Sestavila redakce.
Představte si (nebo zavzpomínejte), že sedíte na oddílové radě a marně si lámete hlavu nad tím, kam vyrazit na výpravu. Poslední roky točíte dokola ta stejná místa, a když už vyrazíte někam do neznáma, vyjde to nastejno. Monotónní kulturní krajina vypadá všude stejně a nenabízí jiné možnosti než kráčet bezcílně po vyšlapaných, štěrkových nebo dokonce betonem zalitých turistických trasách a jednou za čas se zastavit, abyste si zahráli hru na přilehlé louce nebo uprostřed uměle vysazeného smrkového lesa, který spíš než přírodní krajinu připomíná svou prázdnotou skladovací halu.
Jde to i jinak. Může vás to sice stát nějaký čas ve vlaku navíc nebo část komfortu, na který jste zvyklí v oblíbené základně kousek za městem, ale výsledek stojí za to. Krajina našich výprav nemusí být jen mlčícím, pasivním prostředím, které v náplni našich výprav nehraje vůbec žádnou roli. Může být naopak programem a smyslem výpravy samotným – nebo jeho významnou součástí. Následující výčetrozhodně není vyčerpávající nabídkou míst, kam se vydat za vzácným setkáním s lesem, který pulzuje životem. Je spíše pobídkou ke změně přemýšlení o místech, na která se vydáváme.
Plzeňský kraj
Jaké přírodní poklady skrývá rozsáhlý národní park Šumava a kam přesně se za nimi vydat? Šumava je jedním z mála míst v Česku, kde rostou smrkové lesy přirozeně a nejsou výsledkem umělé výsadby. Díky tomu, že část šumavského parku patří do tzv. bezzásahových zón, lze v něm pozorovat divokou přírodu žijící si vlastním životem bez zásahů člověka. K tomu patří schopnost lesního ekosystému se přirozeně obnovovat – např. po kůrovcové kalamitě v roce 2010. Pokud se chcete bezcílně toulat divočinou, doporučujeme kaňon řeky Křemelná, který je bez turistického značení a může být místem setkání s rysem, vydrami nebo řadou vzácných ptáků. Černohorský močál pro změnu nabízí pohled na až deset tisíc let stará rašeliniště.
Za pozornost stojí také Český les ležící na hranicích s Německem. Mladá CHKO vyhlášená v roce 2015 se táhne v délce 80 km a nabízí lesnatou krajinu plnou pastvin a luk. Čerchovské hvozdy na vrcholu Českého lesa zvou k procházce přirozenou cestou žíjícím a mnohogeneračním lesem nabízejícím úkryt pro řadu vzácných rostlin a živočichů.
Jihočeský kraj
Jihočeská část Šumavy stojí za pozornost především díky pramenu řeky Vltavy. Stezka k němu vedoucí je společně s Trojmezenským pralesem (největším a nejlépe dochovaným horským smrkovým lesem ve střední Evropě) nejvhodnějším místem k pozorování přirozené obnovy lesa, ve kterém se nad mladými smrky stále tyčí řada uhynulých kmenů.
Žofínský prales je společně s nepřístupným pralesem Hojná voda v Novohradských horách na hranicích s Rakouskem nejstarším chráněným územím v Česku a nabízí pohled na řadu prastarých jedlí, buků, smrků i javorů.
Praha
Krása Prahy nespočívá jen v jejích sto věžích, ale stejně tak v překvapivě pestré přírodě, která ji obklopuje. Pokud jste z Prahy či okolí, navštivte při svých jednodenních toulkách Radostínské údolí – domov mloka skvrnitého či výra velkého. Překvapivě divokou přírodu nabízí také Divoká Šárka – přímo na kraji Prahy se v údolí Šáreckého potoka můžete ztratit ve skalnatých svazích plných tajemných zákoutí, které střídají stepi a zbytky lužního lesa. Podobně romantickou procházku nabízí Draháňské údolí nebo Kunratický les.
