Ze Skautského institutu na Staroměstském náměstí v Praze se za posledních několik let stal fenomén oslovující širokou veřejnost. Za poslední školní rok se zde uskutečnilo přes 500 veřejných akcí. Prostorem projde, dle údajů z kavárny, 10 000 návštěvníků za jeden měsíc. Všechna tato čísla by se dala považovat za úspěch, pokud by primární ambicí bylo vytvořit cosi jako veřejné komunitní centrum pod skautským patronátem.

Nicméně já spatřuji úspěch v něčem úplně jiném. Vytvořil se tým mladých lidí, skautů i neskautů, kteří celý ten obrovský provoz zvládají a pro které je tato činnost často první podobnou pracovní zkušeností. Vznikl zcela nový druh prostoru, ve kterém spolupracují desítky organizací a skrze který může veřejnost vnímat skauting a skautské hnutí zde veřejnosti může nabízet svá témata. A to nejpodstatnější nakonec: Je evidentní, že je celý tento koncept dobře přenosný.

Svědčí o tom další Skautské instituty v Olomouci, v Brně, v Plzni, v Českých Budějovicích, v Mostě, v Kolíně, které vznikly v průběhu posledních čtyř let. Letos v zimě se koncept SI dostal i na Slovensko. Mohlo by se zdát, že o podobné šíření intenzivně usilujeme, ale pravda je taková, že na všech těchto místech SI vznikl tak, že jsme byli osloveni místní skupinou skautů a skautek s prosbou o podporu v této činnosti, protože je to pro ně inspirativní forma skautingu přiměřená jejich věku a životnímu stylu.

V určitém momentu nám došlo, že pracujeme s něčím, co je v prostředí skautského hnutí docela nové:

• Po 30 letech svobodného fungování je zde velké množství mladých lidí, kteří prošli skautskou výchovou, ale už se pro ně z různých důvodů uzavřelo období, kdy pracovali u oddílu, necítí se být povoláni k instruktorství na vzdělávacích akcích a nemáme pro ně jinou činovnickou funkci. Přesto chtějí být součástí hnutí.
• Lze vytvářet prostor, ve kterém přestane být důležité vnímání cílových skupin ve smyslu „něco je určeno pouze skautům a něco je pro veřejnost“. Lze najít taková témata, kde se tento rozdíl stírá, a to je žádoucí.
• Je zde jedno velké téma, které je spojující pro celou cílovou skupinu mladých lidí, se kterou pracujeme: dospělost a její hledání.
• Něco jako skautský institut (záměrně píši s malým s) má potenciál být reprodukovatelnou formou skautingu právě pro tuto cílovou skupinu, podobně jako třeba roverský kmen je formou skautingu pro rovery a rangers.

Dá se říci, že jsme se intuitivně dobrali k reakci na něco, o čem se v prostředí humanitních věd už nějakou dobu spekuluje. Někteří humanitní vědci pojmenovávají novou fázi v životě člověka jako „vynořující se dospělost“ a my jsme Skautským institutem na Staromáku tak trochu bezděky vytvořili potenciálně nový instrument skautského hnutí, jak se k této pedagogické výzvě vztáhnout. →

Vynořující se dospělost

Pojem vynořující se dospělost poprvé použil psycholog Jeffrey Jensen Arnett v časopise American Psychologist v roce 2000. Jedná se o psychologický koncept, který reaguje na zjevný fakt, že v ekonomicky vyspělých demokratických zemích dochází k odkládání klíčových životních rozhodnutí do pozdějšího věku. V návaznosti na zlepšování životní úrovně populace dochází v euroamerickém kulturním prostředí k dramatickým společenským změnám, například:

• V demografii: Mění se pojetí rodinného života, dochází k odkládání vstupu do manželství do pozdějšího věku nebo k nárůstu počtu soužití nesezdaných párů. Klesá úhrnná plodnost. Celkově se prodlužuje střední délka života.
• V pojetí kariéry: Díky technologickému pokroku dochází k zásadní proměně pracovního trhu. Hovoří se o tzv. průmyslové revoluci 4.0, která významným způsobem mění pojetí lidské práce a vzdělávání.

V kontextu výše zmíněných skutečností, a v jejich výčtu by bylo možné pokračovat, lze velice pravděpodobně hovořit o tom, že pro část populace vstoupilo do života kvalitativně nové období. To nemá ani na jedné straně ostré věkové hranice a bylo by jej snad možné definovat skrze rozpor mezi tím, že společnost člověka považuje za dospělého, ale on se dospělým plně necítí být.

