Téma: zahraničí

Skauting v Ománu

Omán se rozkládá na jižním cípu Arabského poloostrova a z velké části jej pokrývá poušť. Jak se v takových podmínkách skautuje, jsme si povídaly s Ruwaidou Almahdouri
Foto: Ruwaida Almahdouri

Rozhovor s Ruwaidou vedla Laduš.

Jsi vedoucí skautského oddílu. Jak se jmenuje a kolik vás v něm je?

Jsme dívčí oddíl Zainab Alasadiya (název se odkazuje na jméno muslimské ženy, která byla statečná a ve své době zachránila mnoho lidí a také islám) z Muskatu, hlavního města Ománu. Je nás celkem 33 (32 členek a 1 vedoucí). Jsme jen děvčata, což je u nás pravidlem. Stejně tak se dělí i děti ve školách, které jsou od deseti let striktně rozděleny na chlapce a dívky. 

U rodičů našich členek tedy vidím velkou potřebu otevřené mysli, aby překonali kulturní stereotypy, a holkám dovolili se účastnit volnočasových aktivit. 

Pořádáte akce pro veřejnost nebo veřejnou službu? Na jakou událost nejraději vzpomínáš a proč?

Ano, obvykle pořádáme akce související se službami pro ženy. Poslední byla opravdu úžasná. Po nedávném cyklonu, který zasáhl Omán, jsme pomáhaly všem lidem v okolí, kterým jsme pomoci zvládly. Takže jsme s nimi uklízely jejich domy, distribuovaly důležité věci životní potřeby, jako vodu, oblečení, léky, jídlo nebo hračky pro děti, a trávily s nimi náš čas. 

To byla pro nás v Ománu cenná lekce – že vše stojí a padá se schopností lidí se sjednotit a táhnout za jeden provaz. Všichni jsme jedna velká rodina. Postižení obyvatelé regionu Albatinah tak získali nové skautské bratry a sestry z celé země, kteří jim přišli na pomoc, a odnesli si tuto cennou vědomost. 

Seděly jsme například s rodinou, která ztratila jednoho člena, a snažily jsme se jim pomoci překonat tu hroznou noc, kterou zažili. To pro mne bylo obzvláště těžké, ale také přínosné. 

Pořádáme i jiné akce, ale ne pravidelně. Nyní kvůli covidu a složitějšímu řízení času spíše nárazově. Akcí, kterou ale mají naše členky obzvláště rády, je úklid pláže. Nejen že jsme venku na vzduchu, ale ještě tím pomáháme svému okolí. A díky tomu můžeme i navštívit nová místa v Ománu za účelem ochrany životního prostředí. Pomáháme s úklidem jak v létě, tak i v zimě, kdy není slunce tolik spalující a lépe se nám pracuje. 

Jaké máš zkušenosti s vedením skautského oddílu? Myslíš si, že děláš něco jinak než ostatní?

Já jako vedoucí se neustále každý den učím od své skupiny a od všech ostatních skautů, že život je velmi snadný, avšak je potřeba šířit do světa lásku a mír. V tom mě velmi podporují mí rodiče. Jsou totiž názoru, že spolupráce v týmech a aktivity s dalšími lidmi budují naši osobnost a jsou obecně prospěšné.

Naučila jsem se díky tomu, jak být zodpovědná za své vlastní jednání a jak se můžeme zlepšit tím, že budeme následovat další úžasné příklady osob, které tu byly před námi. Můžeme například milovat každého takovým způsobem, abychom byli hrdí na to, že jsme skauti.

Co pro tebe osobně znamená „skauting“?

Skauting je pro mě jednota rukou, srdce a mozku. Všichni bychom měli pracovat jako tým, protože jsme všichni kopiemi lásky a míru.

O autorech

Působí ve vedení 3. dívčího oddílu skautek Strážkyn