„Každý den alespoň jeden dobrý skutek,“ říká nám náš denní příkaz. Proto se jako skauti snažíme chopit kdekoliv a kdykoliv příležitostí, abychom udělali svět zase o něco lepším. Pořádáme sbírky, sázíme stromy a sbíráme odpadky. Když je někde možnost pomoct, jdeme tam. Zároveň zaměřujeme svou energii i na pěstování vzájemné péče, dobrosrdečnosti a odpovědnosti v našich členkách a členech. Jsme ale schopni vidět o trošku dál? Zamýšlet se nad motivací, která nás k takovým činnostem přivádí, a nad jejími důsledky? Daří se nám reagovat na příčinu problémů, a tím je odstraňovat, nebo jsme mnohdy spíše náplastí na protrženou přehradu? Nepouštíme se do některých akcí ze zvyku a setrvačnosti? Umíme svou činnost dostatečně reflektovat, abychom ověřili, jestli opravdu pomáháme?
Vzpomeňte si na poslední dobročinnou akci, do níž jste se s oddílem nebo střediskem pustili nebo kterou právě připravujete. A pojďte zjistit, zda vaše úsilí pomáhat a měnit svět k lepšímu padá na úrodnou půdu, nebo je možné akci dělat lépe.
HEADS UP je vzdělávací pomůcka, která má pomáhat lidem kriticky nahlédnout na různé charitativní, dobrovolnické a rozvojové projekty, které chtějí reagovat na problémy nespravedlnosti a nerovnosti v místě či ve světě. Vychází z předpokladu, že pokud chceme vytvářet spravedlivý svět, potřebujeme lépe porozumět sociálním a historickým silám, jež nás vzájemně spojují. Tato pomůcka pracuje s určitým vzorcem myšlení a vztahů – HEADS UP, které jsou z hlediska GRV (= globálního rozvojového vzdělávání) problematické.
Sedm oblastí je možné brát jako sedm černých klapek přes naše oči. Ty nám brání porozumět globálnímu světu a naší vlastní roli v něm. Pomocí otázek zaměřených na dané vzorce, je možné se těchto klapek zbavovat.
Podívejte se na tabulku společně a upřímně se zamyslete. Platí pro vaše dobré skutky spíše možnosti a, nebo možnost b?
| HEGEMONIE | |
| Ospravedlnění vlastní kulturní nadřazenosti a dominance nad ostatními národy a kulturami | 1a) Podporuje tato iniciativa představu, že jedna skupina může vymyslet definitivní řešení? — 1b) Vede lidi k zamyšlení nad vlastními limity? |
| ETNOCENTRISMUS | |
| Prezentování jednoho pohledu jako univerzálně platného a použitelného všude | 2a) Implikuje tato iniciativa, že kdo nesouhlasí, je nemorální? — 2b) Uznává tato iniciativa, že existují jiné logické cesty, jak pohlížet na dané téma? |
| AHISTORICISMUS | |
| Opomíjení historických souvislostí a historického podílu na současných jevech | 3a) Představuje tato iniciativa přítomný problém bez odkazu na to, jak se objevil a jak jsme s ním spojeni? — 3b) Nabízí iniciativa komplexní historickou analýzu tématu? |
| DEPOLITIZACE | |
| Přehlížení mocenských nerovností a ideologických základů globálních jevů | 4a) Představuje iniciativa problém a řešení bez vědomí mocenských vztahů a ideologií? — 4b) Uznává tato iniciativa ideologické zakotvení a nabízí analýzu mocenských vztahů? |
| SPASITELSTVÍ | (SEBEPOTVRZOVÁNÍ) |
| Prezentování lidí v tísni jako bezmocných obětí a těch, co pomáhají, jako vyvolených hrdinů | 5a) Vnímá tato iniciativa lidi v nouzi jako bezmocné oběti násilí či neštěstí a pomáhající jako vyvolené schopné vést lidstvo k pokroku a harmonii? — 5b) Uznává tato iniciativa, že touha být lepší, nadřazený ostatním a aspirace na prosazení jednotné představy pokroku a rozvoje byly historicky součástí problému? |
| UNCOMPLICATED | (Jednoduchá řešení) |
| Nabízení jednoduchých řešení na složité problémy, které ale vyžadují systémové změny | 6a) Nabízí tato iniciativa jednoduchou analýzu a odpovědi, které lidi nevyzývají, aby vzali v potaz komplexnost a hlouběji přemýšleli? — 6b) Přináší tato iniciativa komplexní analýzu problému a uznává možnost protichůdných dopadů nabízených řešení? |
| PATERNALISMUS | |
| Přistupování k lidem jako k někomu, kdo má být rád a vděčný za pomoc, a potvrzování vlastní nadřazenosti na základě poskytnutí pomoci: „vím, co je pro tebe dobré“ | 7a) Vnímá tato iniciativa lidi v nouzi jako ty, kterým se nedostává vzdělání, zdrojů, civilizovanosti, kteří by měli být vděční za pomoc? — 7b) Vnímá tato iniciativa lidi v nouzi jako lidi, kteří jsou oprávněni nesouhlasit se svými zachránci a mohou legitimně chtít jiná řešení, než plánovali pomocníci? |
Hegemonie
Příklad: Skautský oddíl se zapojil do sbírky na humanitární pomoc chudým oblastem v Africe (např. Postavme školu v Africe nebo Voda pro Afriku). Věnovali vedoucí tématu nejdříve nějaký program? Seznámili se všichni zapojení do projektu s životními podmínkami a situací v zemi, kam vybrané peníze půjdou? Snažili se zjistit, jak svou situaci vidí místní? A ví jistě, že školní budova je opravdu to, co potřebují?
