V poslední době ve skautu čím dál více rezonuje téma péče o rádce, vedoucí a tým jako celek. Mám radost, že si více a více lidí uvědomuje, že ač jsou děti brány jako priorita, bez spokojených vedoucích nenaděláme mnoho. V tomto článku bych se ráda zaměřila na konkrétní nástroj sloužící k utužování dobrých vztahů v týmu – teambuilding. Na problematiku správně zvoleného typu teambuildigu se denně dívám v práci a dnes se pokusím přizpůsobit myšlenky skautskému prostředí.
Účastníci
Nejdůležitější pro teambuilding jsou účastníci, tedy samotný tým. Může se to zdát jasné, nicméně se hodí si promyslet, kdo je opravdu potřeba, koho byste tam chtěli, pokud by to šlo, a koho ani zvát nechcete. Samotné vymezení cílové skupiny předem může pomoct předejít nedorozumění, kdy se na akci objeví někdo, kdo vlastně ani není součástí týmu, ale byl nedopatřením pozván a na místě narušuje týmovou dynamiku. Ještě horší jsou pak případy, ve kterých na teambuildingu chybí šéf, prostě protože jste se rozhodli demokraticky vybrat termín, kdy může největší počet lidí.
Cíl teambuildingu
Ač se může zdát, že právě cíl je jediný jednoznačný aspekt teambuiligu → team building neboli budování týmu, často mají organizátoři v hlavě spoustu dalších cílů, které by chtěli naplnit. Pokud při stanovování cílů půjdete do hloubky a správně zvolíte konkrétní variantu programu, máte potenciál naplnit nejaktuálnější potřeby našeho týmu. Pomoci by k tomu mohly následující otázky:
- Má být program pro členy týmu za odměnu?
- Je v týmu nějaký problém který by se měl při programu otevřít, a ideálně nastartovat ozdravný proces?
- Mělo by jít o inspiraci, a hledáme tak něco netradičního?
- Chceme prostě jen příjemně společně strávit čas?
Typ teambuildingu
Jakmile máte jasno v tom, co je vlastně vaším cílem, můžete se vrhnout na výběr konkrétního programu. Teambuildingem může být vlastně jakákoliv tmelící aktivita a kromě cílů vám k tomu pomůže znalost členů týmu.
Programy za odměnu
Často se jedná už o dražší programy, protože zahrnují hýčkání členů – ať už dobré jídlo a pití, zážitky, které by si sami nedovolili, nebo dokonce dary při ocenění konkrétních činů. Pro představu to může být společně strávený den ve wellness, velkolepý raut, večírek s děkovnými proslovy či zájezd k moři.
Ve skautském prostředí by to mohla být třeba i grilovačka, víkend na chatě bez starostí s externě zajištěným programem, výprava do cukrárny na účet oddílu či jakákoliv jiná aktivita, na které se členové shodnou. U těchto programů bývá nejčastější chybou neznalost členů a zařazení programu, který si objedná na zakázku šéf i přesto, že pro členy týmu je mimo mísu.
Programy řešící problémy
V naší firmě jim říkáme rozvojové programy prostě proto, že nejde jen o zábavu ale také o trochu dřiny při hledání řešení během společných reflektivních procesů. Mohou reagovat na neshody v týmu, neschopnost spolupracovat, nezvládání stresu, špatné zvládání procesu chybování nebo jakýkoliv jiný problém, který nechcete řešit jednoduše školením, protože vyžaduje součinnost týmu. Ač jsou tyto programy poměrně různorodé, co se týče formy, mají jedno společné – reflexe týmových aktivit s nezávislým facilitátorem. Do hry tedy vstupuje zážitková pedagogika.
Ve skautu jsme zvyklí všechno dělat od nuly, nicméně konkrétně u těchto programů se často vyplatí sáhnout po osvědčené metodě a pozvat si někoho, kdo má již s tímto konkrétním postupem zkušenosti a ví, jak přesně program funguje. Nemusíte hned poptávat teambuildingové agentury, vaše zdroje mohou být mezi zkušenými skautskými instruktory, podobnými organizacemi (NaZemi, Prázdninová škola Lipnice apod.) nebo můžete požádat o pomoc s kontaktováním vhodné osoby ústředí.
Jednoduše ale program funguje tak, že je herně vytvořeno prostředí, ve kterém je snadné nastolit problém, kterým se zabýváte. Může to být třeba simulace polní nemocnice, kdy účastníci jako děti v podstatě hrají bojovku (stress management, práce s chybou); dva týmy soupeří proti sobě, čí kandidát se stane prezidentem (asertivní komunikace), nebo jednoduché týmové aktivity jako stavba akvaduktu (týmové role, dělba práce) či běhačka s možností opakovat úkol do spokojenosti všech (time management, cílevědomost). V rámci reflexe pak účastníci mezi sebou probírají nejprve uměle nastolenou situaci ze hry, kterou následně zobecňují do běžného režimu a hledají řešení, jak jí předcházet a celkově rozvíjet tým, aby mu bylo lépe.