Dospívající dospělí

Mluvíme o mladých lidech, kterým společnost přisuzuje všechna práva a odpovědnosti dospělých: právo volit, uzavírat sňatky, být zaměstnán. Mluvíme o mladých lidech, kteří se zároveň v jádru necítí být dospělými, plně připravenými s těmito právy samostatně nakládat. Dospělost tu lze tedy vnímat nikoliv jenom jako souhrn vnějších znaků, ale především jako subjektivní pocit s poněkud nejasnou definicí.

První generace, o které se hovoří a která v plné míře tuto novou životní fázi prožívá, je generace Y. Tento pojem se poprvé objevil v srpnu 1993 v časopisu Advertising Age a někdy se také pro její označení používá pojem mileniálové. Obecně bychom mohli říci, že dnes jsou za příslušníky této generace vnímáni lidé narození přibližně v rozmezí let 1985–2000. S touto generací jsou spojeny některé změny v životním stylu, například více než předchozí generace vnímají práci nejen jako zdroj obživy, ale především jako zdroj pocitu smyslu a naplnění. Větší důraz dávají na flexibilitu a nezávaznost. Individualitu a osobní svobodu preferují před závazným rozhodnutím.

Skauting a dospívající dospělí

Pokud platí výše napsané, pak je možné dospívající dospělé definovat jako samostatnou cílovou skupinu a hledat nové cesty, jak může skauting ve vztahu k této cílové skupině formativně působit. Taková snaha není nikterak revoluční, je přirozenou potřebou rozšíření tradiční výchovné práce, která by zkrátka měla reflektovat společenské změny, jichž jsme svědky. Skauting k tomu fakticky zavazuje jeho poslání.

Výše uvedená formulace poslání nikde neuvádí žádnou věkovou hranici, do které má skauting ambici na mladé lidi působit – klíčový výraz představuje „formative years“ – tedy doba, po kterou přirozeně hledají a budují si svůj hodnotový systém a formují své postoje. Obvyklé hranice a délka této doby je zjevně sociálně podmíněná – je jiná ve střední Evropě a jiná v subsaharské Africe; dnes je jiná, než byla před sto lety. Je jiná i v závislosti na socioekonomických podmínkách. Za pozornost také stojí, že výše uvedená formulace poslání neříká ani to, že naší cílovou skupinou jsou jen ti mladí lidé, kteří jsou formálně do skautského hnutí zapojeni jako registrovaní členové příslušné organizace.

Práce s dospívajícími dospělými

Cílová skupina

Mladí lidé ve věku zhruba 18–30 let, a to napříč následujícími skupinami:

• Dospělí aktivní skauti a skautští činovníci,
• Dospělí, kteří skautskou výchovou prošli a nadále se k ní vztahují, ale aktivními členy organizace již nejsou,
• Dospělí, kteří skautskou výchovou nikdy neprošli, ale skauting je nějakým způsobem oslovuje a jsou ochotni na sebe nechat skautskou výchovu působit.

Výchovné ambice

• Naučit se učit v časech, kdy se věci mění rychleji, než jak jsme schopni se na tyto změny adaptovat. Umlčet v sobě představu, že jednou budu hotovým člověkem, a získat lásku k osobnímu rozvoji. Přijmout, že v budoucnosti budou existovat způsoby obživy, které dnes neexistují, a že život si jde jenom těžko naplánovat. Být otevřený k přijímání nového a tolerantní k jinakosti.
• Naučit se rozhodovat v časech, kdy každé rozhodnutí zavírá nějaká vrátka. Vnímat svobodu nikoliv jako možnost dělat vše, ale jako možnost se pro něco skutečně rozhodnout a tím sám sebe omezit. Vnímat, že z rozhodnutí vyplývá odpovědnost a že odpovědnost je nezbytnou součástí života.
• Zažít něco opravdového v časech, kdy je snadné vyhnout se všemu, co je opravdové. Dokázat překonat nepohodlí. Angažovat se ve veřejném prostoru, zažít moment, kdy konkrétní aktivita může mít dopad a je smysluplná.

Skautské fórum jako praktická forma skautingu pro dospívající dospělé

Ze čtyřleté praxe Skautského institutu v této oblasti vyvozujeme, že je zde velký prostor pro hledání nových forem pro práci s kategorií dospívajících dospělých. Podobně jako pro skautský věk je přirozené prostředí skautský oddíl a pro věk roverský je to kmen, tak pro věkovou kategorii dospívajících dospělých navrhujeme formu, kterou nazýváme skautské fórum nebo zkráceně fórum.