Moravskoslezský kraj
Východní část Jeseníků nabízí pár jedinečných a velmi různorodých cílů oddílových výprav. Bezlesá skalnatá Velká kotlina – pozůstatek z poslední doby ledové – kterou lemuje naučná stezka (jinak je do kotliny vstup přísně zakázán), je tou světlejší stránkou současných Jeseníků. Tu o něco chmurnější, která však neméně stojí za vidění, představují lesní pozemky v okolí Města Albrechtice. Jde o jednu z kůrovcovou kalamitou nejhůře postižených oblastí v Česku za poslední roky. Část krajiny, ve které ještě nedávno bujel divoký horský les, tak nyní připomíná měsíční krajinu. O kus dál však díky společnému úsilí přírody a místních lesníků již vyrůstají mladé, věkově i druhově pestré lesy, která snad předznamenávají blízkou budoucnost přírodě blízkého způsobu lesního hospodaření.
Moravskoslezské Beskydy zase zvou k poutím po jejich druhém nejvyšším vrcholu Smrku. Ten sice stojí ve stínu Lysé hory, nicméně za cenu strmého stoupání nabízí jeden z nejkrásnějších beskydských výhledů a na některých místech les ponechaný svému přirozenému vývoji. Opravdový unikát Beskyd se však nachází na jejich východním okraji. Je jím prales Mionší s jedlemi starými čtyři století, půdou porostlou mechem a kapradinami a návštěvníky, mezi které patří rysi, vlci i medvědi. Vstup je sice možný pouze s průvodcem, s tím se však dá domluvit předem (bit.ly/prales-mionsi).
Vysočina
Ve Žďárských vrších se skrývá pozůstatek dávných temných hvozdů. Tím je národní přírodní rezervace Žákova hora. Jde o převážně bukový prales ponechaný přirozenému vývoji od roku 1933. Návštěva pralesa nacházejícího se nedaleko nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů Devět skal se tak nabízí jako zpestření víkendového putování – obzvlášť na jaře, kdy je jeho půda porostlá řadou bylin, v houští se prohání jeleni a v korunách stromů hnízdí řada ptáků, včetně vzácného lejska malého. Jen devět kilometrů od Žákovy hory se nachází další přírodní poklad Žďárských vrchů, který však nabízí zcela odlišnou atmosféru. Při procházkách kolem Radostínského rašeliniště, obrostlého zakrslými pokroucenými stromky a keři, totiž budete mít pocit, jako byste se ocitli někde v pusté tajze Dálného severu.
Středočeský kraj
Na Křivoklátsku se skrývá divočina. Jmenuje se národní přírodní rezervace Týřov, která se z údolí řeky Berounky line podél Úpořského potoka do hlubokého lesního porostu, postranních roklí a skalnatých srázů. Po zemi tu kráčí pestrá řada pavouků a hmyzu, v potoce žijí čolci horští a raci kamenáči, nad nimi poletují ledňáčci a konipasové.
V Českém krase nedaleko Karlštejna leží vrch Doutnáč. Od roku 2004 je ponechán samovolným přírodním procesům a je tak jedinečnou příležitostí sledovat, jak se přímo kolem nás postupně rodí prales.
Olomoucký kraj
Ramena řeky Moravy – národní přírodní rezervace mezi městy Olomouc a Litovel na první pohled nevypadá jako divočina vhodná k úkrytu před civilizací, nabízí však labyrint říčních ramen, ostrůvků, tůní a mokřadů. Kromě ledňáčka, volavky nebo ohroženého čápa černého tu lze mezi mechem a lišejníky potkat i bobra. Na kopec tu jen tak nenarazíte (cenné ekosystémy se však nenacházejí pouze v horách). A pokud vám zbydou síly, můžete přes Litovel pokračovat dále podél řeky Moravy do národní přírodní rezervace Vrapač.
Vojenský újezd Libavá v Oderských vrších je plný hlubokých údolí s horskými potůčky a pokrytý mnoha různými druhy lesních porostů. Vstup do něj je sice omezený (více na vojujezd-libava.cz), jeho nejbližší okolí však nabízí srovnatelný zážitek. Například údolím Pekla obklopeným strmými skalnatými svahy pokrytými suťovými lesy a bučinami lze dojít až k prameni řeky Odry. Největší vzácností Libavé je však jeden z našich největších dravců, orel skalní.
