Téma: komentář

#Obrok17

Foto: Štěpán Hašek – Jmelí

Když si na Twitteru, Instagramu nebo na Facebooku vyhledáte hashtag #Obrok17, najdete hlavně dva druhy příspěvků. Ten první jsou tweety a fotky organizátorů Obroku, kteří píšou o tom, že je práce moc baví, hodně jim dává, a s přáteli překonávají nejen překážky spojené s plánováním a realizací velké akce, ale i sami sebe. Druhou skupinou jsou fotky rozesmátých účastníků u fotostěny nebo kdekoliv jinde v areálu Bojiště, lidí, kteří jsou šťastní a užívají si. Otázkou je, jestli tam něco nechybí. Dokonce i při rozhovorech s různými lidmi v týmu vycházelo často najevo, že festival považují za skvělý, přesto by na něj jako účastníci nechtěli jet. A ještě častěji se ozýval názor, že koho Obrok skutečně někam posune a něco naučí, jsou právě organizátoři, případně servis tým, ale nikoli účastníci – ti si jedou Obrok užít.

Můžete samozřejmě namítnout, že od toho tu Obrok je – oddíly tam posílají své skupiny roverů a rangers za odměnu, aby při práci pro oddíl zbyl i nějaký čas a prostor pro ně samotné. Navíc Obrok bývá první dobrá příležitost ukázat mladším, že skauting má i jinou podobu, než tu, kterou znají z táborů a výprav ve svém oddíle. 

Na druhou stranu je však nutné pokládat si otázky ohledně dnešní podoby Obroku. Skutečně chceme, aby Obrok byl „dovolenou“ pro roverské kmeny? Má se Obrok přiblížit masovým hudebním festivalům, na kterých si člověk koupí něco dobrého k jídlu, něco pěkného na sebe a večer si zaskáče na koncertě? A nebo chceme, aby nás a naše rovery Obrok někam posunul, umožnil nám rozvíjet se, překonávat překážky i sebe sama, stejně jako to umožňuje centrálnímu týmu? 

Osobně na tyto otázky nemám jasnou odpověď a myslím, že není lehké ji najít. Přesto má cenu si je pokládat. Díky podobným úvahám loni vznikla akce Korbo, která je alternativou k Obroku a zakládá si na tom, že nemá menší skupinu lidí, kteří si to jedou odpracovat, a větší skupinu, která si jede událost spíš užít a zaplatit. Naopak se oba dva směry více prolínají a účastníci si velkou měrou dělají celou akci sami. Roveři a rangers tak mají šanci si na otázky sami odpovědět a větší možnost si vybrat, kam pojedou. 

O autorech

Vede skautky, dělá Polibek Múzy a studuje Matfyz.