Občas spolu jen tak být a smět dělat chyby

Příručky o vedení týmu a práci s lidmi jsou plné postupů, jak vybrat do týmu ty nejlepší spolupracovníky, jak je zaučit, rozvíjet a hodnotit jejich výsledky. Radí, jak vytvářet společnou vizi a cíl. Doslovné uplatňování těchto doporučení se může ve středisku, oddíle nebo týmu kurzu minout účinkem – pokud se pro samé techniky vytratí základy spolupráce: dobré vztahy, přátelství, důvěra, pocit smysluplnosti společného díla a také… radosti.

„Proč skautuješ?“ ptám se často dospělých skautů a skautek na různých setkáních. Většinou odpovídají: „Přitahuje mne smysluplnost skautingu, dobrá parta, že se učím a rozvíjím druhé, seberealizace, životní styl… a zábava!“

Tým je sítí vztahů

Příjemná atmosféra pomáhá přitáhnout nováčky a udržet stávající parťáky. Vztahy založené na respektu, důvěře a otevřenosti nebo přímo na přátelství znamenají mnoho: Těšíme se na sebe. Necítíme potřebu se přetvařovat a dělat naoko lepšími. Nebojíme se popustit uzdu fantazii a zkusit vkročit i do neprobádaných vod – ostatní nás když tak vyloví. Cítíme se bezpečně, a tak svou energii směřujeme spíše do spolupráce a kreativity, než do „maskování“ vlastních slabin a chyb. Dobré vztahy nám umožňují spolehnout se na druhé a nebýt v tom sami. Umožňují dávat a přijímat zpětnou vazbu bez příkras a dovolit sobě i druhým učit se z vlastních i cizích chyb. Dobré vztahy a otevřenost pomáhají také v případě, pokud se chystáme opustit svoji současnou roli. Při včasném pojmenování a společné domluvě na způsobu odchodu navíc můžeme přispět svým dílem k nalezení nástupce.

Respekt a důvěra v týmu jsou neviditelnou záchrannou sítí, příspěvek k dobré mysli a zdraví jeho členů. Atmosféra v týmu má navíc přímý vliv i na kluky a holky v oddíle. Ti se totiž na dospělé kolem sebe pozorně dívají a co vidí, ovlivní mimo jiné i to, jak snadné, atraktivní nebo samozřejmé pro ně bude v budoucnosti přebírání zodpovědnosti za vedení skautských oddílů nebo středisek. A pokud vedoucí zvládnou táhnout za jeden provaz i přes rozdílnost názorů, pokud se jim spolu půjde dobře i po hrbolaté cestě, jsou dobrým vzorem holkám a klukům v oddílech. Vždyť hlavně kvůli nim všechny ty skautské týmy dospěláků existují.

Kudy vede cesta ke vztahům postaveným na respektu?

Pro rozvoj vztahů potřebujeme především čas a prostor k setkávání a možnost vzájemného poznávání se – kdo jsme a co nás zajímá, baví, co umíme a co se chceme naučit, o čem sníme, jaké jiné role máme v životě mimo těch skautských… Je jednodušší vyjít vstříc a vyhovět potřebám člověka, pokud rozumíme pozadí jeho jednání.

Přátelství nejdou naplánovat a vytvořit podle příručky. Můžeme ale vytvářet prostředí, které jejich přirozenému vzniku nahrává – třeba právě možnost opustit na chvíli zajeté koleje programu při společném setkání. Nebo mít příležitost spolu jen tak někam jít, někde pobýt, bez tlaku na výkon, okamžitý výsledek a dodržení precizního, do puntíku nalinkovaného harmonogramu. Možnost spolu zmoknout a pak se usušit – doslova nebo obrazně.

Vedoucí týmu může hodně ovlivnit

Snad neskončí u pohledu na tým jako skupinu lidí, kterým je třeba rozdělit různé úkoly a role. Snad si udělá čas povídat si (nejednou) s jednotlivými parťáky, poznávat je jako lidi. K tomu mimochodem napomáhají i opakované rozpravy ve dvou nad dobrovolnickou dohodou (tedy rozhovory o našich vzájemných očekáváních ohledně konkrétních podob spolupráce) – pokud jim jsme ochotni vyhradit čas a opravdu si vzájemně naslouchat, bohatě se nám tento čas vrátí.

Budování důvěry

Důvěra v ostatní není dobře možná bez důvěry v sebe sama, bez uvědomění si, kdo jsem, kam směřuji, co mi jde lépe a co hůře a kde jsou mé nepřekročitelné hranice.

Hledáš nějaké tipy na aktivity pro budování důvěry? A co prostě naslouchat druhým s opravdovým zájmem a otevřeným srdcem? (Je to pro mne dost důležité, abych si na to udělal/a čas?) Nebo, co pro jednou zkusit nerozdávat nevyžádané rady a dát prostor nápadům druhých – a možná i s nimi spojeným chybám? A ano, někdy jsou na místě i nějaké ty aktivity, inspiraci můžete hledat např. ve starších článcích Skautingu (viz níže). Společný program může podpořit, ale ne nahradit usilování o vzájemné poznání každého v týmu jako člověka s jedinečným životním příběhem.

Pokud se snažíme o budování pevných vztahů a atmosféry respektu a důvěry v našem týmu, důležitější, než samotný způsob provedení, je opravdová snaha a záměr. A ochota se učit vnímat druhé, otevřít se jim. A také vytrvalost, když naše snaha není hned korunována úspěchem.

„Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta,“ říká čtvrtý skautský zákon. Pokud se nám ho bude dařit žít v našem týmu skautských vedoucích, možná pro nás začnou fungovat i rady z dobrých příruček o budování a vedení skvělých týmů.