V roce 1993 založil František Tichý s několika přáteli pražské Gymnázium Přírodní škola, jehož koncept je ovlivněn mimo jiné skautským hnutím. Prostřednictvím své knihy Výchova jako dobrodružství sdílí autor hodnoty, na kterých škola stojí. Chce nám vyprávět příběh a nabídnout zkušenosti ze své pětadvacetileté praxe.
Vezme nás na exkurz do historie revolučních pedagogů, mezi kterými najdeme jména jako Janusz Korczak, Anton Makarenko a Jan Bosco, a také nás seznamuje s mezníky na své cestě k dobrodružství jménem výchova.
Koncept Přírodní školy se může zdát spíše jako vyprávění o životě skautského oddílu, proto může být kniha nápomocná skautským vůdcům při oprašování někdy trochu zapomenutých pokladů výchovy.
Studenti za školní rok stráví 6–8 týdnů mimo Prahu. Zapojují se do správy školy a podílí se na tvorbě svého vzdělávacího plánu. Dočteme se o aplikaci umění „být spolu“. Autor uvádí zcela konkrétní příklady, jak dát studentům zažít, že mohou být užiteční pro společnost. Líčení užívaných metod protkává svědectvím žáků, kteří školu navštěvují nebo ji absolvovali.
Kniha vás dovede k zamyšlení. Nezapomněli jsme na to, že máme zejména pomáhat dětem stát se plnohodnotnými bytostmi, objevit a rozvinout, v čem je jejich talent, najít odvahu, přátelství, každodenní naplnění, dát jim zažít vlastní hodnotu tady a teď? Opravdu nezapomněli?
„Protože nakonec není vše systém, ani konkrétní vzdělávací metoda, ale opravdovost, praktická láska k dětem i k výchovné práci, otevřenost, vytrvalost a odvaha.“ (František Tichý)
