestník s křikem odbyl, že už jsi měl mít dávno sbalený batůžek a kvůli tobě bude druhá šestka zase rychlejší? Hledejme proto takové šestníky, ke kterým bychom jako nováčci sami cítili důvěru.

Jak se někdo stane šestníkem? Mám ho vybrat sám jako vedoucí? Mají si ho děti sami zvolit? Odpověď nalezneme nejlépe někde uprostřed. Velkým zážitkem může být, když si smečka či roj samy zvolí své šestníky. Buď hravý a kreativní – spoj volbu s prožitkem, rituálem (nabízí se třeba Poradní skála nebo Velké svícení). Zajímavou proměnnou může být i délka „funkčního období“. Můžete si jej zvolit na předem určený časový úsek (například rok, od tábora do tábora, od Poradní skály do Poradní skály), nebo jej nechat do té doby, než šestník odejde do skautského oddílu. Pokud si jej volíte na určitou dobu, dejte pozor, abyste při výměně negativně neovlivnili sebedůvěru toho odstupujícího nebo nepoškodili vztahy mezi dětmi.

Je ale jasné, že každý šestníkem být nemůže. Jak té demokracii pomoct? Můžeš vyhlásit, že na tuto pozici je třeba kandidovat. Předem si o nové roli s vhodným kandidátem promluv o samotě. Jistě, skvělého šestníka můžeš také sám určit od stolu, ale proč svou smečku připravit o skvělou výchovnou příležitost, když se tak okatě nabízí?

Jaké kompetence šestníkovi svěřit?

Šestník může být vítaným pomocníkem vedoucího přímo „v terénu“. Může pomoci s organizací hry – označí hrací plochu, vysvětlí pravidla nebo uklidní rozjívený kolektiv. Může plnit úlohu spojky – vyřídí ostatním tajný vzkaz od vedoucího. Je například také tím, kdo se stará o vlajku své šestky, o nástěnku.

Svěříte-li šestníkovi úkol, nezapomeňte mu poskytnout přiměřenou zpětnou vazbu, zejména pochvalu, když se mu něco povede.

Když si uvádíme příklady dobré praxe, řekněme si také, jaké kompetence šestníkovi nesvěřovat.

nemá přiznané právo trestat ostatní děti
nemá stanovenou odpovědnost za „neúspěchy“ své šestky
nemá připravovat program pro svou šestku
nestavíme ho do pozice obecné autority pro ostatní děti

Vždy bychom měli mít na mysli, že šestník je především jedno z dětí, pro které my dospělí připravujeme program. Proto bychom jej neměli zatěžovat dlouhodobými a průběžnými úkoly a okrádat jej o dětskou bezstarostnost.