Pro hlubší problémy pak už od teambuildingu možná bude potřeba postoupit k terapeutickým formám, které půjdou oproti hravé formě zážitkové pedagogiky rovnou k věci. V těchto případech platí dvojnásob potřeba oslovit pro facilitaci někoho, kdo věcem rozumí.
Netradiční aktivity
Pro zařazení netradiční formy teambuildingových aktivit se vyplatí drobný brainstorming se členy týmu, ve kterém vzniknou nápady, a následně si společně vyhodnotíte, které jsou pro vás opravdu lákavé. Chcete letět balónem, zpívat společně na náměstí u kytary, vypravit se stopem po Evropě, zajistit si prohlídku ve vietnamské tržnici?
Další možností je využít příležitost. Je ve vašem městě zajímavá atrakce, kterou ještě žádný z členů nevyzkoušel? Má některý ze členů přístup k zážitku, který můžete mít levněji? Znáte někoho, kdo vám dokáže zajistit slaňování na zajímavém místě?
Příjemně strávený společný čas
Teambuildingem může být i běžná činnost konečně neobsahující nekonečné porady. Zajděte si na procházku, vyrazte společně do čajovny, uspořádejte piknik s hraním na kytaru, jeďte na vodu, vyzkoušejte karaoke a Just Dance.
Typický teambuilding
Ač nenavazuje na žádný z cílů z předchozího bodu, nesmí chybět – teambuilding ve kterém nemáme žádné speciální cíle. Ve firemním světě si představím pod označením „typický teambuilding“ outdoorový program, ve kterém motivátor uvede, v jakém příběhu jste se ocitli, a skupinky po deseti lidech následně obcházejí aktivity zaměřené na komunikaci a spolupráci. U nás v agentuře je tématem třeba Indiana Jones, Sherlock Holmes nebo James Bond. Jednotlivé aktivity vždy musí splňovat to, že zapojí všechny účastníky zároveň, nutí je mezi sebou spolupracovat a umožní jim vyzkoušet pestré aktivity (logická, sportovní, konstrukční, komunikační, střelecká…).
V podstatě taková větší skautská pokladovka, ve které ale s jednotlivými týmy chodí instruktor a na každém stanovišti vysvětluje, kde jsou v příběhu, co mají dělat a jak získat indicie, stopy, grošáky, či body. Inspirativně lze čerpat z pravidel pro jednotlivé aktivity, nicméně jako celek bych takovýto typický teambuilding pro skautské týmy nedoporučovala. Podobné programy totiž ve vyšším věku máme za sebou mnohokrát z dětských let a pídíme se po něčem speciálnějším, s přesahem.
Řešením může být nějaký program, který je zaměřený na vzájemné poznávání, nebo vytuněný program, který pro vás přichystá externí vedoucí. Většinou chceme zažít něco nového, a tak se můžete bavit o larpech, únikových hrách, psychohrách či programech s přesahem vyvolávajícím mezi námi duchovní debaty.
Sami sobě nebo externí dodavatel?
Ve skautu máme často pocit, že všechno musíme zvládnout sami. Pokud se jedná o objednání lístků do wellness nebo rezervaci čajovny, není problém. Pozor ale na programy, které musí někdo v průběhu organizovat, a staví se tak mimo tým. Pokud se stanete tímto organizátorem, vědomě se tak vyčleňujete z kolektivu a nejste součástí tmelícího procesu. Obzvláště důležité je toto pro lidi na vedoucích funkcích, kteří by při teambuildingu pro co nejlepší efekt měli být na rovině s ostatními. Nehledě na to, že čas, kdy ostatní odpočívají, je pro vás prací a sami přijdete o možnost si program společně s ostatními pořádně užít.
Jak často?
Teambuildingové aktivity, jak už vyplývá z minulých odstavců, jsou velmi rozmanité, a nelze tak jednoduše říct prostě číslo. Určitě ale není na škodu přemýšlet nad možnostmi, jak tmelit tým při běžné činnosti, téměř kdykoliv. Větší (a tedy časově či finančně náročnější) teambuilding by měl tým zažít alespoň jedenkrát, ideálně dvakrát ročně.
Závěr
Pokud máte na mysli konkrétní lidi, jejich potřeby i potřeby týmu a znáte své zdroje, není problém zvolit správnou formu teambuildingu. V týmu je vhodné mít někoho, kdo na tmelící aktivity myslí průběžně a myslí na jejich zařazování do programu. Pouze si dejte pozor, aby ten, kdo na zařazování myslí, nebyl i tím, kdo vše vždy zařizuje, ale aby si také jako součást týmu zažil teambuilding plně jako příjemce a účastník.
