Eva Dreyfus & Tomáš Pflanzer
Ano
To, že pořádání světového skautského jamboree v Česku přinese vyšší prestiž jak Junáku, tak i celému Česku, je známé. Ty nejdůležitější přínosy, které nejsou na první pohled vidět, budou především na základních skautských úrovních.
Tým složený z členů Junáka a profesionálů z jednotlivých oborů pomůže zajistit tuto akci tak, aby z ČR vytvořil domov pro 50 000 skautů z 200 zemí světa. Skauti získají to nejdůležitější – zkušenosti, ke kterým se jinak málokdo dostane. Jamboree nabídne příležitosti v širokém spektru pozic, které od počátku plánování až po jeho realizaci pomůžou mnohým k práci na projektech nejen s obrovským přesahem, ale také na mezinárodní velikosti.
Víme, že pro nás je nejdůležitější práce s dětmi a získávání zkušeností v oddílech, na jamboree dojde k jejich výměně a zisku zcela nových – a to nejen znalostí, ale i přátelství. Skauti by měli vidět i za obzor, a tato mezinárodní událost pomůže naše obzory rozšířit. Právě světovost přitáhne i nové sponzory, od kterých můžeme i po akci získávat zdroje na nové či modernizované klubovny, tábořiště a základny, které potřebujeme. Všichni si také jistě uvědomujeme, jak je to s novými vedoucími. Jamboree bude tou událostí, která nám pomůže k nárůstu právě těchto chybějících lidí. A co skautská rezervace, o které již dlouho sníme? Toto jsou všechny ty „drobnosti“, které sice nejsou na první pohled vidět, avšak skautům je tento, zatím jen Svojsíkův, sen dokáže přinést.
Celé jamboree je samozřejmě velkým a nákladným podnikem, který nebude možné realizovat bez široké podpory. Právě díky tomu by se apolitický Junák mohl stát právě tím, kdo v dnešní rozpolcené a polarizované době pomůže spojit osoby napříč politickým spektrem a sjednotit zbytek společnosti nad jedním společným snem. A to nejdůležitější – jamboree pomůže více sjednotit i Junáka. To, co tady píšeme, se může zatím zdát stále jen jako slib či moc velký sen, ale všichni okolo projektu Svojsíkův sen usilovně pracují na tom, aby právě tyto hodnoty a velké přínosy pro každého člena byly zanesené v základní myšlence světového jamboree v České republice.
Jeden skaut kdysi řekl, že všechny naše sny se mohou splnit, pokud máme odvahu je prosadit. Tím skautem byl Walt Disney. Pojďme tedy, bratři a sestry, najít odvahu a společně v Česku udělat světové skautské jamboree!
Jaroslav Petřík – Australan
Vedl oddíl v Bludově, nyní vede vlčata v Mnichovicích a zastupuje vůdce Jesenické lesní školy.
Ne
Souhlasím s argumenty, které uvedla Výkonná rada: Uspořádat tak velkou akci zatím neumíme a teď není vhodná doba se to učit, neboť máme důležitější věci na práci. Světové skautské jamboree (WSJ) si žádá mnohonásobně větší rozpočet, než jaký je Junák zvyklý řídit, a mnohem více dobrovolníků, než ty největší akce, jaké jsme dosud pořádali. Přípravy by zabraly mnoho let a WSJ by vysálo spoustu peněz a energie. Peněz, které jsou potřeba pro stavbu nových kluboven. Energie, kterou potřebujeme u oddílů a středisek.
Junáku se daří a roste, na mnoha místech však spíš přerůstá. Spousta holek a kluků by chtěla skautovat, místo toho čekají v pořadnících. Klubovny i tábořiště jsou nacpané k prasknutí. Nedávná diskuze na Skautfóru, jak oddíly vybírají, kdo pojede na tábor, mě velmi zarmoutila. Zvládnout náš vlastní růst je pro Junák tou největší a nejdůležitější výzvou na následující desetiletí. A nejde jen o zvyšování počtu členů, ale také kvality naší práce. Vzdělávací kurzy jsou letos plné a zůstává dlouhý převis náhradníků. Někteří čekají na místo na vůdcovském lesním kurzu i několik let. Pořadatelství WSJ by zamklo směřování Junáka a znemožnilo tak rozvoj v klíčových oblastech, ve kterých se rozvíjet potřebujeme.
V celé diskuzi mě však mrzí, jak obě strany komunikují. VRJ se správně ptá: Proč bychom to měli dělat? Ale pomíjí jasnou odpověď: Protože je to naše nepsaná povinnost coby člena WOSM a aktivního účastníka jiných jamboree. Podobně jako by bez pořadatelského závazku středisek nebyl Svojsíkův závod, tak bez přispění národních skautských organizací nebude ani jamboree. VRJ skvěle vysvětluje, proč bychom neměli pořádat WSJ v roce 2031, ale neříká, co se musí stát, abychom WSJ mohli pořádat později. Tým Svojsíkova snu zase nedostatečně zareagoval na změněnou situaci, kdy se jediným kandidátem na pořadatelství jamboree 2027 stalo Polsko. Je nepravděpodobné, že by následující jamboree mohla pořádat hned sousední země, přičemž samotná kandidatura je investice v řádu desítek milionů korun. Bylo by konstruktivnější, kdyby Svojsíkův sen přiznal: „2031 to nevyhrajeme, ale pojďme to zkusit později.“ A kdyby VRJ namísto paušálního odmítnutí řekla: „2031 je moc brzo, ale pojďme to zkusit později.“ Třeba by pak vznikl prostor pro diskuzi, kdy je to správné „později“.