Co přesně si pod skautským fórem představit? Skautské fórum je otevřené společenství lidí různého věku, kteří se hlásí k hodnotám skautského hnutí a kteří společně promýšlí tematickou dramaturgii, na jejímž základě připravují program či projekty přístupné pro širokou veřejnost. Výchovnou podstatou činnosti je samotné promýšlení společensky důležitých témat, osvojování si dovedností v organizaci akcí a projektů, rozšiřování kontaktů, konfrontace s jinými názory a podpora aktivní občanské společnosti. Fóra přirozeně navazují na roverský věk ve skautském hnutí, ale umožňují širší zapojení těch, kteří dosud se skautským hnutím nepřišli do kontaktu. Aktivity fóra jsou otevřené veřejnosti a v maximální míře přístupné, jsou nástrojem k prolínání činnosti a hodnot skautského hnutí s veřejným děním.

Fóra Skautského institutu (Fóra SI) a jejich fungování

Už před časem jsme si ve Skautském institutu řekli, že zkusíme zkoumat a rozvíjet právě koncept skautských fór. Postupně začaly vznikat skautské instituty také mimo Prahu a přes všechny případné těžkosti při vzniku a fungování lze říci, že se koncept osvědčil. Dá se také říci, že Fóra SI jsou konkrétní podobou skautského fóra, jako obecné formy činnosti, která v budoucnu může nabývat i dalších podob. Ze své několikaleté praxe vyvozujeme následující body, které nám pro dobré fungování a praxi fór SI připadají jako stěžejní:

• Tým a garant – Existuje aktivní tým, který činnost fóra vnímá jako způsob osobního rozvoje svých členů a zároveň jako přínos pro své okolí. Věkový průměr je vyšší než 21 let. Je určen jednoznačný garant, který za tým komunikuje se SI a na kterého je možné se v případě potřeby obrátit.
• Perspektiva – Fórum SI vzniká s časovou perspektivou. Tým je schopen vytvořit jak krátkodobý plán, tak o své činnosti přemýšlet v dlouhodobém výhledu. Po každém roce svou činnost reflektuje. Činnost fóra je spojena s konkrétní obcí a v ní existuje jenom jedno Fórum SI.
• Témata – Tematická náplň činnosti Fór SI vychází z hlubší úvahy o tom, co jsou skutečně palčivá současná témata a jaké jsou cílové skupiny akcí. SI témata neschvaluje, ale aktivně o nich vede diskuzi s týmem před startem činnosti Fóra a poskytuje metodické vedení při jejich hledání.
• Veřejná aktivita alespoň jednou za měsíc – Tým Fóra SI má dost entuziasmu, elánu i energie zorganizovat alespoň jednu veřejnou aktivitu za měsíc a svoji činnost plánovat nejméně s půlročním výhledem.
• Zřizovatel – SI neusiluje o vytváření poboček v regionech. Z toho vyplývá, že činnost Fóra SI je ideálně napojena na konkrétní organizační jednotku, která funguje v daném regionu. Tým užívá značku SI, ale zřizovatelem je na základě jednoduché smlouvy místní organizační jednotka velikostí přiměřená danému sídlu.

Více o Fórech SI si přečtěte na našem webu.

Zkusíte SI?

Společnost kolem nás se mění a skauting jako program celoživotního osobního rozvoje na to reaguje. Vynořující se dospělost jakožto možná životní fáze, kterou mladí lidé prožívají, považuji za velkou výzvu dneška nejen pro skauting, ale i pro pedagogiku a andragogiku obecně. Dokonce si myslím, že skauting by měl být schopen se této výzvy prakticky chopit, jako mnohokrát v minulosti, mnohem dříve, než budou hotovy spousty teoretických konceptů a pojednání. Pro skauting zkrátka platí: Učíme se tím, že to děláme. To může být náš přínos do veřejné debaty na toto téma.

Jsem si vědom toho, že vstupujeme do prostoru, který již existuje. Rovering na jedné straně a práce s dospělými na straně druhé. Hranice mezi těmito prostory je pro skautské hnutí dlouhodobě velké téma, které se diskutuje na více úrovních. Věřím ovšem, že právě vnímání dospívajících dospělých jako potenciálně nové výchovné výzvy může do této debaty vnést úplně nový klíč k jejímu uchopení.

Pojmenování cílové skupiny dospívajících dospělých není konkurencí pro tradiční rovering, ale zároveň nelze tuto skupinu do současného pojetí roveringu bezezbytku zahrnout. Také neplatí představa dospělých, že je jejich role pro skautské hnutí pouze podporující. Jsou tu dospělí, a bude jich přibývat, kteří se teprve dospělými začnou cítit. To je příležitost pro skauting coby živé výchovné hnutí, které usiluje o zlepšení světa skrze výchovu jednotlivců.

Děkuji Tomáši Řehákovi – Špalkovi za inspiraci a pomoc s konkrétními formulacemi v textu, které vyplynuly z dlouhých debat na toto téma.