Etnocentrismus
Příklad: Vedoucí skautského tábora je věřící, proto každou neděli chodí se svými skautkami do kostela na mši. Několik nových členek však křesťanství nepraktikuje a do kostela běžně nechodí. Vymyslí pro ně vedoucí na nedělní rána alternativní duchovní program a dovolí jim zůstat v táboře, nebo musí jít do kostela také, protože to tak chce většina?
Ahistoricismus
Příklad: Roverský kmen pomáhá vypořádat se s kůrovcovou kalamitou v Krkonošském národním parku. Zamysleli se – nebo zjišťovali od místních lesníků a ochranářů – co kalamitu způsobilo a jak je potřeba hospodaření v lese změnit, aby se jí příště podařilo předejít? A jak jejich zásah konkrétně pomůže zasažené lokalitě?
Depolitizace
Příklad: Několik roverů a rangers narazí na internetu na článek o nedůstojných pracovních podmínkách v továrnách na oblečení v Bangladéši. Obsah článku – fotky a výpovědi dělníků – je natolik šokuje, že připraví pro středisko na toto téma přednášku a sběr podpisů do dopisu, který chtějí poslat bangladéšské vládě a požadovat nápravu. Zjistili si však, kdo továrnu vlastní a je tak za podmínky v ní skutečně zodpovědný? Podívali se, kolik mají ve své skříni oblečení s cedulkou „Made in Bangladesh“?
Spasitelství
Příklad: Skupina skautů a skautek se rozhodne uspořádat materiální sbírku pro lidi utíkající před válkou na Ukrajině. Když dávají dohromady seznam zásob, které budou shromažďovat, pokusí se zkontaktovat a poradit se s některou z organizací, jež s lidmi na útěku pracují a jsou s nimi v kontaktu, nebo se spolehnou na vlastní odhad toho, co takoví lidé potřebují (a co je pro ně zbytečný luxus)?
Jednoduchá řešení
Příklad: Na oddílové radě se vedoucí baví o tom, že vnímají ochranu klimatu a životního prostředí jako důležité téma, což chtějí zohlednit ve své činnosti. Jeden z nich navrhne uspořádat veřejný sběr odpadků v nedalekém lese a zřídit v klubovně koše na tříděný odpad – viděl totiž nedávno dokument Ostrov odpadů a vnímá proto všudypřítomné odpadky jako hlavní problém. Nebylo by však lepší si zjistit informace o příčinách změny klimatu (podívat se na internet nebo se zkusit zeptat nějakého odborníka) a odhalit způsoby, jakými lze náš dopad na klima snížit efektivněji?
Paternalismus
Příklad: Družina skautů chce na Štědrý den uvařit jídlo pro lidi bez domova, které vídají v parku kousek od klubovny. Uvaří hovězí guláš, protože bylo maso zrovna v akci a chtěli svým strávníkům dopřát výživné, ale také chutné jídlo. Někteří z nich guláš vděčně přijali, jiní si však stěžovali, že je maso tuhé a nejde jim pokousat, další zase na to, že je guláš moc slaný a oni mají špatné ledviny. Jak skauti zareagují? Urazí se, že jsou lidé bez domova nevděční a pomoci si neváží, nebo se příště zamyslí nad tím, jak uvařit lépe stravitelné jídlo?
Další podněty k zamyšlení nad dobročinnými akcemi se dají najít ve Skautském dobrém skutku. Řeší se zde míra zapojení našich členů do projektu, tedy to, že by měli vědět, co dělají a proč – a nejlépe se podílet na dané činnosti od samého začátku. Neměli by sloužit jako pouhá dekorace již vymyšleného projektu. Zároveň je potřeba jim vysvětlovat, čeho vlastně chceme docílit a proč. Naplánovat projekt tak, aby dával smysl nám, našim členům i těm, kterým pomáháme.
Jsme přesvědčení, že nás skautské hodnoty přirozeně vedou k pomoci druhým. Také mám ale za to, že je dobré se jednou za čas zastavit a zamyslet se nad tím, jestli nabízená pomoc opravdu někomu pomáhá. Protože pokud ne, není nic jednoduššího, než si říct: „Nevadí, zkusíme to jinak.“
