V prvé řadě jezte, hýbejte se a spěte…
Také už jste slyšeli tolik protichůdných pouček o zdraví, pohybu či stravování, že jste vůči nim přirozeně nedůvěřiví? Také už jste někdy navštívili příslušné oddělení v knihkupectví a málem se rozplakali při pohledu na ty nekonečné řady zaručených návodů na štěstí a dalších evidentních braků?
O fungování našich myslí a těl toho jako lidstvo víme stále příliš málo na to, abychom se mohli jen tak spokojit s kteroukoliv z populárních teorií. Neznamená to však, že bychom nevěděli nic. Desítky let výzkumů přece jenom přinesly celou řadu důležitých zjištění o tom, co lidskému zdraví zpravidla škodí, či prospívá. Nemohl by je někdo uspořádat do příručky?
Tom Rath se o to pokusil v knize Jezte, hýbejte se, spěte. Jak již název napovídá, spíš než velká překvapení či svérázné diety přináší tato kniha střídmé, místy až banální shrnutí toho, co je pro zdraví důležité. Autor cituje stovky vědeckých studií, na jejichž základě formuluje praktická doporučení pro každodenní život.
Hlavní sdělení je jasné: potřebujeme dostatečně a správně jíst, hýbat se a spát. Vyplatí se spát v chladu, ovoce jíst radši syrové než sušené, každý den jít několikrát ven. Pokud jste to tušili, ale stále se tím neřídíte, třeba vám přijdou vhod tipy, jak dané návyky uvést do života.
… možná se trochu poučte o tělu a mysli…
Chcete-li proniknout hlouběji, nabízí se sáhnout po některé z knih předních světových kapacit v oblasti fungování lidského těla a psychiky.
Tou první je Cirkadiánní kód. Biolog Satchin Panda se zde zabývá naším denním rytmem a ukazuje, jak seřídit naše pomyslné vnitřní hodiny tak, aby se nám dobře a zdravě žilo. Vysvětluje například, proč se neoddávat jídlu od rána do večera a proč jsou pro nás vůbec tak důležité denní návyky.
Nejvýznamnějším ze všech našich denních rytmů je každopádně spánek. Jak přesně funguje? Co s námi dělá? A jak máme nejlépe spát? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky rozkrývá neurovědec Matthew Walker v bestselleru Proč spíme. Také už jste slyšeli, že byste večer neměli koukat do obrazovek a vůbec bílého světla? Pojďte se dozvědět víc a proměnit svůj spánek i celý den.
Chcete-li být ve dne v noci co nejvíc šťastní a v pohodě, pomoct by vám mohl psycholog Martin Seligman se svou knihou Vzkvétání. Průkopník výzkumu radosti a optimismu zde shrnuje vše podstatné, co ví dnešní věda o tom, jak být v životě šťastní.
Snahu o šťastný život bychom si každopádně neměli plést s iluzí, že bude každý den růžový. Své o tom ví lékař Jon Kabat-Zinn, známý popularizátor mindfulness. V knize Život samá pohroma prozkoumává cesty, jak vhodným přístupem k životu čelit stresu, nemocem a bolestem, které nejspíš nutně přijdou.
Bolesti možná přijdou, ovšem kolik a jakých to bude, to je do jisté míry pořád v našich rukou. Jak daleko lze v takovém úsilí zajít, ukazuje genetik David Sinclair v díle s provokativním názvem Konec stárnutí. Neříká, že bychom se snad mohli vyhnout smrti, nicméně nabízí cesty k tomu, jak se udržet v kondici co nejdéle.
Klíčem k porozumění vlastnímu tělu může být nakonec též pochopení vývoje, kterým si tělesné zdraví prošlo u našich předků. Evoluční biolog Daniel Liberman nás v knize Příběh lidského těla bere na výpravu do afrických savan a přibližuje, jaká ponaučení si z nich pro svoji pohodu můžeme vzít dnes.
… třeba se i zkuste malinko hacknout…
Je-li vám vaše tělesná a duševní pohoda opravdu drahá, možná vás zaujme přístup, pro nějž se vžilo označení biohacking. Název zní až podezřele, ovšem není za ním nic jiného než dlouhodobá snaha objevovat, co nejlépe vyhovuje právě vám. Trik biohackingu spočívá v systematickém experimentování, kdy nejen zkoušíte různá doporučení, ale především měříte a vyhodnocujete, jaké vám přinášejí výsledky. Může jít o to, kdy chodíte spát, jaké vám vyhovuje cvičení nebo jak se nejlépe otužovat.
Biohackingem a vůbec hledáním cest k pohodě a zdraví se zabývá portál Codeoflife.cz. Jeho články nelze brát za univerzální návod na štěstí, ale spíše za inspiraci, v níž si každý může najít, co by mohlo vyhovovat právě jemu – třeba v pohybu.
Jedna z autorek portálu, Veronika Jelínková, své zkušenosti shrnula též do knihy Hoř pomalu. Nabádá v ní, jak žít, abychom to nepřepískli, nevyhořeli a nepadli na dno jako ona. Hledáte-li spíše osobitější a poetičtější, stále však poučené počtení, potom vám její odlehčená slova mohou být k péči o sebe milou pozvánkou.
… ale hlavně se opatrujte a nevypusťte duši!
Ať už se budeme snažit sebevíc, každého z nás mohou dostat do kolen určité psychické potíže. Jak se můžeme o své duševní zdraví starat?
Národní ústav duševního zdraví spustil portál Opatruj.se, na němž přibližuje základní stavební kameny, stejně jako nejběžnější onemocnění. Myslíte, že vás trápí úzkosti či deprese? Rovnou se můžete cvičně otestovat a dozvědět se víc.Podobnou osvětu nabízí
Nevypusť duši na webu nevypustdusi.cz. Parta mladých psychologů a dalších expertů založila tuto organizaci, abychom se v Česku nebáli o duševním zdraví víc mluvit. Tak se nebojme, pojďme o sebe trochu víc pečovat a pojďme o tom mluvit i s ostatními kolem nás.