Převážná část Jeseníků, která leží v Olomouckém kraji, nabízí řadu možností k putování divokou přírodou. Zavítejte např. do horských lesů v rezervaci Šerák-Keprník, které jsou tu z velké části už téměř sto dvacet let ponechány přirozenému vývoji, nebo k Vysokému vodopádu na Studeném potoce.
Jihomoravský kraj
Národní park Podyjí zve k putování čtyřicet kilometrů dlouhým kaňonem řeky Dyje. Nabízí dechberoucí výhledy na hustě zalesněnou okolní krajinu plnou skalních stěn a meandrů, ale i prosluněných nivních luk a lesostepí. Díky nenáročnému terénu je vhodným místem pro výpravy i s těmi nejmenšími. Je také domovem pestrého množství rostlin i živočichů. Na výpravě tu můžete objevovat osmnáct druhů orchidejí či pozorovat čápa černého, mloka skvrnitého, čolka velkého nebo kudlanku nábožnou.
Náš nejzachovalejší lužní prales Pohansko na jihu od Břeclavi je ideální ke kratším výletům. Tento ostrůvek divočiny je od konce 19. století ponechán samovolnému vývoji. Ponořte se v něm do kraje staletých dubů, tlejících kmenů, mrtvých říčních ramen a tůní.
Karlovarský kraj
Mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Chebem leží CHKO Slavkovský les. Jeho velkou část tvoří několik rašelinišť, která jsou významným zásobníkem vody pro okolní krajinu, včetně řady minerálních pramenů. V borovicemi a břízami obklopených rašeliništích nachází úkryt řada vzácných rostlin a živočichů, přesto je však celá oblast dobře protkaná turistickými trasami, z nichž doporučujeme naučnou stezku Kladská, která vás dovede k rašeliništi Tajga a je jednou z nejstarších stezek u nás.
Na severozápad od Slavkovského lesa najdete o poznání menší národní přírodní rezervaci Soos. Pod tímto záhadným názvem německého původu, se skrývá opravdu jedinečný ekosystém. Naučná stezka, které přes něj vede, má sice jen 1,2 kilometru, místní měsíční krajinu s bahenními sopkami a minerálními prameny však jinde ve střední Evropě nenajdete.
Královéhradecký kraj
Dominantou Královéhradeckého kraje jsou jednoznačně Krkonoše. Naše nejvyšší pohoří a národní park skrývá bezpočet možných turistických zážitků – od ledovcových jezer přes unikátní mokřady a rozkvetlé horské louky až po skalnaté horské hřebeny. Jmenovitě zveme k návštěvě alespoň několika z nich – ledovcového údolí Obří důl, údolí Labského dolu se svými strmými skalními stěnami a mohutnými vodopády, Úpského rašeliniště připomínajícího arktickou tundru, jednoho z největších Krkoošských ples Mały Staw (za polskými hranicemi) a pozůstatků bukového pralesa Dvorský dvůr. Doporučujeme však u našeho skromného výčtu z pokladů Krkonoš nezůstat a prozkoumávat dál.
Liberecký kraj
Pralesní rezervace Poledník v Jizerských horách je jedním z největších bukových lesů u nás. Jeho tlející dřevo zve k hostině hmyz, roztoče, žížaly, měkkýše nebo stonožky. V korunách stromů zase hnízdí řada vzácných ptáků. Na Poledník se dostanete po turistických trasách a kousek od něj vede jedna z nejkrásnějších naučných stezek Jizerských hor, Viničná cesta. Lehce strašidelnou připomínkou nemilosrdnosti přírody jsou po Jizerských horách rozeseté pomníčky lidí, kteří v nich našli smrt, nebo jí naopak zázračně unikli.
Údolí řeky Jizery láká na relativně nedotčenou krajinu. Její součástí jsou i rozlehlá rašeliniště na Velkých jizerských lukách, zapsaná na seznamu UNESCO. Samotná řeka je díky své průzračně čisté vodě domovem velkého množství ryb, ale i raků. V jejím okolí lze zaslechnout ledňáčky, konipasy i volavky. Procházka malebným říčním údolím tak může být vítaným odpočinkem od okolních horských hřebenů.
