Na letní části čekatelského lesního kurzu Trinity jsme měli program o přípravě jídelníčku. A narazili jsme při něm na zajímavé téma, na které se velmi lišily pohledy – jak se dívat na jídlo na táboře?
Jeden pohled byl, že jídlo je prostě něco, o co je potřeba se postarat. Možná formou služby, možná dokonce formou kuchařů – někoho, kdo v kuchyni celý den vaří a stará se o nákupy a vše ostatní. V obou případech je však hlavním záměrem „mít jídlo hotové, hlavně aby účastníci měli čas na program“. Protože přece právě programy – hry a aktivity připravené vedoucími – jsou to, proč kluci a holky na tábor přijeli a co je rozvíjí.
Druhý pohled – a pohled, který sdílím i já – byl, že právě příprava jídla a obecněji postarání se o přežití v přírodě je naopak jedna z důležitých částí tábora. Osobně jsem přesvědčen, že je dokonce přínosnější a snad i zábavnější, než programy a hry, které jako vedoucí dokážeme připravit.
Proč si to myslím? Při vaření na táboře často dostávají mladí lidé zodpovědnost za věci, které normálně nemohou dělat – protože je k tomu nikdo nepustí. Bylo pro mě velmi naplňující vidět sedmiletá vlčata, s jakým zápalem krájí rajčata do salátu. Protože maminka jim nikdy do ruky nůž nedala. Podobně vděčné je pozorovat radost a hrdost družiny skautů, která právě uvařila guláš pro celý tábor.
A samozřejmě, občas se příprava jídla zpozdí. Nebo ne úplně podaří. Ale i to je součást učení. A kluci a holky vědí, že to, že se teď jedné službě trochu nepovedlo jídlo, není žádná tragédie, protože možná se za pár dní něco nepovede jim.
Možná vás napadá otázka, jak zakomponovat službu do programu tábora, aby nerušila právě programy a aktivity. Mohu nabídnout způsob, který jsme používali na táboře my. Jsme malý oddíl, byli jsme na táboře většinou tři posádky (= družiny, jsme vodáci) po 5–6 lidech. A měli jsme tři různé služby – kuchyňskou, ohňovou a vodní, které rotovaly po jednotlivých posádkách. Před obědem byl asi hodinu a půl vyhrazený čas, kdy všichni pracovali podle toho, co měli zrovna za službu.
Vodní služba měla na starost dovoz pitné vody. Vodu jsme brali ze studánky asi tři kilometry po proudu od tábořiště – a bylo potřeba tam jet na kánoích. Tedy vodní služba vezme před obědem dvě kanoe a barely a jede pro vodu.
Ohňová služba se stará o dřevo a to, že kamna v kuchyni fajrují na plný výkon. Před obědem jde část ohňové služby na dřevo – aby bylo na celý den.
A kuchyňská služba vaří. Jídelníček a nákupy jsou koordinovány jedním či dvěma rovery, ti ale nechávají samotné vaření na službu.
Věřím, že právě schopnost postarat se o sebe i o ostatní je něco, k čemu tábor nabízí skvělou příležitost k učení. Neodpírejme tuto příležitost našim členům jen proto, aby měli víc času na program. I služba je program.
