Když jsme před necelým rokem s redakcí vybírali témata čísel pro tento ročník, rozpoutala se vášnivá debata. Variant jsme zvažovali víc než třicet a najít shodu na pěti z nich nebylo úplně jednoduché. Vážili jsme proti sobě různá kritéria a jedním z horkých favoritů finálního klání bylo téma Hodnoty. Byli jsme přesvědčení, že schopnost zastavit se a hlouběji se zamyslet nad tím, k jakým hodnotám vedeme naše členy, je něco, k čemu by měl tento časopis se svými čtenáři směřovat.
Přemýšleli jsme, jak nejlíp na to. Připadalo samozřejmě v úvahu, že se pustíme do rozboru skautských hodnot a ideálů a připravíme další kus metodiky, jak je našim členům předávat, jak o nich mluvit, jak se nad nimi společně zamýšlet. Věděli jsme tehdy, že taková forma do skautského programu určitě patří, že povídání si o společných hodnotách, nad skautským zákonem nebo jen tak, je nedílnou součástí naší výchovy. Přesto nám takhle pojaté téma nějak nevonělo. Snad jsme se zalekli, že naše práce – a s ní i přístup vedoucích – sklouzne k moralizování, snad jsme tehdy, o letním víkendu u rybníka, zatoužili po větším dobrodružství.
A pak nám to došlo. Pokud chceme ukazovat, jak předávat hodnoty, co takhle nepsat přímo o hodnotách, ale zaměřit se na způsob, který se při jejich předávání osvědčuje nejvíce? Tím způsobem jsou samozřejmě příběhy a vzory, příklady, jež následujeme, symbolické rámce, které prožíváme. Právě ony nás formují víc než všechny mravokárné poučky dohromady, neboť teprve skrze ně tyto ideály ožívají. Nebo neožívají, nemáme-li pro jejich žití dost odvahy. Ať tak, či onak, každý den našim členům nastavujeme celou řadu vzorů, které spoluvytvářejí jejich přístup k životu.
Téma předávání hodnot skrze příběhy a vzory je hodně široké, napadlo nás jej ale zúžit na téma hrdinství a hrdinů. Nositeli hodnot jsou totiž často právě hrdinové příběhů. Hrdinové a hrdinky, velikáni dějin i drobné dobré duše, postavy našich příběhů a her, třeba i hrdina v každém z nás s kusem odvahy bojovat zase chvíli za lepší svět…
Chceme se s vámi v tomhle čísle nad motivem hrdinů zamyslet a nabídnout pár cest, jak využít jeho potenciál k předávání skautských hodnot. Ta poslední čtyři slova bych s dovolením podtrhl. Potenciál hrdinských příběhů je totiž tak obrovský, že se nám může lehce vymknout z rukou. Hrdinské příběhy jsou lákavé, snadno se jimi necháme strhnout. A snadno nám mohou přerůst přes hlavu, dovolíme-li, aby jejich forma se všemi kostýmy a kulisami zastínila výchovný cíl.
Otázku, jestli s hrdinskými příběhy pracujeme dobře, ilustruje fotka fantasy bitvy na obálce tohoto čísla. Meče, štíty a brnění nepochybně pomáhají klukům vžít se do hry. Jaké vzory se v té hře ale učí následovat? Když se do fotky a do tváří chlapců zahledíte (zkuste to!), jednoznačnou odpověď asi nedostanete. Bez znalosti kontextu nevíme, co daný program sledoval a jak byl vystavěný jeho příběh. Můžeme se jen domýšlet, za co a proti komu hoši bojovali – a stejně tak spekulovat, jestli se náhodou jen neučí přijímat stereotyp a vzor válečníků bojujících za své zájmy násilím. Nevíme. Podobné fotky se ale možná najdou i v galerii vašeho oddílu. Tam už by mohl být kontext jasnější. Tam už byste si mohli snáz vzpomenout, zda šlo o bezduchou zábavu (což nemusí ničemu vadit), promyšlený výchovný program (bravo) nebo snad nedomyšlené předávání poněkud jiných vzorů, než o jakých bude řeč u večerního ohně… Příběhy jsou mocné a hrdinské vzory, jimiž mladé hlavy zásobuje kultura, zanechávají velký dopad. Jak se k tomu rozhodneme přispět my, to je na nás.
Na následujících stranách najdete texty, jež vás možná znejistí, stejně jako inspiraci, o kterou se snad bude možné opřít. Jsou před námi tábory, vrchol roku i hrdinských motivů. Tak ať se nám všem vydaří a prožijeme na nich opravdu hodnotné příběhy!