Zlínský kraj
Ze zlínské části Beskyd byste rozhodně neměli minout trasu vedoucí po žluté turistické značce z Ostravice – přes pralesovitou rezervaci Mazácký Grúnik a rezervaci Mazák lze dojít až na nejvyšší vrchol Beskyd Lysou horu. Po cestě můžete sledovat mohutné buky a javory, které s přibývající nadmořskou výškou postupně ustupují smrkům ztepilým, a navštívit legendární skautskou mohylu Ivančena, postavenou na památku skautů zahynulých v protinacistickém odboji.
O něco nižší Chřiby zase nabízí třináctikilometrovou Spáčilovu naučnou stezku vedoucí přírodní památkou Budačina a přírodní rezervací Záskalí. Procházka dubohabřinami a bučinami protkanými skalními útvary je ideální pro méně zdatné výletníky. A když budete mít štěstí, můžete zde potkat i jezevce.
Nejvyšší hora Bílých Karpat, Velká Javořina, skrývá různorodou paletu divokých lesních porostů. Mezi javorovými lesy a květnatými bučinami lze narazit na stromy monumentálních rozměrů i na kmeny pokroucené drsnými horskými podmínkami. Exotickým zážitkem může být také setkání s modrým slimákem modranka karpatská či žlutočerným mlokem skvrnitým. U Valašských Klobouk zase zavítejte do lesa Ščúrnica, porostlého stoletými buky a jedlemi. Menší bezzásahová oblast je domovem řady brouků, včetně našeho největšího, roháče.
Ústecký kraj
Rozlehlá skalní města jako jsou Labské pískovce porostlé hustými lesy skrývají velkolepé výhledy na okolní krajinu. Stejně lákavá jsou však bludiště vytvořená různorodými skalními útvary, kterými se dá bloudit suchou nohou i po vodě. Jedinečný zážitek v Národním parku České Švýcarsko nabízí však i krajina postižená loňským požárem nebývalých rozměrů, na které lze pozorovat nezdolnost přírody. Ze zdánlivě mrtvé krajiny tu opět vzrůstá nový život.
Krušné hory za sebou mají náročnou historii – po Druhé světové válce z nich jako z pohraničního regionu bylo vyhnáno německé obyvatelstvo a během komunistické totality se v jejich podhůří ve velkém těžilo hnědé uhlí. Obojí na této krajině zanechalo znatelné stopy, a to jak v podobě vysídlených vesnic, tak obrovských uhelných dolů a nedalekých tepelných elektráren. A tak kromě výprav po hřebenech melancholicky studených a deštivých Krušných hor stojí za to sestoupit do údolí a seznamovat se s nedávnou historií podepsanou do místní krajiny. Vhodným místem pro to může být okolí zámku Jezeří na Mostecku.
Pardubický kraj
Králický Sněžník, nejvyšší hora stejnojmenného pohoří na hranicích s Polskem, stojí za výstup hned z několika důvodů. Jeho svahy pokrývají smrkové horské pralesy, mezi kterými pramení řeka Morava. Ploché a téměř holé temeno hory nabízí nádherné výhledy po okolní krajině a cestu si lze zpestřit prohlídkou volně přístupných bunkrů. Čemu se naopak doporučujeme vyhnout, je turistická past v podobě rozsáhlého areálu Dolní Morava, kterému dominuje nejvyšší visutý most na světě. Jakkoliv senzačně to může znít, zážitek z pobytu v nádherné horské přírodě značně oslabí záplavy turistů a jeden z nejnásilnějších zásahů do české krajiny v posledních letech, jehož primárním účelem je zisk.
Přejeme spoustu krásných putování českými lesy a pralesy, které jsou plné života, a ne jen dřeva určeného k těžbě. Snad vás tato malá ochutnávka povede k objevování dalších skrytých krás naší divočiny.
Další Inspirace
Česká divočina ceskadivocina.hnutiduha.cz
Kudy z nudy kudyznudy.cz
Toulej se toulejse.cz
