Máme za sebou sérii sněmů střediskových, okresních a krajských. V mnoha jednotkách činovníci hledali své nástupce. Ty, kteří na sebe vezmou dobrovolně o kus větší díl odpovědnosti. V březnu nás čeká řádný Valný sněm Junáka – českého skauta, kde budeme volit také členky a členy Náčelnictva. Spolu s nimi i tzv. radu náčelníků, která bude kandidovat v lehce pozměněné podobě, a to beze mě jako kandidátky na místonáčelní.
Bylo i nebylo to lehké rozhodnutí. Možná ho někteří také znáte. Věnujete mnoho času činnosti, která vás baví, nabíjí, ale částečně i vyčerpává. Nezáleží na tom, jestli je to vedení oddílu, pomoc kolem střediska, práce na kurzu nebo kdekoli jinde (nejen) ve skautu. Dřív nebo později nastanou chvíle, kdy vám tahle činnost začne také brát. Někdy jsou to jen krátké okamžiky, které k takové práci patří. Dokud je více těch radostných, je vše v pořádku. Trvá‑li to déle, může to být dobrý podnět k tomu se nad svým působením zamyslet. Zjistila jsem, že chvíle, kdy se nám poprvé v hlavě objeví zformulovaná myšlenka, je ten pravý čas na ni reagovat. Třeba když mě poprvé napadne, že mě příprava tábora štve, nebaví a nechci to dělat. Je dobré tu myšlenku uchopit a vyslovit nahlas. Neznamená to vykašlat se na ostatní a nechat to na nich, ale vyjádřit svou nespokojenost nahlas. Samotné pojmenování může pomoct, a navíc dá ostatním možnost reagovat. Vždyť i proto děláme ve skautu vše v týmech – abychom na povinnosti, kterých nebývá málo, nezůstávali nikdy sami.
Já jsem tento přístup využila i v naší partě rady náčelníků. Většina uplynulého volebního období pro mě nebyla vůbec jednoduchá. V létě 2019 jsme se domluvili, že budeme kandidovat v současné sestavě. Bylo to chvíli po mém nástupu do nové práce na pozici výkonné ředitelky neziskové organizace. Sama jsem ještě moc nevěděla, co mě tam čeká, a do toho přišel v březnu 2020 Covid-19. Místo na jaře jsme do Náčelnictva byli zvoleni v online volbách až na podzim téhož roku. Následující jaro jsme se začali bavit o tvorbě nové Strategie Junáka a já si vzala tenhle nemalý úkol na starost. S covidovým uvolněním však přišlo hodně povinností v práci. A pro mě byla postupně jakákoliv dobrovolnická činnost čím dál tím víc náročná. Po rozvaze (nebo spíš v zoufalství) jsem radě náčelníků napsala, že téma Strategie nemohu táhnout dál. Ač trochu překvapeni, přijali to jako fakt. I tak se v dalších měsících začal výrazně zhoršovat můj duševní stav. Terapie, psychiatr, antidepresiva a velký propad v lednu 2022, následné lehké zlepšení a další propad v květnu. Úzkosti a deprese výrazně ovlivňovaly mé běžné fungování, pracovat bylo náročné a cokoliv navíc nepředstavitelné. Jsem ráda, že mě ostatní z rady náčelníků podporovali, úkoly si dělili více mezi sebe a přijímali, že já dělám jen tolik, kolik zvládnu. Mé rozpoložení vyvrcholilo hospitalizací na klinice, kde mi pomohli, a během tří týdnů se můj stav stabilizoval. Ale já, nehledě na vše, co se mi dělo, jsem se 3 dny po odchodu vypravila na mimořádný Valný sněm. Bylo pro mě nepředstavitelné tam nebýt. Stejně jako třeba ve funkci rezignovat, ač to mě i některé lidi kolem několikrát v průběhu té doby napadlo.
Dnes už je mi fajn. Dobrovolnická práce nejen v Náčelnictvu mě baví. Ale taky už vím, že to tak nemusí být vždycky. Když mám nyní možnost volit, zda znovu kandidovat, tohle všechno mi běží hlavou. Říkat ne je těžké. Říkat si o pomoc taky. Ale je důležité se to naučit.
Přeju všem nově zvoleným činovníkům a činovnicím, aby je práce, kterou budou ve skautu odvádět, bavila a naplňovala. Mějte kolem sebe týmy, které vás podrží, když to bude potřeba. Tříleté volební období je dlouhá doba, během něhož se může mnoho věcí stát a změnit. A je v pořádku, že náš dobrovolnický výkon nebude stále stoprocentní. Zmáčkněte svá výstražná světla ve chvíli, kdy si poprvé pomyslíte, že vám ve vaší roli není dobře. Řeknete tím ostatním: „Mám problém a dělám, co mohu.“ Oni budou vědět, že se něco děje, a až vám začne být líp, můžete je zas vypnout. Myslete také na to, že povinnosti k nejvyšší Pravdě a Lásce, druhým a vůči sobě mají být v našem životě vyvážené. Není dobré dlouhodobě protežovat jednu na úkor těch ostatních. Snad jsem se tohle naučila už i já.
